Hodgkinův lymfom
(přesměrováno z Hodgkinova choroba)
Hodgkinův lymfom neboli maligní lymfogranulom patří mezi nádorová onemocnění lymfatické tkáně.
Etiologie není známa (genetická predispozice, porucha imunity, EBV, HIV). Nejčastěji je diagnostikován mezi 20. a 30. rokem života, incidence znovu stoupá po 50. roce života.
Nemoc propuká v lymfatické uzlině (nejčastěji v axiální distribuci), odkud se šíří do uzlin sousedních, i do systémové cirkulace.
Histologicky se dělí dle počtu buněk Reedové-Sternberga (buňky vzniklé mutací z B-buněk) a dle stupně celulární reakce:
- typ I s převahou lymfocytů (málo R-S buněk, hodně lymfocytů; nejlepší prognóza) (5 %);
- typ II nodulárně-sklerotický (nodulární ložiska, buňky (retikulární, lymfocyty, histiocyty) v kolagenních vláknech) (70 %);
- typ III smíšený (20–25 %);
- typ IV klasický, chudý na lymfocyty (Sternbergovy buňky zmnoženy; nejhorší prognóza) (1 %).
Hodgkinův lymfom Hodgkin's lymphoma Morbus Hodgkin
CT obraz pacientky trpící Hodgkinovým lymfomemKlinický obraz nebolestivé zvětšení uzlin, horečka (Pelova-Ebsteinova), svědění, pocení, malátnost, únava, pokles hmotnosti apod. Diagnostika extirpace uzliny, histopatologické vyšetření, rtg hrudníku, sono břicha, scintigrafie jater, sleziny, CT a lymfografie, PET, trepanobiopsie kostní dřeně. Léčba kombinovaná chemoterapie, doplňujeme radioterapií Klasifikace a odkazy MKN C81 MeSH ID D006689 MedlinePlus 000580 Medscape 201886 Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Nebolestivé zvětšení uzlin (krční, axilární, ingvinální);
- horečka (typická Pelova-Ebsteinova), svědění, pocení, malátnost, únava, pokles hmotnosti;
- splenomegalie;
- kašel, dušnost, syndrom horní duté žíly (při postižení mediastina);
- výpotek, infiltrace parenchymatózních orgánů, skeletu (při pokročilém postižení).
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Extirpace uzliny a její následné histopatologické vyšetření – přítomnost R-S buněk, nebo buněk Hodgkinových (prekurzory R-S buněk);
- rtg hrudníku, sono břicha, scintigrafie jater, sleziny, CT a lymfografie, PET;
- trepanobiopsie kostní dřeně.
Stádia[upravit | editovat zdroj]
- Stádium I (postižení jedné lymfatické oblasti, nebo jednoho extralymfatického orgánu);
- stádium II (postižení dvou nebo více oblastí na jedné straně bránice);
- stádium III (postižení lymfatických uzlin na obou stranách bránice, i s extralymfatickým orgánem, nebo slezinou);
- stádium IV (diseminované postižení extralymfatických orgánů nezávisle na postižení uzlin).
Dále se každé stádium dělí na A a B:
- A – pacient je bez celkových příznaků;
- B – s celkovými příznaky (úbytek na váze o 10 % za 6 měsíců, horečka více než 38 °C, noční pocení).
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Infekce, míšní komprese při postižení obratlů.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Základní léčebnou modalitou je systémová léčba ve formě kombinované chemoterapie, v lokalizovaných stádiích jí doplňujeme radioterapií. Základní používané režimy: ABVD (adriamycin, bleomycin, vinblastin, dekarbazin), BEACOPP (bleomycin, etoposid, adriamycin, cyclofosfamid, vinkristin, prokarbazin, prednison).
- Lokalizovaná (časná) stádia I,II: s příznivou prognózou (bez rizikových faktorů) 2× ABVD a radioterapie 20 Gy, s nepříznivou prognózou (s rizikovými faktory) 2× BEACOPP + 2× ABVD a radioterapie 20 Gy.
- Pokročilá stádia III, IV: 6× BEACOPP eskalovaného režimu.
- V případě relapsu – záchranný režim (založený na platinových derivátech), autologní transplantace.
- Nové léky – k léčbě relapsů se používá brentuximab vedotin (anti-CD30 protilátka). [1]
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Pacienti mají dobrou prognózu, asi 70–80 % pacientů se vyléčí. Nádor má dobrou kurabilitu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Maligní lymfom
- Nehodgkinské maligní lymfomy
- Difuzní velkobuněčný B-lymfom
- Leukémie
- Chemoterapie
- Radioterapie
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 2. vydání. Praha : Triton, 2015. 909 s. ISBN 978-80-7387-895-5.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 2. vydání. Praha : Triton, 2015. 909 s. ISBN 978-80-7387-895-5.
- KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 4. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2011. 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9.