Antropozoonózy
(přesměrováno z Zoonózy)
Antropozoonózy (též zoonózy) jsou infekční onemocnění, jejichž zdrojem je zvíře. Zvířata mohou a nemusí být zoonózou postižena, často jsou jen rezervoárem mikroorganismu.[1]
Terčem těchto infekcí se člověk může stát při pobytu v přírodě, stykem s nakaženým i uhynulým zvířetem nebo jeho částmi (kožešiny, výkaly). Rovněž domácí mazlíčci jsou významným zdrojem nákazy. Přenašeči mohou být například členovci (klíšťata, komáři, blechy, vši), savci, ptáci, ryby.
Přenos[upravit | editovat zdroj]
Infekční agens se do kontaktu s člověkem dostává nejrůznějšími způsoby (krev sající hmyz, kontaminace potravin...). K přenosu dochází přímým kontaktem, polknutím, vdechnutím, prostřednictvím neživých médií (sapronózy) či živých vektorů.
- Brány vstupu
- kůže – přenos pouhým kontaktem nebo průnikem patogena do drobné oděrky,
- sliznice – nejčastěji dýcháním aerosolu patogena (respirační trakt) a kontaminací potravin (trávicí trakt),
- krví – krev sající hmyz může při sání krve vypouštět patogeny (Plasmodium ve slinách komárů rodu Anopheles),
- trauma – při hlubším poranění je patogen zanesen do rány (kousnutí u vztekliny).
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Mezi etiologická agens řadíme viry, bakterie, parazity, plísně a priony.
Nejčastější zoonózy u nás:
- salmonelóza (Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium; špatně tepelně upravené maso nebo vejce),
- kampylobakterióza (Campylobacter jejuni; špatně tepelně upravená drůbež – grilovaná kuřata),
- yersinióza,
- toxoplazmóza (Toxoplasma gondii; pozření oocysty v kočičích výkalech, špatně tepelně upravené maso mezihostitele),
- tularémie (Francisella tularensis; komár, klíště, manipulace s infikovaným zajícem/králíkem, etc.),
- leptospiróza (pro člověka nebezpečné Leptospiry r. interrogans, Leptospira icterohaemorrhagiae; přenášena krysami, s jejich močí se dostává i do stojatých vod i do potravy, možnost nákazy od nemocných zvířat škrábnutím nebo pokousáním),
- listerióza,
- ornitóza,
- toxokaróza (Toxocara cati, Toxocara canis; potrava kontaminovaná výkaly kočky nebo psa),
- tenióza,
- erysipeloid,
- nemoc z kočičího škrábnutí (Bartonella henselae; škrábnutí infikovanou kočkou).
Mezi choroby přenášené členovci řadíme například:
- lymeskou boreliózu;
- klíšťovou encefalitidu;
- ehrlichiózu – 4x častější u mužů než u žen
- lidská granulocytární ehrlichióza (LGE) – (Anaplasma phagocytophila; přenašeč klíště)
- lidská monocytární ehrlichióza (LME) – (Anaplasma Chafeensis; přenašeč klíště)
- tularémii;
- leishmaniózu – formy kožní, mukokutánní, viscerální. Životní cyklus leishmanií probíhá mezi člověkem a komárem rodu Phlebotomus.
Brucelóza byla u nás (hlavně díky zlepšení hygieny chovů) zcela potlačena. Rovněž vzteklina u nás nebyla od r. 2002 prokázána.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. 3. vydání. Praha : Triton, 2021. s. 277. ISBN 978-80-7553-976-2.
- ↑ CHALUPA, P. Zoonózy [online]. ©2005. Poslední revize 2006-01-30, [cit. 2009-12-16]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/zoopch1.htm>.