Adenoviry
Z WikiSkript
Adenoviry | |
Adenoviridae | |
Adenovirus | |
Typ NK | dsDNA |
---|---|
Zdroj | člověk |
Přenos | kapénková infekce, alimentární, sexuální přenos, kontaminativní přenos |
Výskyt | kosmopolitně |
Onemocnění | akutní respirační infekce, zánět spojivek, kojenecké průjmy |
Diagnostika | kultivace na buněčných kulturách lidského původu, aglutinační test s latexovými částicemi se specifickými protilátkami |
Terapie | symptomatická, specifické chemoterapeutikum neexistuje, ribavirin u dětí |
Očkování | v zahraničí u vojáků per os živá vakcína (T7, T4) |
MeSH ID | D000256 |
Medscape | 211738 |
Skupina virů napadajících kromě člověka i skot, psy, koně, myši, ptáky. Je známo 41 lidských sérotypů[1]
Skupina se dělí na dva rody:
- mastadenovirus,
- aviadenovirus.
Virion[upravit | editovat zdroj]
Je 70–90 nm velký, rezistentní vůči éteru, citlivý na chlór a jeho deriváty.[1]
Onemocnění[upravit | editovat zdroj]
- Akutní onemocnění respiračního traktu – faryngitida, horečka, bronchitida, bronchopneumonie až pneumonie.
- Konjunktivitidy – převážně v létě (možný přenos vodou).
- Onemocnění trávícího systému – mezenteriální adenitida nebo průjmy.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
- Brána vstupu: sliznice dýchacího a trávicího traktu, spojivka.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Izolace – ze spojivkového vaku, nazofaryngeálního sekretu, z moči na buněčných kulturách;
- ELISA.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Šíření kapénkovou infekcí sekretů z napadených sliznic, méně často močí a stolicí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Průjmová onemocnění: Virové gastroenteritidy ▪ Bakteriální gastroenteritidy ▪ Gastrointestinální parazitózy ▪ Enterotoxikózy ▪ Průjmy vyvolané léky ▪ Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění ▪ Terapie průjmových onemocnění
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. s. 416–419. ISBN 8023802976.