Strongyloides stercoralis
| Strongyloides stercoralis | |
| Nematoda (hlístice) | |
| Strongyloididae | |
 Dospělec parazita | |
| Výskyt | především v tropických a subtropických oblastech |
|---|---|
| Onemocnění | strongyloidóza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | larva (perkutánní) |
| Diagnostika | průkaz larev ve stolici, detekce specifických protilátek, detekce parazitární DNA, výrazná eozinofilie a leukocytóza |
| Terapie | Thiabendazol, Albendazol, Mebendazol |
| MeSH ID | 68017171 |
Strongyloides stercoralis neboli háďátko střevní je malý červ způsobující strongyloidózu. Patří mezi Nematoda – hlístice. Obvykle žije ve vnějším prostředí – ve vlhkých tropických, subtropických oblastech, ale i v chladných pásmech. Pokud ve stádiu larvy narazí na člověka, tak jej napadnou.
Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]
Jsou to malí červi o velikosti 0,8–2,2 mm[1] se složitým vývojem. Při kontaktu s člověkem aktivně pronikají kůží a dostávají se do krve. Krví se dostanou do plic, kde dráždí dýchací cesty a nutí člověka ke kašli. Skrz alveoly, bronchy a tracheu se dostávají do jícnu. Usídlí se pak v tenkém střevě, kde larvy dospívají, kopulují a začnou produkovat vajíčka. Vajíčka se dostávají do stolice nebo se mohou vylíhnout už v trávicím traktu hostitele.
Pokud není člověk dostatečně imunokompetentní, vajíčka se vylíhnou v GIT a larvy proniknou skrz stěnu do krevního řečiště, kterým migrují do různých tkání.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Klinické příznaky se u pacienta odvíjí od toho, kde se zrovna parazit nachází.
Kožní fáze[upravit | editovat zdroj]
- Svědění na kůži.
- Makroskopicky patrná cestička.
- Lokální edém.
Plicní fáze[upravit | editovat zdroj]
Plicní fáze se projevuje zpravidla 6.–9. den po infekci.
GIT fáze[upravit | editovat zdroj]
V trávicím traktu se nám již vyskytují patogenní agens, která způsobují problémy. Samičky se usazují v Lieberkühnových kryptách a produkují vajíčka. Vylíhlé larvy mohou zpětně invadovat do sliznice a způsobovat mnohonásobné ulcerace a následné ztluštění stěny. Klinicky se to projeví jako:
- bolesti břicha v epigastriu,
- průjem,
- krvácení do GIT.
Hyperinfekční syndrom je následek diseminované strongyloidózy (diseminace larev po celém těle, postižená jater, srdce, plic, žlučníku a střeva) u imunosuprimovaných osob (AIDS). U těchto osob má onemocnění závažný průběh. Časté jsou těžké průjmy, ileus a bronchopneumonie.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Mikroskopie: průkaz larev ve stolici cca 27 dní až 1 měsíc po infekci.
- Detekce specifických protilátek.
- Detekce parazitární DNA (v ČR se neprovádí).
- Laboratorní vyšetření: výrazná eozinofilie a leukocytóza, v chronické fázi infekce pokles hodnot.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Albendazol
- Thiabendazol
- Ivermektin
- Levamisol [2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Průjmová onemocnění: Virové gastroenteritidy ▪ Bakteriální gastroenteritidy ▪ Gastrointestinální parazitózy ▪ Enterotoxikózy ▪ Průjmy vyvolané léky ▪ Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění ▪ Terapie průjmových onemocnění
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. s. 209–210. ISBN 978-80-7387-008-9.
- ↑ FÖRSTL, Miroslav, Vladimír BUCHTA a Libuše KOLÁŘOVÁ. Přehled diagnostiky a terapie střevních parazitóz. Interní medicína pro praxi. 2004, roč. 6, vol. 4, s. 209, ISSN 1803-5256.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.
