Rezistence na antibiotika: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2020, 15:06

Selekce rezistentních kmenů po podávání ATB

Rezistence je odolnost mikroorganismů vůči působení antibiotika.

Rezistence primární[upravit | editovat zdroj]

Odpovídá geneticky podmíněné necitlivosti bakterií na dané antibiotikum bez ohledu na předchozí kontakt (aminoglykosidy v monoterapii nepůsobí na anaerobní infekce).

Rezistence sekundární[upravit | editovat zdroj]

Vzniká v průběhu terapie nebo následkem předchozího podávání antibiotika. V přítomnosti antibiotika se selektují rezistentní kmeny, které se nacházejí v každé velké bakteriální populaci. Rychlost rozvoje sekundární rezistence závisí na frekvenci mutací a na počtu bakterií s určitým stupněm rezistence.

Mezi sekundární rezistence řadíme i takové, které jsou zprostředkovány plazmidy. Častěji se s nimi setkáváme u G− bakterií. Genetický materiál může být přenesen a to buďto z jednoho mikroorganizmu na druhý konjugací, prostřednictvím bakteriofága transdukcí anebo transformací, kde dochází k přenosu genetické informace pomocí transpozomů mezi plazmidy navzájem nebo mezi plazmidem a chromozomem.

Rezistence pak můžeme dělit do dvou základních typů. Penicilinový typ (multiple step mutation) vzniká po dlouhodobém podávání některých antibiotik – např. penicilinu, chloramfenikolu, bacitracinu. Streptomycinový typ (one step mutation) s rychlým vznikem vysoce rezistentních kmenů je znám u streptomycinu, erytromycinu, linkomycinu, rifampicinu.

Obecné mechanizmy rezistence[upravit | editovat zdroj]

Omezená penetrace antibiotika do bakteriální buňky.
Změna cílové struktury – receptoru (např. chromozomálně zprostředkovaná rezistence Haemophilus influenzae, která podmiňuje změnu PBP proteinu).
Metabolické změny v bakteriální buňce, které zabrání účinku antibiotika na cílových strukturách.
Enzymatická inhibice nebo inaktivace antibiotika např. beta-laktamázy.
Efluxní pumpy – substrátově specifické transportní mechanizmy, vznikají zvýšenou expresí proteinů zevní membrány. Aktivně eliminují xenobiotika z bakteriální buňky. Některé odpovídají za zkříženou rezistenci (betalaktamy a fluorochinolony).

Mechanismy rezistence na antibiotika

Mechanismus rezistence na betalaktamy

**Tab. č. 3 Přehled mechanizmů rezistence na nejčastěji používaná antibiotika**
Antibiotikum	Mechanizmy rezistence
Beta-laktamová	produkce beta-laktamáz snížení permeability buněčné stěny změna penicilin-vazebných proteinů
Aminoglykosidy a makrolidy	snížená vazebnost na ribozómy snížení permeability buněčné stěny produkce inaktivujících enzymů
Chloramfenikol	snížení vazebnosti na cílové ribozómy snížení permeability buněčné stěny zvýšení aktivity chloramfenikol-acetyltransferázy
Tetracykliny	snížený transport k ribozómům aktivní buněčný eflux (vylučování antibiotika z buňky)
Chinolony	rezistence DNA-gyrázy snížení permeability buněčné stěny aktivní buněčný eflux
Sulfonamidy, Trimetoprim	rezistence syntetázy kyseliny listové rezistence reduktázy kyseliny dihydrolistové snížení permeability buněčné stěny

Zkřížená rezistence[upravit | editovat zdroj]

Současná necitlivost mikroorganizmů na antibiotika, která mají podobnou chemickou strukturu a stejný mechanizmus účinku.

Oboustranně zkřížený typ rezistence znamená, že rezistence na jedno antibiotikum znamená rezistenci i na antibiotikum druhé (penicilin G a V nebo tetracykliny navzájem). Jednostranně zkřížený typ rezistence znamená, že citlivost vůči jednomu typu může být zachována (stafylokoky rezistentní na penicilin G nemusí být rezistentní na methycilin, ale MRSA jsou zcela určitě rezistentní na penicilin G).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

MARTÍNKOVÁ, J, S MIČUDA a J CERMANOVÁ. Antibiotika [online]. [cit. 2010-02-18]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/atb-bak.doc/>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.

LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. ISBN 80-7262-168-8.

MARTÍNKOVÁ, Jiřina, et al. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 2. vydání. Praha : Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0929-6.

ŠVIHOVEC, Jan, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2018. ISBN 978-80-271-2150-2.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-#PŘESMĚRUJ [[Antibiotika#Rezistence]]
+__notoc__
+[[File:Antibiotic selection.JPG|right|200px|thumb|Selekce rezistentních kmenů po podávání ATB]]
+Rezistence je odolnost mikroorganismů vůči působení antibiotika.
+==Rezistence primární==
+Odpovídá '''geneticky podmíněné''' necitlivosti bakterií na dané [[antibiotika|antibiotikum]] bez ohledu na předchozí kontakt ([[aminoglykosidy]] v monoterapii nepůsobí na anaerobní infekce).
+==Rezistence sekundární==
+Vzniká v průběhu terapie nebo '''následkem předchozího podávání antibiotika'''. V přítomnosti antibiotika se selektují rezistentní kmeny, které se nacházejí v každé velké bakteriální populaci. Rychlost rozvoje sekundární rezistence závisí '''na frekvenci''' [[Mutace|mutací]] a '''na počtu''' bakterií s určitým stupněm rezistence.
+Mezi sekundární rezistence řadíme i takové, které jsou zprostředkovány '''plazmidy'''. Častěji se s nimi setkáváme '''u G− bakterií'''. Genetický materiál může být '''přenesen''' a to buďto z jednoho mikroorganizmu na druhý [[konjugace|konjugací]], prostřednictvím bakteriofága [[transdukce|transdukcí]] anebo [[transformace|transformací]], kde dochází k přenosu genetické informace pomocí transpozomů mezi plazmidy navzájem nebo mezi plazmidem a chromozomem.
+Rezistence pak můžeme dělit do dvou základních typů. '''Penicilinový typ''' ''(multiple step mutation)'' vzniká po dlouhodobém podávání některých antibiotik – např. [[peniciliny|penicilinu]], [[chloramfenikol]]u, [[bacitracin]]u. '''Streptomycinový typ''' ''(one step mutation)'' s rychlým vznikem vysoce rezistentních kmenů je znám u streptomycinu, [[makrolidy|erytromycinu]], [[linkosamidy|linkomycinu]], [[rifampicin]]u.
+==Obecné mechanizmy rezistence==
+* '''Omezená penetrace''' antibiotika do bakteriální buňky.
+* '''Změna cílové struktury''' – receptoru (např. chromozomálně zprostředkovaná rezistence ''[[Haemophilus influenzae]]'', která podmiňuje změnu PBP proteinu).
+* '''Metabolické změny''' v bakteriální buňce, které zabrání účinku antibiotika na cílových strukturách.
+* '''Enzymatická inhibice nebo inaktivace''' antibiotika např. [[beta-laktamázy]].
+* '''Efluxní pumpy''' – substrátově specifické transportní mechanizmy, vznikají zvýšenou expresí proteinů zevní membrány. Aktivně eliminují xenobiotika z bakteriální buňky. Některé odpovídají za zkříženou rezistenci (betalaktamy a fluorochinolony).
+[[File:Antibiotic resistance mechanisms.jpg|right|550px|thumb|Mechanismy rezistence na antibiotika]]
+[[File:MecA Resistance.svg|right|550px|thumb|Mechanismus rezistence na betalaktamy]]
+{| class="wikitable"
+|+'''Tab. č. 3 Přehled mechanizmů rezistence na nejčastěji používaná antibiotika'''
+|-
+! scope="col" |Antibiotikum
+! scope="col" |Mechanizmy rezistence
+|-
+|'''[[Betalaktamová antibiotika|Beta-laktamová]]'''
+|
+produkce beta-laktamáz
+snížení permeability buněčné stěny
+změna penicilin-vazebných proteinů
+|-
+|'''[[Aminoglykosidy]] a [[makrolidy]]'''
+|
+snížená vazebnost na ribozómy
+snížení permeability buněčné stěny
+produkce inaktivujících enzymů
+|-
+|'''[[Chloramfenikol]]'''
+|
+snížení vazebnosti na cílové ribozómy
+snížení permeability buněčné stěny
+zvýšení aktivity chloramfenikol-acetyltransferázy
+|-
+|'''[[Tetracykliny]]'''
+|
+snížený transport k ribozómům
+aktivní buněčný eflux (vylučování antibiotika z buňky)
+|-
+|'''[[Chinolony]]'''
+|
+rezistence DNA-gyrázy
+snížení permeability buněčné stěny
+aktivní buněčný eflux
+|-
+|'''[[Sulfonamidy]]''', '''[[Trimetoprim]]'''
+|
+rezistence syntetázy [[Kyselina listová|kyseliny listové]]
+rezistence reduktázy kyseliny dihydrolistové
+snížení permeability buněčné stěny
+|}
+==Zkřížená rezistence==
+Současná necitlivost mikroorganizmů na antibiotika, která mají podobnou chemickou strukturu a stejný mechanizmus účinku.
+'''Oboustranně zkřížený typ rezistence''' znamená, že rezistence na jedno antibiotikum znamená rezistenci i na antibiotikum druhé (penicilin G a V nebo tetracykliny navzájem). '''Jednostranně zkřížený typ rezistence''' znamená, že citlivost vůči jednomu typu může být zachována (stafylokoky rezistentní na penicilin G nemusí být rezistentní na methycilin, ale [[MRSA]] jsou zcela určitě rezistentní na penicilin G).
+==Odkazy==
+===Související články===
+*[[Antibiotika]]
+*[[Rezistence klinicky významných bakterií k ATB volby]]
+*[[Antibiotika (neonatologie)|Antibiotika v neonatologii]]
+*[[Rezistence bakterií způsobená produkcí inaktivujících enzymů: beta laktamová antibiotika, hyperprodukce beta laktamáz, chromozomální, plazmidové beta laktamázy]]
+*[[Rezistence k makrolidům a k linkosamidům (hlavní příčiny rezistence, eflux)]]
+*[[Inhibitory betalaktamáz]]
+===Zdroj===
+* {{Citace
+| typ = web
+| příjmení1 = Martínková
+| jméno1 = J
+| příjmení2 = Mičuda
+| jméno2 = S
+| příjmení3 = Cermanová
+| jméno3 = J
+| url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/atb-bak.doc/
+| název = Antibiotika
+| citováno = 2010-02-18
+}}
+===Použitá literatura===
+* {{Citace
+|typ = kniha
+|příjmení1 = Votava
+|jméno1 = Miroslav
+|kolektiv = ano
+|titul = Lékařská mikrobiologie obecná
+|místo = Brno
+|vydání = 2
+|vydavatel = Neptun
+|rok = 2005
+|isbn = 80-86850-00-5
+}}
+* {{Citace
+|typ = kniha
+|korporace =
+|příjmení1 =Lincová
+|jméno1 = Dagmar
+|příjmení2 =
+|jméno2 =
+|příjmení3 =
+|jméno3 =
+|kolektiv = ano
+|titul = Základní a aplikovaná farmakologie
+|vydání = 1
+|místo =
+|vydavatel = GALÉN
+|rok = 	2002
+|rozsah=
+|edice =
+|svazek =
+|isbn = 80-7262-168-8
+|strany =
+|url =
+}}
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| příjmení1 = Martínková
+| jméno1 = Jiřina
+| kolektiv = ano
+| titul = Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů
+| vydání = 2
+| místo = Praha
+| vydavatel = Grada
+| rok = 2018
+| isbn = 978-80-271-0929-6
+}}
+*{{Citace
+| typ = kniha
+| příjmení1 = Švihovec
+| jméno1 = Jan
+| kolektiv = ano
+| titul = Farmakologie
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Grada
+| rok = 2018
+| isbn = 978-80-271-2150-2
+}}
+{{Navbox - ATB}}
+[[Kategorie:Farmakologie]]
+[[Kategorie:Mikrobiologie]]
+[[Kategorie:Infekční lékařství]]