Lymfatický systém (praktikum) (1. LF UK)

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 27. února 2024 v 22:10.

V praktickém cvičení se mikroskopují následující preparáty:

• G1 - Lymfatická uzlina
• G2 - Slezina
• G3 - Slezina (impregnace)
• G4 - Thymus dítěte
• G5 - Thymus dospělého člověka
• B5 - Tonsilla palatina

G1 - Lymfatická uzlina

Lymfatická uzlina je fazolovitý orgán uložený v řídkém vazivu. Samotnou uzlinu obaluje pevný vazivový obal z hustého kolagenního vaziva, elastických vláken a minimem hladkých svalových buněk. Z obalu dovnitř lymfatické uzliny pronikají septa. Stroma je tvořeno sítí retikulárních vláken a buněk (retikulárních fibroblastů) a dají se v něm na řezu rozlišit 3 oblasti – kůra (cortex), dřeň (medulla) a parakortex.

Kůra (Cortex) neboli B-dependentní zóna, obsahuje kulovitá nakupení lymfatické tkáně, tzv. lymfatické folikuly. Rozeznáváme 2 druhy folikulů:

• Primární folikuly jsou tvořeny nakupením pouze B-lymfocytů se silně barvitelným jádrem a jen malým množstvím cytoplazmy, proto mají tmavý vzhled.
• Sekundární folikuly, vznikají v průběhu imunitní reakce z primárních folikulů, mají uprostřed různě velké zárodečné (reakční) centrum, které obsahuje lymfoblasty. Světlejší zbarvení je podmíněno aktivovanými B-lymfocyty s jemnější chromatinovou strukturou a větším množstvím bazofilní cytoplasmy.

Kůra zpravidla nedosahuje až k hilu uzliny.

Paracortex (také hluboká kůra) je T dependentní zóna s difuzním uložením T-lymfocytů. Nachází se zde postkapilární venuly vystlané vysokým endotelem (HEV), které slouží pro recirkulaci lymfocytů.

V dřeni se nachází menší množství lymfocytů, ale oproti kůře jsou tu četné makrofágy, plazmatické buňky a ojediněle i heparinocyty. Nachází se zde dřeňové sinusy a dřeňové provazce.

Funkcí lymfatické uzliny je filtrace lymfy a registrace anitgennů a odpověď na ně. Lymfa do uzliny prochází kůrou do subkapsulárních sinů, skrz intermediální siny se vlévá do dřeňových sinů, které se v hilu slévají do eferentní cévy. Siny jsou tvořeny retikulárním vazivem.

G2 - Slezina

Slezina je lymforetikulární opouzdřený orgán, povrch jejího pozdra je kryt peritoneem. Pouzdro proniká do sleziny v podobě trabekul, tyto rozvádí cévy po slezině (trabekulární žíly/tepny)

rozlišujeme:

• bílou pulpu skládající se z nakupení lymfocytů kolem centrální arterie tj. T dependentní periarteriální pochva a lymfatických folikulů (Malphagických tělísek), které jsou B dependentní.
• červenou pulpu, tvořenou Billrothovými provazci, a slezinnými krevními siny. Siny mají ve stěnách protáhlé endotelové buňky s nesouvislou laminou basalis a retikulání buňky. Navazují na terminální kapiláru která je otevřená - krevní elementy se vlévají do prostoru.

funkcí sleziny je filtrace krve, probíhá zde fagocytóza přestárlých ktevních elementů (erytrocytů a trombocytů)

G3 - Slezina (impregnace)

Vynikájí zde trabekuly, centrální artérie.

B5 - Tonsilla palatina

Patrová mandle je nahromadění buněk lymfatické řady ve sliznici mezi arcus palatoglossus a arcus palatopharyngeus.

Povrch tonsily:

• je pokryt vrstevnatým dlaždicovým epitelem nerohovějícím (epitel ústní dutiny);
  • krycí epitel je na některých místech dobře patrný, jinde, především v kryptách, je kvůli infiltraci lymfocyty rozvlákněný a tudíž v mikroskopu špatně rozeznatelný;
• rozbrázděn v jamky, které vedou do různě hlubokých krypt;
  • v kryptách se nachází detritus - směs deskvamovaných epitelových buněk, bakterií, zbytků potravy a četných lymfocytů, které sem vycestovaly z epitelu.
    

Lymfatická složka

• tvoří různě početné a k sobě blízké lymfatické folikuly
• často budeme pozorovat světlá zárodečná centra vykazující lehkou eosinofilii. Zárodečná centra jsou výrazem aktivace imunitního systému organismu.

Mandle nemají žádné aferentní lymfatické cévy, jsou ale drenovány eferentními lymfatickými cévami.