Laktát
Laktát je konjugovaná báze kyseliny mléčné. Vzniká při anaerobní glykolýze přeměnou pyruvátu pomocí laktátdehydrogenázy (LD). Hladina laktátu v krvi je dána poměrem mezi jeho tvorbou a jeho odbouráváním (glukoneogenezí) v játrech. Hyperlaktátemie, později pak laktátová acidóza (je-li latkát neutralizován na kyselinu mléčnou a poslán do krve), vzniká buď z nadprodukce nebo z nedostatečné utilizace laktátu. Na tvorbě laktátu se podílejí (sestupně): kůže, erytrocyty, mozek, svaly, střevní sliznice, leukocyty, trombocyty. Je-li laktát dále transportován do krve, pak v neutralizováné formě kyseliny mléčné. Tam způsobuje acidózu, opět se disociuje na laktát+H+. Krví je transportován do jater, kde je použit ke glukoneogenezi (Coriho cyklus), menší část laktátu je využita ledvinami (pro glukoneogenezi i pro vyloučení moči), zbytek metabolizuje myokard a další orgány.
Referenční meze: laktát v krevním séru = 0,6–2,1 mmol/l.[1]
Koncentrace laktátu v krvi se po odběru rychle mění – jeho koncentrace stoupá vlivem glykolýzy v krevních elementech.
Hyperlaktacidémie[upravit | editovat zdroj]
Příčiny:
- tkáňová hypoxie
- ischemie a hypoperfuze tkání
- hypoventilace (spontánní nebo řízená)
- intenzivní krátkodobá sportovní činnost
- otravy, které vedou k tkáňové hypoxii (např. otrava CO, methemoglobinémie, otrava kyanidy)
- nadprodukce laktátu při intoxikaci etanolem a některých metabolických vadách (mitochondriální poruchy, glykogenóza typu I apod.)
- nedostatečné odbourávání laktátu při některých hepatopatiích
Role laktátu v glykolýze[upravit | editovat zdroj]
Při nedostatku kyslíku (absolutním i relativním) se během glykolýzy hydrolyzuje fosfoenolpyruvát na pyruvát za uvolnění energie. Pyruvát je dále pomocí laktátdehydrogenázy (LD) redukován (hydrogenován) na laktát. Dárcem vodíku je NADH+H+, který se při této reakci oxiduje na NAD+. Hladinu NAD+ je třeba udržovat pro anaerobní glykolýzu.[3]
Reakce přeměny pyruvátu na laktát je sice reverzibilní, ale LD preferuje spíše tvorbu laktátu než jeho oxidaci. Přitom laktát se dále jiným mechanismem nemetabolizuje. Má-li mít reakce obrácený směr, musí být pyruvát rychle odstraňován.
Odbourávání laktátu[upravit | editovat zdroj]
Laktát je transportován krví do jater, kde je zpětně oxidován na pyruvát. Pyruvát je v játrech za spotřeby energie zpětně převáděn na glukózu.
Klinické poznámky[upravit | editovat zdroj]
- Hodnoty u šoku:
- 1,3–4,4 mortalita 18–22 %;
- 4,5–8,9 – 73 %;
- nad 13 – 100 %;
- zvýšení laktátu u sepse je známkou přechodu do metabolicky dekompenzovaného stádia.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.
- ↑ https://nemocnicepodhorska.agel.cz/obsah/oddeleni/okbh_bruntal/_downloads/lab/laktat.pdf
- ↑ LEDVINA, M, A STOKLASOVÁ a J CERMAN. Biochemie pro studující medicíny I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 274 s. s. 118. ISBN 80-246-0849-9.