Rezistence k makrolidům a k linkosamidům (hlavní příčiny rezistence, eflux)

Makrolidy (erytromycin, klarithromycin, azithromycin) a linkosamidy (linkomycin a klindamycin) mají některé podobné vlastnosti, jako je antimikrobiální aktivita, mechanismy účinku a rezistence. Ketolidy jsou novou třídou antibiotik odvozených od erytromycinu, která působí proti kmenům rezistentním na makrolidy.

Makrolidy

Rezistence k makrolidům

Existují čtyři mechanismy rezistence:

• snížená propustnost vnější membrány, (např. Enterobacteriaceae, Pseudomonas spp., Acinetobacter spp. jsou přirozeně odolné);
• eflux pumpy, (např. msr (A) gen S. aureus a mef (A) gen S. pneumoniae a GAS);
• alterace 23S rRNA methylací adeninu. To poskytuje rezistenci k makrolidům, linkosamidům a streptograminům typu B a označuje se jako MLS_B fenotyp. Je kódován geny erm (erytromycin ribozomální methylázy);
• enzymatická inaktivace fosfotransferázami, zprostředkovaná mph geny. Hydrolýza makrocyklického laktonu je kódována esterázovými geny ere (A) a ere (B) na plazmidech.

MLS_B rezistence

Také známá jako inducibilní (indukovatelná) rezistence. Makrolidy, linkosamidy a streptograminová antibiotika typu B (MLS_B) se vážou na 50S ribosomy bakterií. Některé bakterie (např. stafylokoky, streptokoky a entekoky) s indukovatelnou rezistencí na erytromycin se také stanou rezistentními vůči jiným MLS_B agens v přítomnosti erytromycinu. Enzym metyláza není indukován linkosamidy nebo streptograminy, které proto zůstávají aktivní v nepřítomnosti makrolidů. Více než 20 erm genů kóduje rezistenci MLSB a stává se běžnější u GAS (Streptococcus pyogenes) a pneumokoků.

Linkosamidy

Tato skupina antibiotik zahrnuje linkomycin a klindamycin. Lincomycin byl izolován ze Streptomyces lincolnensis v roce 1962. Clindamycin má ve srovnání s linkomycinem lepší orální biologickou dostupnost (bioavailability) a zvýšenou bakteriální účinnost. Přestože chemicky nesouvisí s erytromycinem, mnoho biologických vlastností linkosamidů je podobných makrolidům.

Rezistence

Existuje několik mechanismů rezistence:

• změny 50S ribozomálních proteinů v místě receptoru podmiňují rezistenci vůči makrolidům a linkosamidům;
• změna v 23S podjednotce methylací adeninu vede k fenotypu MLSB a podmiňuje rezistenci vůči makrolidům, linkosamidům a streptograminům typu B. Tento fenotyp MLSB je kódován geny erm (erythromycin ribosomal methylase);
• snížená permeabilita membrány u G- druhů, (např. Enterobacteriaceae, Pseudomonas spp., Acinetobacter spp.)