Chloramfenikol: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (+literatura) |
m (→Kontraindikace: gramatika) |
||
| (Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__noTOC__ | |||
[[Soubor:Chloramfenikol.png|náhled|200px|Vzorec chloramfenikolu]] | |||
'''Chloramfenikol''' je širokospektré bakteriostatické antibiotikum, ve vysokých dávkách působí baktericidně. Jedná se sice o účinné, ale relativně '''nebezpečné [[Antibiotika|ATB]]. | |||
{{Cave|}} '''Nikdy se nepoužívá jako lék první volby!''' V 70. letech bylo jeho užívání silně omezeno, jelikož se prokázal jeho negativní nežádoucí účinek, totiž možnost indukce '''[[Aplastická anémie|aplastické anémie]]'''. | |||
== | == Mechanismus účinku == | ||
*{{Citace | Inhibuje [[translace|proteosyntézu]], váže se na '''50S''' podjednotku [[ribozom]]u. | ||
== Spektrum účinku == | |||
Citlivá je většina aerobních G+ i G− bakterií, G+ i G− anaeroby včetně ''[[Bacteroides fragilis]]'', ''[[Rickettsia|Rickettsií]]'', ''[[Chlamydie|chlamydií]]'', [[Mycoplasma|mykoplazmat]], [[Salmonella|salmonel]] a dále ''[[Meningokoková meningitida|Neisseria meningitidis]]''. | |||
== Farmakokinetika == | |||
Velmi '''dobře se vstřebává''', čehož se využívá při život ohrožujících stavech. Aplikuje se především '''parenterálně''', možnost i perorálního podání. Má malý distribuční objem. Dobře proniká do tkání, díky malé velikosti molekuly proniká také do mozkomíšního moku . Metabolizován je [[játra|játry]], vylučován [[ledviny|ledvinami]]. Ovlivňuje hladiny řady léčiv (např. [[warfarin]]u nebo [[fenytoin]]u). | |||
== Indikace == | |||
* Břišní [[tyfus]], | |||
* Invazivní infekce hemofilem (sérotyp b) rezistentním k [[peniciliny|ampicilinu]] | |||
* Těžké anaerobní infekce | |||
* [[Meningokok]]ové nebo [[pneumokok]]ové infekce CNS | |||
* Anaerobní nebo smíšené infekce CNS ([[absces]]) | |||
== Kontraindikace == | |||
{{Cave|Absolutní kontraindikací je podání chloramfenikolu [[nezralý novorozenec|nezralým novorozencům]] z důvodu snížené funkce jater a ledvin}} (rozvoj tzv. ''gray baby syndrome''). | |||
== Nežádoucí účinky == | |||
* [[Nauzea]] a [[zvracení]]. | |||
* '''Poruchy kostní dřeně''' – po dávce vyšší než 50 mg/kg a delším použití než 1–2 týdny bývají pravidelné poruchy zrání [[erytrocyty|erytrocytů]] (vakuolizované jadernaté krvinky v kostní dřeni), [[anémie]] a [[retikulocytopénie]], které jsou '''reverzibilní'''. | |||
* '''[[Aplastická anémie]]''' – patrně u osob s geneticky determinovanou predispozicí, v 50 % '''irreverzibilní'''. Vznik nezávisí na dávce ani době podání. | |||
=== Grey baby syndrom === | |||
'''Grey baby syndrom''' (šedý podle barvy kůže)(''Gray syndrom, Grey syndrom'') se objevuje u novorozenců (zejména nedonošených), po podání chloramfenikolu. Příčinou je nedostatečně vyvinutý detoxikační glukuronidázový systém. Syndrom je charakterizován [[hypotenze|hypotenzí]], hypoperfuzí orgánů, rozvine se v [[cirkulační kolaps|kolaps]] a [[šok]]. Podávání, pokud je nevyhnutelné, musí být velmi opatrné s redukovanými dávkami. | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[Antibiotika]] | |||
* [[Antibiotická terapie v novorozeneckém věku]] | |||
* [[Antibiotikum k léčbě stafylokokové infekce]] | |||
=== Externí odkazy === | |||
* [[wikipedia:cs:Chloramfenikol|Chloramfenikol (česká wikipedie)]] | |||
* [[wikipedia:en:Chloramphenicol|Chloramphenicol (anglická wikipedie)]] | |||
=== Zdroj === | |||
* {{Citace | |||
|typ = web | |||
|příjmení1 = Beneš | |||
|jméno1 = Jiří | |||
|název = Studijní materiály | |||
|url = http://jirben.wz.cz | |||
|citováno = 2009 | |||
}} | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Lincová | |||
| jméno1 = Dagmar | |||
| příjmení2 = Farghali | |||
| jméno2 = Hassan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Základní a aplikovaná farmakologie | |||
| vydání = 2 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2007 | |||
| strany = 481 | |||
| isbn = 978-80-7262-373-0 | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
|příjmení1 = Havlík |jméno1 = Jiří | |příjmení1 = Havlík |jméno1 = Jiří | ||
|kolektiv = ano | |kolektiv = ano | ||
| Řádek 19: | Řádek 74: | ||
|vydavatel = Avicenum |rok = 1990 |rozsah = 393 | |vydavatel = Avicenum |rok = 1990 |rozsah = 393 | ||
|edice = |svazek = | |edice = |svazek = | ||
|isbn = 80-201-0062-8 | |isbn = 80-201-0062-8 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
|příjmení1 = Lobovská |jméno1 = Alena | |příjmení1 = Lobovská |jméno1 = Alena | ||
|kolektiv = ne | |kolektiv = ne | ||
| Řádek 30: | Řádek 83: | ||
|vydání = 1 |místo = Praha | |vydání = 1 |místo = Praha | ||
|vydavatel = Karolinum |rok = 2001 |rozsah = 263 | |vydavatel = Karolinum |rok = 2001 |rozsah = 263 | ||
|isbn = 80-246-0116-8 | |||
|isbn = 80-246-0116-8 | }} | ||
|url = | * {{Citace | ||
| typ = web | |||
| příjmení1 = Martínková | |||
| jméno1 = Jiřina | |||
| příjmení2 = Mičuda | |||
| jméno2 = Stanislav | |||
| příjmení3 = Cermanová | |||
| jméno3 = Jolana | |||
| kolektiv = ano | |||
| url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm/ | |||
| název = Vybrane kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium | |||
| rok = 2005 | |||
| citováno = 2010-08-14 | |||
}} | }} | ||
</noinclude> | |||
{{Navbox - ATB}} | |||
[[Kategorie:Infekční lékařství]] | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
[[Kategorie:Farmakologie]] | [[Kategorie:Farmakologie]] | ||
[[Kategorie:Mikrobiologie]] | [[Kategorie:Mikrobiologie]] | ||
[[Kategorie:Neurochirurgie]] | |||
[[Kategorie:Základní a speciální esenciální léčiva dle WHO]] | |||
Aktuální verze z 13. 3. 2024, 00:23
Chloramfenikol je širokospektré bakteriostatické antibiotikum, ve vysokých dávkách působí baktericidně. Jedná se sice o účinné, ale relativně nebezpečné ATB.
Nikdy se nepoužívá jako lék první volby! V 70. letech bylo jeho užívání silně omezeno, jelikož se prokázal jeho negativní nežádoucí účinek, totiž možnost indukce aplastické anémie.
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Inhibuje proteosyntézu, váže se na 50S podjednotku ribozomu.
Spektrum účinku[upravit | editovat zdroj]
Citlivá je většina aerobních G+ i G− bakterií, G+ i G− anaeroby včetně Bacteroides fragilis, Rickettsií, chlamydií, mykoplazmat, salmonel a dále Neisseria meningitidis.
Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]
Velmi dobře se vstřebává, čehož se využívá při život ohrožujících stavech. Aplikuje se především parenterálně, možnost i perorálního podání. Má malý distribuční objem. Dobře proniká do tkání, díky malé velikosti molekuly proniká také do mozkomíšního moku . Metabolizován je játry, vylučován ledvinami. Ovlivňuje hladiny řady léčiv (např. warfarinu nebo fenytoinu).
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- Břišní tyfus,
- Invazivní infekce hemofilem (sérotyp b) rezistentním k ampicilinu
- Těžké anaerobní infekce
- Meningokokové nebo pneumokokové infekce CNS
- Anaerobní nebo smíšené infekce CNS (absces)
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Absolutní kontraindikací je podání chloramfenikolu nezralým novorozencům z důvodu snížené funkce jater a ledvin (rozvoj tzv. gray baby syndrome).
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
- Nauzea a zvracení.
- Poruchy kostní dřeně – po dávce vyšší než 50 mg/kg a delším použití než 1–2 týdny bývají pravidelné poruchy zrání erytrocytů (vakuolizované jadernaté krvinky v kostní dřeni), anémie a retikulocytopénie, které jsou reverzibilní.
- Aplastická anémie – patrně u osob s geneticky determinovanou predispozicí, v 50 % irreverzibilní. Vznik nezávisí na dávce ani době podání.
Grey baby syndrom[upravit | editovat zdroj]
Grey baby syndrom (šedý podle barvy kůže)(Gray syndrom, Grey syndrom) se objevuje u novorozenců (zejména nedonošených), po podání chloramfenikolu. Příčinou je nedostatečně vyvinutý detoxikační glukuronidázový systém. Syndrom je charakterizován hypotenzí, hypoperfuzí orgánů, rozvine se v kolaps a šok. Podávání, pokud je nevyhnutelné, musí být velmi opatrné s redukovanými dávkami.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 481. ISBN 978-80-7262-373-0.
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ, et al. Vybrane kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium [online]. ©2005. [cit. 2010-08-14]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm/>.
