Choroby bílé krevní složky

Z WikiSkript

Leukocyty.

Choroby bílé krevní složky zahrnují kvantitativní a kvalitativní odchylky bílých krvinek (např. poruchy funkce granulocytů: poruchy chemotaxe, poruchy fagocytózy, neschopnost ničit fagocytované bakterie) a maligní onemocnění (leukemie a lymfomy).

Selhání kostní dřeně[upravit | editovat zdroj]

  • Získaná onemocnění s postižením všech tří krvetvorných linií:
    • aplastická anémie – pancytopenie s hypocelulární kostní dření bez přítomnosti abnormálních buněk či zmnoženého retikulinu;[1]
    • paroxysmální noční hemoglobinurie – získané klonální onemocnění krvetvorby, při kterém dochází k proliferaci klonu s deficitem povrchových buněčných antigenů inhibujících terminální komplex komplementu → chronická hemolýza, žilní trombóza a selhání kostní dřeně;[2]
  • Vrozená onemocnění s postižením všech tří krvetvorných linií:
    • Fanconiho anémie – syndrom chromosomální instability charakterizovaný selháním kostní dřeně a zvýšeným výskytem leukémie a karcinomů;
    • dyskeratosis congenita – onychodystrofie, kožní retikulární změny a leukoplakie sliznice dutiny ústní, selhání kostní dřeně, 10% riziko vzniku maligních onemocnění;
    • Shwachmanův-Diamondův syndrom – AR dědičné onemocnění s poruchou exokrinní funkce pankreatu, neprospíváním, malým vzrůstem, metafyzeální kostní dysplázií, neutropenií s rizikem vzniku selhání kostní dřeně a vyšším výskytem myeloidních malignit;
    • amegakaryocytová trombocytopenie – izolovaná aplazie destičkové řady manifestující se hemoragickou diatézou, s odstupem riziko rozvoje aplastické anémie a leukémií;[1]
  • Onemocnění s izolovaným postižením granulopoézy:
    • těžká vrozená neutropenie (Kostmannův syndrom) – AR dědičná těžká neutropenie (< 0,5×109/l), vysoký blok ve vyzrávání prekurzorů granulopoézy v kostní dřeni na úrovni promyelocyt-myelocyt, opakované těžce probíhající bakteriální infekce, již v prvních dnech života infekce kůže, pupečníku a stomatitida (St. aureus, E. coli, Pseudomonas aeruginosa), léčba rekombinantními růstovými faktory granulopoézy (G-CSF), event. transplantace kostní dřeně;
    • cyklická neutropenie – (AD dědičná či sporadická) cyklicky se opakující porucha dělení kmenových buněk v kostní dřeni, manifestace ve věku kolem 10 let, v intervalech cca 20 dní se objevuje neutropenie s horečkou a ulceracemi ústní sliznice, ev. abscesy, osteomyelitida a sepse, léčba infekcí antibiotiky, prognóza dobrá;[3]

Funkční poruchy granulocytů[upravit | editovat zdroj]

  • chronická granulomatóza – vzácná geneticky vázaná funkční porucha granulocytů – defekt tvorby kyslíkových radikálů fagocytů → porucha schopnosti usmrcení fagocytovaných kataláza-pozitivních bakterií (St. aureus, E. coli, Klebsiella, Proteus, Salmonella) a plísní → chronicky recidivující infekce od kojeneckého věku (pneumonie, abscesy v uzlinách, kůži a játrech, záněty kostní dřeně, dásní a sliznice dutiny ústní (St. aureus, Burgholderia cepacia a Aspergillus spp.), vyšší incidence zánětlivých onemocnění z okruhu revmatických chorob; léčba infektů antibiotiky, transplantace kostní dřeně.[3]

Kvantitativní změny bílé řady v krevním obraze[upravit | editovat zdroj]

Parametr Zvýšen Snížen[4]
Počet neutrofilů
  • akutní bakteriální infekce,
  • akutní a chronické myeloidní leukemie, myeloproliferace, generalizovaná maligní onemocnění,
  • stresové stavy – bolest, chlad, teplo (tzv. distribuční leukocytóza s přesunem leukocytů z marginálního poolu do cirkulujícího),
  • nekrózy tkáně (infarkt myokardu),
  • vaskulitidy, dekompenzace diabetu s acidózou,
  • léky (G-CSF a GM-CSF – faktory stimulující kolonie granulocytů, resp. granulocytů a makrofágů, lithium, kortikoidy, adrenalin),
  • leukemoidní reakce (nad 30 000 segmentovaných i mladších granulocytů) u sepsí, endokarditid, miliární tuberkulózy a metastáz nádorů

CAVE! Při hodnocení neutropenií je podstatný pokles jejich absolutního počtu.

Počet lymfocytů
Počet monocytů
  • aplastické anémie,
  • chronická lymfatická leukemie,
  • terapie glukokortikoidy
Počet eosinofilů
Počet bazofilů

Leukémie a lymfomy[upravit | editovat zdroj]

  • Akutní lymfoblastická leukémie – nejčastější zhoubné nádorové onemocnění u dětí mladších 15 let; heterogenní onemocnění; nekontrolovaná proliferace prekurzorů lymfocytu;
  • Akutní myeloidní leukémie – heterogenní onemocnění; nekontrolovaná proliferace hematopoetických prekurzorů;
  • Leukémie u Downova syndromu – 1–2 % dětí s Downovým syndromem onemocní akutní leukémií, zejména v prvních pěti letech života; akutní megakaryocytární leukémie; 10 % dětí s Downovým syndromem prodělá po narození tzv. tranzientní myeloproliferativní reakci, která obvykle spontánně odezní do 3 měsíců věku;
  • Myeloproliferativní onemocnění: chronická myeloidní leukémie – u dětí vzácně.
  • Myelodysplastický syndrom – heterogenní skupina získaných klonálních onemocnění kmenové buňky s inefektivní krvetvorbou a rozdílným sklonem k transformaci do leukémie.
  • Juvenilní myelomonocytární leukémie – excesivní proliferace monocytů a granulocytů v časném dětství, nese znaky myelodysplastických i myeloproliferativních onemocnění;
  • Maligní lymfomy:
    • Hodgkinův lymfom (HL):
      • klasický HL – nádor lymfatické tkáně vytvořený z jednojaderných Hodgkinových buněk a vícejaderných buněk Reedové-Sternberga;
      • HL s lymfocytární predominancí – nádor z B-lymfocytů charakteristický nodulární proliferací izolovaných velkých nádorových buněk;
    • nehodgkinské lymfomy – heterogenní skupina nádorů lymfatického systému; následek genetických aberací ovlivňujících proliferaci, diferenciaci a apoptózu lymfocytu; u dětí jsou na rozdíl od dospělých vysoce maligní.[5]

Schéma hematopoézy[upravit | editovat zdroj]

Schéma hematopoézy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 530-536. ISBN 978-80-7262-772-1.
  2. https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/paroxyzmalni-nocni-hemoglobinurie-novinky-v-diagnostice-a-v-lecbe-452341
  3. a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 251-252. ISBN 978-80-247-2525-3.
  4. KRČ, I. HEMATOLOGIE – HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU. UROLÓGIA PRE PRAX [online]. 2007, roč. -, vol. 5-6, s. 231-232, dostupné také z <http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2830>. 
  5. LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 569-579. ISBN 978-80-7262-772-1.