Steroidní hormony

Steroidní hormony jsou hormony lipofilní povahy, které vznikají z cholesterolu procesem steroidogeneze. Nejsou ukládány do zásoby, ale v případě potřeby se zvyšuje jejich syntéza. V krvi jsou transportovány z velké části navázané na plazmatické bílkoviny, malá část steroidních hormonů je v plazmě ve volné (nenavázané) formě. V cílové tkáni působí cestou nitrobuněčných receptorů.

Mezi steroidní hormony patří:

• Glukokortikoidy (kortizol);
• mineralokortikoidy (aldosteron);
• androgeny (testosteron);
• estrogeny;
• progesteron;
• kalcitriol.

Syntéza steroidních hormonů

Syntéza steroidních hormonů

Místem syntézy jsou endokrinní buňky kůry nadledvin, Leydigovy buňky varlat, folikulární buňky ovarií, placenta a corpus luteum. Základním krokem je zkrácení postranního řetězce cholesterolu o 6 uhlíků a tvorba pregnenolonu, což katalyzuje mitochondriální enzym desmolasa (= cytochrom-P-450-postranní řetězec odštěpující enzym, P450_SCC). Z pregnenolonu se následně syntetizují všechny steroidní hormony.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Syntéza steroidných hormónov.

Receptory steroidních hormonů

Jsou to proteiny lokalizované v cytosolu buňky (intracelulární, nitrobuněčné receptory), na které se v neaktivním stavu váží heat shock proteiny (hsp). Z funkčního hlediska to jsou transkripční faktory, které jsou aktivované ligandem (steroidním hormonem). Obsahují několik domén:

1. ligand vázající doménu (LBD) – slouží k vazbě hormonu;
2. dimerizační doménu (DD) – umožňuje dimerizaci receptoru po jeho aktivaci ligandem;
3. nukleární lokalizační signál (NLS) – směřuje aktivovaný receptor do buněčného jádra;
4. DNA-vázající doménu (DBD)– umožňuje vazbu receptoru na steroidní responzibilní element (SRE – sekvenčně specifický úsek DNA) v oblasti velkého žlábku DNA;
5. transaktivační doménu (TAD) – umožňuje transaktivaci (aktivaci různých proteinů transkripčního aparátu).

Signalizace steroidních hormonů

Zjednodušené schéma regulace genové exprese steroidním hormonem

Steroidní hormony jsou lipofilní a jsou proto v krvi transportovány ve vazbě na transportní proteiny (např. SHBG = sex hormone-binding globulin). Malá část steroidních hormonů je vázána na albuminy. Pouhé 1–2 % z celkové koncentrace steroidních hormonů se nachází volně v krvi. Tato volná frakce proniká cytoplazmatickou membránou do cílových buněk a v cytosolu se váže na ligand vázající doménu receptoru. Dojde tak k aktivaci receptoru a k odpojení heat shock proteinu. Odpojení hsp umožňuje dimerizaci dvou receptorů (prostřednictvím jejich dimerizačních domén) a odhalení nukleárního lokalizačního signálu, což vede k translokaci receptoru do jádra. Dimerizovaný receptor v jádře obsadí steroidní responzibilní element, nacházející se v promotorových oblastech genů regulovaných steroidními hormony. Steroidní hormony následně ovlivňují genovou expresi (ve smyslu aktivace nebo represe). Obvykle genovou expresi ovlivňují prostřednictvím koaktivátorů (nebo korepresorů), které na rozdíl od steroidních hormonů interagují s komplexem transkripčního aparátu a ovlivňují ho.

Odkazy

Související články

• Cholesterol
• Steroidogeneze

Použitá literatura

• SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 0000. 0 s. ISBN 80-247-0630-X.

• MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.

Doporučená literatura

• MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.