Psychofarmaka
Článek neobsahuje vše, co by měl. | ||||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Psychofarmaka tvoří rozsáhlou skupinu látek, které ovlivňují mozkové funkce a vedou ke změnám vnímání, nálady, vědomí, kognice a chování. Nejčastěji se dělí podle klinické indikace. Řadíme sem léky proti depresi (antidepresiva), manii (antimanika, dysforika), léky proti demenci (nootropika, kognitiva), léky potlačující úzkosti (anxiolytika), léky navozující spánek a zklidnění (hypnotika, sedativa), povzbuzovací léky (psychostimulancia) či například léčiva využívané k léčbě schizofrenie (antipsychotika, neuroleptika).
Užití v medicíně[upravit | editovat zdroj]
Využití mají především v psychiatrii, ale také v jiných klinických oblastech (zejména neurologie), např. při léčbě ADHD, nespavosti, chronických bolestí, Parkinsonovy poruchy aj.
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Podle velikosti dávky dochází k určitému stupni ovlivnění funkcí nejen CNS. Hlavními stupněmi korelující s výškou dávky jsou:
- anxiolytický účinek,
- sedace,
- farmakologická hypnóza - stav podobný fyziologickému spánku,
- bezvědomí,
- anestézie,
- kardiovsakulární a respirační selhání.
Mezi ovlivněné funkce mozku patří zejména:
Vigilita[upravit | editovat zdroj]
Označuje stav bdělosti a stav vědomí.
- Psychostimulancia − pozitivně ovlivňují bdělost, léčebně např. při narkolepsii a ADHD;
- kofein, efedrin, met/amfetamin.
- Hypnotika/sedativa − negativně ovlivňují bdělost, navozují spánek;
- midazolam, nitrazepam, zopiclon, zolpidem.
- Celková anestetika i.v. propofol, thiopental, midazolam, isofluran, N2O.
Afektivita[upravit | editovat zdroj]
Patří mezi parametry nálady.
- Antidepresiva – pozitivně;
- Anxiolytika – pozitivně;
- Antimanika − negativně,
- pro určitou fázi (patologické) maniodeprese, upravují patologicky nadnesenou náladu.
Psychická integrace[upravit | editovat zdroj]
- Antipsychotika (neuroleptika) – pozitivně;
- Halucinogeny – negativně.
Paměť[upravit | editovat zdroj]
- Kognitiva − zlepšují pozornost a paměť, mají tzv. antiamnestické látky (Alzheimerova choroba);
- Dementogeny – negativně.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.