Filárie
Filárie neboli Vlasovci patří mezi Nematoda (hlístice). Jsou to červi, kteří žijí v lymfatických cestách, v podkoží nebo někteří i v oku člověka. Vyskytují se v tropech a subtropech. Vlasovci způsobují onemocnění filariózy. Mezi hlavní zástupce patří: Wuchereria bancrofti, Brugia malayi, Brugia timori, Loa loa, Onchocerca volvulus.
| Filárie | |
| Secernentea | |
| Onchocercidae | |
 Onchocerca volvulus | |
| Výskyt | subtropy |
|---|---|
| Onemocnění | elefantiáza, zánět lymfatického systému |
| Infekční stadium a způsob nákazy | mikrofilárie nasáté z krve hmyzím vektorem |
| Diagnostika | mikroskopický nález v krvi |
| Terapie | pyrazinové deriváty |
| MeSH ID | D017181 |
Samičky po oplození rodí živé larvy - mikrofilárie, které cirkulují v krevním řečišti hostitele a poté jsou odtud nasáty hmyzím přenašečem, v kterém dokončí svůj cyklus. V hmyzu se vyvíjí do invazivního stádia a při dalším sání jsou přenášeny do dalšího hostitele, kde dospívají. Vektorem onemocnění je tedy bodavý hmyz, který do hostitele injikuje infekční larvu - mikrofilárii. Člověk je definitivním hostitelem.
Wuchereria bancrofti (vlasovec mízní)[upravit | editovat zdroj]
Vlasovec mízní je červ, který se nachází v tropech a subtropech na jižní polokouli. Jeho mezihostitelem a zároveň i vektorem infekce je komár. Definitivním hostitelem je člověk. Přenos na člověka je dán bodnutím komára.
Způsobuje onemocnění wuchererióza, které může v těžkých případech skončit až elefantiázou, což je onemocnění doprovázené mohutným lymfedémem.
Člověka bodne komár a dojde k přenosu parazita. Mikrofilárie se zavrtají do kapilár a migrují do lymfatického systému, kde dozrávají a kopulují. Samičky poté rodí živé larvy - mikrofilárie (nejvíc jich je v noci). Larvy následně putují krví a můžou být nasáty dalším komárem.
Dospělí vlasovci nejčastěji parazitují v lymfatickém systému a několik let můžou ucpávat lymfatické cévy, což následně vede ke stagnaci lymfy a tvoří se lymfatické varixy a může dokonce dojít k prasknutí lymfatické cévy.
Mezi hlavní projevy wuchereriózy patří bolest břicha, otoky, zvracení, anémie a v těžších fázích, kdy praskají lymfatické cévy, může nastat i chylurie (přítomnost lymfy v moči).
Závažnější formou je elefantiáza, kdy je uzavřen průtok lymfy a ta daná část těla se díky tomu zvětšuje - nejčastěji dochází k postižení dolních končetin, skrota a vulvy.
Při diagnostice se využívá přímý mikroskopický průkaz mikrofilárií z krve nebo punktátu z uzlin pacienta.
Nemoc se léčí pomocí diethylkarbamazinu
nebo ivermektinu. Důležitá je hlavně prevence – likvidace komárů.
Brugia malayi (vlasovec malajský)[upravit | editovat zdroj]
Vlasovec malajský je velice podobný W. bancrofti - životním cyklem, přenosem, onemocněním i terapií. Vyskytuje se hlavně v jihovýchodní Asii. Hlavním přenašečem je komár. Vyvolává onemocnění brugióza, které postihuje hlavně horní i dolní končetiny a může se projevovat elefantiázou. Zdrojem nákazy je pouze člověk. V diagnostice se využívá přímý mikroskopický průkaz – v krvi odebrané v noci se prokazují larvy pomocí metody tlusté kapky.
Loa loa (vlasovec oční)[upravit | editovat zdroj]
Vlasovec oční je parazit, který se vyskytuje hlavně ve střední Africe. Jeho mezihostitelem je ovád a definitivním hostitelem je člověk. K nákaze člověk dochází při bodnutí ovádem. Larvičky vlasovce se krví dostávají do podkoží nebo do oční spojivky, kde dospívají a rozmnožují se. Samičky pak rodí larvy (mikrofilárie), které poté kolují v krvi a mohou být nasáty bodavou mouchou.
.jpeg)
Onemocnění vyvolané vlasovcem očním se nazývá loalóza a dělí se na typ podkožní a oční. Podkožní loalóza se projevuje tím, že parazité tvoří boule v podkoží. Okolo těchto boulí vzniká edém, jako následek alergické reakce na podráždění parazitem. Pokud je infekce lokalizovaná pouze v podkoží, tak není nemoc příliš nebezpečná. Pokud se ale vlasovec dostane do oka, tak vzniká oční loalóza - je závažnější ale zároveň i vzácnější. V tomto případě se dospělec vlasovce nachází ve spojivkovém vaku. Pacient většinou trpí těžkým zánětem spojivek a můžou se u něj projevit poruchy vidění a v nejhorším případě to vede až ke slepotě.
Při diagnostice vlasovce očního se využívá přímý mikroskopický průkaz mikrofilárií v krvi pacienta. Při terapii je nejdůležitější chirurgické odstranění parazita z oka a z léků se využívá diethylkarbamazin.
Onchocerca volvulus (vlasovec kožní)[upravit | editovat zdroj]
Vlasovec kožní je parazit, který se vyskytuje hlavně v okolí velkých řek v Africe a v Jižní a Střední Americe. Jeho definitivním hostitelem je člověk a mezihostitelem je muchnička.
Přenos je dán pokousáním člověka muchničkou. Po proniknutí infekční larvy v těle hostitele dospívají a množí se v podkožních nodulech. Samičky rodí mikrofilárie, které se zavrtávají v okolí boule a odtud můžou být znovu nasáty muchničkou. Vlasovec kožní vyvolává onemocnění onchocerkóza, které se projevuje boulemi v podkoží, kde žijí dospělci parazita. Dermatitida v okolí nodulu vede k depigmentaci kůže, která se pak označuje jako leopardí kůže. Méně často se nemoc projeví jako lymfadenitida nebo elefantiáza. V případě proniknutí vlasovce kožního do oka hrozí vznik zánětu a poškození rohovky, spojivky i sítnice.
Diagnostika využívá přímý mikroskopický průkaz larev v nodulu. Terapie je založena na podávání diethylkarbamazinu nebo ivermektinu a může dojít i k chirurgickému odstranění nodulu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
