Trypanosoma cruzi
| Trypanosoma cruzi | |
| Kinetoplastea (bičivky) | |
| Trypanosomatidae | |
 Trypanosomy cruzi zachyceny v trávicím traktu | |
| Výskyt | Střední a Jižní Amerika |
|---|---|
| Onemocnění | Chagasova choroba (americká trypanosomóza) |
| Infekční stadium a způsob nákazy | metacyklický trypomastigot – kontaminativní (z trusu sajících ploštic) |
| Diagnostika | mikroskopie, sérologie, xenodiagnóza (sání ploštic) |
| Terapie | neexistuje |
| MeSH ID | D014349 |
Trypanosoma cruzi je prvok způsobující Chagasovu nemoc (též americká trypanozomiáza). Patří mezi bičíkovce. Má velikost 15–20 µm, vlnitý tvar těla a jeden bičík, který tvoří undulující membránu podél těla. Netvoří cysty ani jiná odolná stadia. Prodělává vývoj v trávicím traktu ploštice a přenáší se výkaly, které ploštice vypouští na kůži během sání (kontaminativní způsob přenosu). Člověk se může nakazit i transfúzí infikované krve (15 %), z matky na plod (1−2 %) nebo transplantací orgánu.
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
- Je to vlastně americká varianta afrických trypanosom. Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe a v Mexiku.
- V ČR je to extrémně vzácná importovaná nákaza.
Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]
Trypanosomy se množí ve střevě ploštice (podčeleď Triatominae) v podobě epimastigotů, které se v rektu ploštic mění na infekční trypomastigoty. Nakažená ploštice se přichytí na člověka (hlavně v noci) a začne sát. Během sání ploštice kálejí na kůži, trypanosomy přítomné ve výkalech se dostávají na kůži, a tak dochází k tzv. kontaminativní způsob přenosu.
Následně trypanosomy aktivně pronikají skrz kůži, kde se množí v bezbičíkaté formě jako amastigot uvnitř nefagocytujících jaderných buněk (hl. buňky endotelu, svalové buňky všech typů, neuroglie). Po několika děleních, krátce před prasknutím buňky, se amastigoti mění v trypomastigoty, kteří jsou uvolněni do krevního oběhu a iniciují nákazu dalších buněk. Cyklus se ukončí, když další ploštice nasaje krev nakaženého člověka.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Trypanosoma cruzi způsobuje Chagasovu nemoc. Vyskytuje se jen v Americe. Typicky probíhá ve 3 fázích.
Akutní fáze[upravit | editovat zdroj]
Objevuje se 1 až 4 měsíce od kousnutí. V místě kousance se vyvíjí drobný zánětlivý infiltrát, ale jinak může být průběh asymptomatický. V případě napadení oční spojivky se vytvoří charakteristický jednostranný zánět spojivky a zduření očních víček – tzv. Romaňův syndrom. U dětí bývají nepravidelné horečky, hepatosplenomegalie, myokarditida, otoky, krvácivé stavy a neurologické poruchy.
Latentní fáze[upravit | editovat zdroj]
Objevuje se 8 až 10 týdnů po infekci, ale může trvat i několik let. Je pro ni typické množení parazitů ve tkáních, které má často asymptomatický průběh.
Chronická fáze[upravit | editovat zdroj]
Trvá 10 až 30 let nebo i po celý život. Trypanosoma způsobuje chronické změny na srdci jako jsou kardiomegalie, dilatace levé komory srdeční či apikální aneurysma (50 %) – aneurysma na apexu srdce.
- Příznaky chronického onemocnění srdce (30 %), příznaky:
dušnost", otoky nohou, kloubů, bolest na prsou, poruchy srdeční činnosti, srdeční selhání, náhlá smrt. - Příznaky chronického onemocnění GIT (6 %): poruchy polykání, nadměrné slinění, regurgitace potravy, zácpa, bolest, enteromegalie (megaesophagus, megakolon).
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Prognóza je špatná. Mortalita je až 50% během 1. týdne. Navíc závažnými komplikacemi jsou myokarditida a meningoencefalitida, které mohou být smrtelné. Pokud pacient přežije, trpí trvalým neurologickým poškozením.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Volíme vhodnou metodu podle fáze onemocnění nebo podle typu přenosu.
- V akutní fázi lze přímo prokázat trypanosomy v slzách (Romaňův symptom), periferní krvi, koncentrátu bílých krvinek (buffy coat). Pro průkaz použijeme mikroskopii (nativní nebo barvený preparát), kultivaci, xenodiagnostiku (přímý průkaz trypanosom v krvi pomocí laboratorně chovaných ploštic v komůrce).
- V latentní a chronické fázi hledáme v krvi specifické sérové protilátky (IgG) nebo použijeme xenodiagnostiku.
Pokud máme podezření, že byly trypanosomy přeneseny z matky na dítě (transplacentární přenos), pak můžeme:
- přímo prokázat trypanosomy v krvi novorozence (nutná je koncentrace mikrohematokritovou centrifugací, kultivace, PCR),
- vyšetřit specifické sérové protilátky u matky i dítěte,
- histologicky vyšetřit placentu a/nebo pupeční šňůru a přímo v nich prokázat amastigoty.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Terapie neexistuje, částečně je účinný nifurtimox
a benzonidazol[1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BERMUDEZ, José, Carolina DAVIES a Analía SIMONAZZI. Current drug therapy and pharmaceutical challenges for Chagas disease. Acta Tropica. 2016, vol. 156, s. 1-16, ISSN 0001-706X. DOI: 10.1016/j.actatropica.2015.12.017.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.
- NOHÝNKOVÁ, Eva. Africké a americké trypanosomy - původci spavé a Chagasovy nemoci [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 23. 11. 2015.
