Toxokaróza
| Toxocara canis | |
| Nematoda (hlístice) | |
| Toxocaridae | |
 Toxocara canis dospělí jedinci | |
| Výskyt | celosvětové rozšíření |
|---|---|
| Onemocnění | toxokaróza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením vajíček anebo larev; onemocnění způsobují migrující larvy tkáněmi |
| Diagnostika | sérologie, zobrazovací metody, průkaz parazitární DNA |
| Terapie | většinou odezní nemoc sama, v těžších případech albendazol |
| MeSH ID | D017166 |
Larvální toxokaróza je onemocnění, které vyvolají larvy Toxocara canis (primární parazit psů) či Toxocara cati (parazit koček), v příslušných živočiších dokáže červ dokončit svůj pohlavní vývoj; člověk je pouze náhodným hostitelem. Oba patří mezi Nematoda (hlístice). Parazitická vajíčka jsou vylučována ve výkalech nakažených zvířat a dozrávají v půdě. Člověk se nakazí, pokud je jeho potrava takovou půdou kontaminována, paratenickým hostitelem (drobní savci, kroužkovci) nebo pokud zanedbává hygienu (např. mytí rukou po zahradních pracích). Larvální stadia se zachytí ve střevě, nejsou schopny dovyvinout se v dospělce, ale mohou penetrovat střevní stěnu, a tak migrují zejména do jater a do plic. Migrující larvy daly název 3 stavům, které mohou při nákaze Toxocarou nastat:
- Larva migrans visceralis - larvy migrují do plic, jater, myokardu, ledvin, kosterních svalů
- Larva migrans neuralis (vzácná nákaza Baylisascaris procyonis, DH: mývalovytí)
- Larva migrans ocularis - larvy migrující do oka
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
- horečka, hepatosplenomegalie, lymfadenopatie a dušnost, eosinofilie, eosinofilní granulomy
- pokud se larva dostane do oka, může dojít k trvalému poškození zraku způsobenému místní zánětlivou odpovědí sítnice - endoftalmitida s poruchami zraku, granulomatosní léze na sítnici.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnóza se stanovuje sérologicky za použití specifické EIA. V ČR je sérologicky pozitivních až 18 % lidí.[1]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Choroba většinou odezní sama, ale při vážných obtížích je vhodná léčba albendazolem. Oční léze by měly být nejprve léčeny steroidy kvůli potlačení zánětlivé odpovědi. Role antihelmintické terapie je méně ověřená.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
- BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.
- University of South Carolina. Microbiology and immunology online [online]. ©2007. Poslední revize 2009, [cit. 2009]. <http://www.sc.edu/study/colleges_schools/medicine/education/basic_science_departments/pathology_microbiology_and_immunology/index.php,>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. s. 222. ISBN 978-80-7387-008-9.
