Pubertas praecox
Předčasná puberta (pubertas praecox) je definována jako urychlení nástupu puberty o více než 2,5 směrodatné odchylky od střední hodnoty populační normy. Tzn. je charakterizována nástupem vývoje sekundárních pohlavních znaků (zvětšení prsou, růst ochlupení, změny hlasu, nárůst svaloviny, vousů, a změny v uložení tělesného tuku) před 8. narozeninami u dívek a před 9. narozeninami u chlapců. Tyto děti jsou zpočátku vyšší než jejich vrstevníci, ale období růstu je kratší a výsledná tělesná výška je nižší.[1]
Časně nastupující puberta (konstituční urychlení) je definována jako urychlení nástupu puberty o 2–2,5 směrodatné odchylky od věkové populační normy, tzn. mezi 8 a 9 lety u dívek a mezi 9 a 10 lety u chlapců. Jde o variantu normálního vývoje.[1]
Klasifikace předčasné puberty[upravit | editovat zdroj]
- Inkompletní formy
- telarche praecox, adrenarche praecox, vzácně menarche praecox.
- Kompletní formy
- centrální (pubertas praecox centralis) – gonadoliberin a gonadotropin-dependentní;
- předčasná aktivace osy hypothalamus–hypofýza–pohlavní žlázy;
- periferní (pseudopubertas praecox) – gonadoliberin a gonadotropin-independentní;
- předčasná produkce pohlavních hormonů bez stimulace z vyšších center.[1][2][3]
Inkompletní formy předčasné puberty[upravit | editovat zdroj]
- poměrně časté
- považovány za variantu normálního vývoje;
- izolovaná telarche praecox (předčasný vývoj prsů)
- obvykle u dívek mladších 2 let, někdy již při narození;
- příčiny: zevní zdroj estrogenů (kojící matky, některé potraviny obsahující hormony, endokrinní disruptory v prostředí, matka používající kosmetiku s hormonálními výtažky) nebo vlastní produkce estrogenů při pomalejším nástupu inhibice zpětnou vazbou a centrálními mechanismy, snad i zvýšená citlivost tkání k extrogenům;
- přechod v centrální předčasnou pubertu je vzácný, není ovlivněn růst ani výsledná výška.
- izolovaná adrenarche praecox (předčasný vývoj pubického a axilárního ochlupení)
- obvykle ve věku 6–7 let;
- častěji u obézních dětí s hyperinzulinémií a u dětí, které prodělali intrauterinní růstovou retardací;
- není provázena celkovým biologickým urychlením; u některých dívek je pak v dospělosti syndrom polycystických ovarií.[1]
Kompletní formy předčasné puberty[upravit | editovat zdroj]
- urychlený růst a kostní zrání; psychika a chování neodpovídá kalendářnímu věku;
- bez léčby je finální výška snížená.[1]
Centrální (gonadotropin-dependentní) předčasná puberta[upravit | editovat zdroj]
- asi u 0,6 % dětí; mnohem častěji u dívek;
- asi polovina případů se manifestuje před 6. rokem;
- příčina: CNS (hypotalamus, hypofýza);
- hladiny hormonů: FSH a LH zvýšené (pubertální), pohlavní hormony (estrogeny/testosteron) zvýšené;
- přítomny druhotné pohlavní znaky; symetricky zvětšené (pubertální) varlata/vaječníky;
- pohlavní vývoj je vždy izosexuální = v souladu s biologickým pohlavím;
- u dívek nejčastěji idiopatická (v 70–80 %, někdy s familiárním výskytem);
- u chlapců je většinou organická příčina (až v 65 %);
- etiologie: idiopatická, nádory CNS (hamartom, astrocytom, adenom, gliom, germinom), zánětlivá nemocnění CNS, úrazy hlavy, iatrogenní příčiny (radio-, chemoterapie, operace), malformace CNS.[1]
Periferní (gonadotropin-independentní) předčasná pseudopuberta[upravit | editovat zdroj]
- příčina: gonády, nadledviny;
- hladiny hormonů: FSH a LH nízké (prepubertální), pohlavní hormony zvýšené;
- přítomny druhotné pohlavní znaky;
- pohlavní vývoj může být izosexuální (v souladu s biologickým pohlavím) nebo heterosexuální (virilizace u dívek, feminizace u chlapců);
- etiologie:
- bloky adrenální steroidogeneze (kongenitální adrenální hyperplazie, CAH);
- nádory produkující testosteron/androgeny: adrenální, ovariální, testikulární;
- gonadotropin/hCG produkující nádor;
- zevní hormonální zdroj androgenů/estrogenů;
- familiární testotoxikóza – vzácná AD aktivační mutace receptoru pro luteinizační hormon → u chlapců předčasná izosexuální pseudopuberta v prvních letech života;
- McCuneův-Albrightův syndrom – izosexuální předčasná pseudopuberta u dívek s ložiskovou aktivací ovarií, fibrózní kostní dysplázie, kožní skvrny café au lait;
- ovariální cysty;
- dlouhodobě neléčená hypotyreóza.[1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- věk prvních příznaků puberty a jejich postup, růstová dynamika, kostní věk a dosažený stupeň pohlavního vývoje podle Tannera;
- sérové hladiny FSH, LH, estradiolu/testosteronu, TSH, fT4, DHEA nebo DHEAS;
- stimulační test s gonadoliberinem (GnRH neboli LH-RH test) k průkazu centrální předčasné puberty;
- po stimulaci jsou hladiny gonadotropinů zvýšené u centrální puberty a nízké u pseudopuberty;
- MR mozku k vyloučení organické příčiny centrální předčasné puberty;
- USG nadledvin, varlat či dělohy a vaječníků;
- hormonální (funkční) cytologie poševní sliznice.[1]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- inkompletní formy se neléčí;
- kompletní formy se léčí podle příčiny:
- centrální předčasná puberta: depotní agonisté gonadoliberinu (blokují hypofyzární receptory pro endogenní gonadoliberin a tím pozastavují pohlavní vývoj – zpomalí kostní zrání neboli uzávěr kostních štěrbin), nejlepší efekt při zahájení před 6. rokem věku;
- léčba se ukončuje při dosažení kostního věku obvyklého pro pubertální růstový spurt, tj. u ve 12 letech u dívek a ve 13 letech u chlapců;
- předčasná pseudopuberta – při neúspěchu kauzální léčby lze použít: ketoconazol k inhibici steroidogeneze, spironolacton k inhibici androgenních receptorů a tamoxifen k inhibici estrogenních receptorů.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Endokrinní onemocnění gonád • Estrogeny • Gestageny
- Puberta • Pubertas tarda • Poruchy sexuálního vývoje
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 175–178. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ DÍTĚ, P, et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
- ↑ KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 285–286 s. ISBN 80-7262-430-X.