Tyreoidální léčiva

Z WikiSkript

(přesměrováno z Tyreostatika)

Léčiva dělíme na thyreoidální hormony a antithyreoidální látky.

Thyreoidální hormony[upravit | editovat zdroj]

Užívají se jako substituční látky při hypothyreóze, na záněty štítné žlázy, k supresivní terapii karcinomu štítné žlázy. Mezi nežádoucí účinky patří symptomy hyperthyreózy (nervozita, úbytek hmotnosti) a kardiotoxicita (tachykardie, anginózní bolesti, dysrytmie).

  • Levothyroxin (T4) – projev s latencí 3–5 dnů, plný účinek za 2–4 týdny, podání 1x denně.
Levothyroxin
Letrox®, hromadně vyráběný léčivý přípravek s levothyroxinemMediately: levothyroxin
  • Liothyronin (T3) – projev za 1–3 dny, podání 2–3x denně.
Liothyronin

Antithyreoidální látky (tyreostatika)[upravit | editovat zdroj]

Cílem je snížit tvorbu hormonů štítné žlázy u hyperthyreózy. Mohou vést i ke zvětšení žlázy. Inhibují thyreoperoxidasu a tím snižují jodaci tyrosinových zbytků thyreoglobulinu. Vedou k rychlému snížení plazmatických koncentrací hormonů, ale klinická odezva se dostavuje za 4–8 týdnů z důvodu velkých rezerv tyroxinu a jeho dlouhého poločasu. Procházejí placentou. Mohou způsobovat reverzibilní granulocytopenii (u 0,5 %), alergické reakce (až u 25 %)

  • Karbimazol – proléčivo, přeměňuje se na thiamazol.
  • Thiamazol
  • Propylthiouracil – krátký poločas, 4x denně.


Mimo inhibitorů thyreoperoxidasy existují i tyreostatika inhibující příjem jódu do thyreocytů – perchloráty (též chloristany). V ČR momentálně žádný takový lék není registrován, ačkoliv zaměstnancům Jaderné elektrárny Temelín budou podány kapky chloristanu sodného v případě aktivace traumaplánu (zabránění vychytání radioaktivního jódu štítnou žlázou).[1]

Aniontové inhibitory[upravit | editovat zdroj]

Kompetitivně blokují transport jodidů. Používají se pro diagnostiku.

  • Thiokyanát
  • Chloristan

Jód[upravit | editovat zdroj]

  • Radioaktivní jód – používá se k destrukci parenchymu, je vychytán ve štítné žláze a emituje beta záření.
  • Anorganický jód – funkce žlázy je závislá na jeho přísunu (150–200 μg denně).
  • Jodid draselný – podává se při hypothyreóze nebo také ve vysokých dávkách jako prevence před ohrožením radioaktivním jódem.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví. Věstník Ministerstva zdravotnictví. In Část 2. 2004. s. 10.