Protistafylokoková antibiotika a chemoterapeutika

V praxi jsou stafylokokovými infekcemi nejčastěji kožní hnisavé procesy, které se hojí samy nebo po chirurgické intervenci. Volba antibiotik se koncově řídí citlivostí daného stafylokoka. Základním přípravkem je oxacilin. V případě kontraindikace oxacilinu je doporučován vankomycin, linkomycin či cefalosporiny 1. generace.

Mezi protistafylokoková ATB řadíme:

• Glykopeptidová ATB – vankomycin;
• Linkosamidy – linkomycin, klindamycin;
• Peniciliny rezistentní vůči stafylokokové penicilináze – oxacilin, methicilin;
• Cefalosporiny 1. generace – cefalotin, cefazolin; 2. generace – cefuroxim, cefaclor

Linkomycin má bakteriostatické až baktericidní účinky; stejné účinky má i jeho derivát klindamycin. Vankomycin má baktericidní účinky.

Existují kmeny Stafylococcus aureus, které jsou rezistentní na methicilin (MRSA a na vankomycin (VRSA). Takovéto bakterie pak působí těžké nozokomiální infekce a zvyšují morbiditu a mortalitu hospitalizovaných pacientů.

Odkazy

Související články

• Antibiotika
• Rezistence klinicky významných bakterií k ATB volby

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

• BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. [[Special:BookSources/978-80-7262-644-1
• LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.|ISBN 978-80-7262-644-1
• LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.]].

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.