Dirofilarióza
| Dirofilaria repens a Dirofilaria immitis | |
| Secernentea | |
| Onchocercidae | |
_in_a_child_from_the_Russian_Federation,_and_Dirofilaria_repens_(right).png) Dirofilaria immitis (vlevo) a Dirofilaria repens (vpravo) | |
| Výskyt | kosmopolitní |
|---|---|
| Onemocnění | dirofilarióza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | mikrofilárie, bodnutí nakaženého komára |
| Diagnostika | mikroskopie |
| Terapie | ivermektin, dietylkarbamazin |
| MeSH ID | D004182 |
Dirofilarióza je onemocnění způsobené Dirofilaria repens či Dirofilaria immitis. Jsou to tencí bílí červi a patří mezi filárie. Běžně napadají šelmy, hlavně psovité a kočkovité. Člověk je náhodný hostitel, ve člověku larva nedospěje. Zdrojem infekce je komár (vektor).
Dirofilariózy patří k tzv. nově hrozícím infekcím („emerging infectious diseases“). Jde o infekční onemocnění, jejichž šíření je pozorováno celosvětově a je známo, že často úzce souvisí s cestováním lidí, přemisťováním zvířat a s globálními klimatickými změnami, zejména oteplováním. [1]
Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]
Larvy se vyvíjí v komárovi 15–18 dní. Jakmile komár kousne člověka, larvy se dostávají do kůže a z ní do krve. Larvy v člověku nedospívají v dospělce, ale uhnízdí se v některém orgánu, kde vytvoří noduly. Nejčastěji napadnou podkoží, plíce, srdce nebo oči. Mohou se také zachytit lymfatických uzlinách a v dutině břišní.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Dirofilaria repens[upravit | editovat zdroj]
- V ČR je častější než Dirofilaria immitis (v ČR jen 5 případů, ale stále se rozšiřuje a blíží se k Česku z klasických míst výskytu).
- Nejčastější původce symptomatické dirofilariózy. [1]
- Při nakažení člověka vytváří noduly v kůži, v oblasti orbity, ve sklivci, spojivce a na víčku.
Dirofilaria immitis[upravit | editovat zdroj]
- Česky vlasovec psí.
- Často se mu říká srdeční červ, neboť se velmi rád usidluje v srdci a způsobuje kardiopulmonární poškození (u psa).
- U člověka i u psa však nejčastěji způsobuje asymptomatické infekce. [1]
- U člověka se larva nejčastěji zachytí v podkoží, oku nebo v plicích, kde vytváří noduly.
Infekce dirofiláriemi mohou vyvolat poměrně silnou imunitní odpověď a ta může souviset s některými dalšími příznaky lokalizovanými mimo postižené místo. [1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Mikroskopické vyšetření odebraných tkání (biopsie, excize).
- Detekce specifických protilátek (sérum, sklivec) či DNA parazita.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Antihelmintika (ivermektin, dietylkarbamazin), která poškozují svalovinu červa. [1]
- Chirurgické odstranění červa.
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Pravděpodobně bude případů dirofilariózy přibývat kvůli šíření samotného parazita i kvůli stále rostoucímu cestování lidí spolu s domácími mazlíčky (psi a kočky). Cestovatelé by se měli chránit před komáry i v nemalarických oblastech. [1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f DITRICH, O.. Případ dirofilariózy importované z Řecka (Stručný úvod do problematiky dirofilarióz u lidí a kazuistika případu). Příspěvek na konferenci Cestovní medicína: paraziti stále aktuálnější. Praha. 7. dubna 2009. Dostupné také z <http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/sbornik.pdf>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi III (Filárie) [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 23. 11. 2015.
