Askarióza

Z WikiSkript

Askarióza
Ascariasis
Životní cyklus škrkavky dětské
Životní cyklus škrkavky dětské
Původce Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská)
Přenos kontaminovaná zelenina, ovoce a voda, kontaminované ruce[1]
Inkubační doba 1–3 týdny[1]
Klinický obraz plicní fáze: teplota, suchý kašel; střevní fáze: tupá bolest břicha, nechutenství, meteorismus, zvracení, průjem
Diagnostika plicní fáze: larvy ve sputu nebo střevní laváži; střevní fáze: nález vajíček ve stolici při parazitologickém vyšetření (8 týdnů po nákaze), nález dospělé škrkavky ve zvratcích či stolici[1]
Léčba mebendazol nebo albendazol[1]
Komplikace cholangitida, jaterní absces, vniknutí škrkavky do pankreatického nebo žlučového vývodu: žlučová kolika, akutní pankreatitida, obstrukční ikterus[1]
Incidence v ČR v ČR 150–200 případů ročně[1]
Klasifikace a odkazy
MKN B77
MeSH ID D001196
MedlinePlus 000628
Medscape 212510
Ascaris lumbricoides
Secernentea
Ascarididae
Samička hlístice druhu Ascaris lumbricoides
Samička hlístice druhu Ascaris lumbricoides
Výskyt kosmopolitní rozšíření
Onemocnění askarióza
Infekční stadium a způsob nákazy k nákaze dochází pozřením infekčních vajíček
Diagnostika mikroskopie, zobrazovací metody
Terapie Albendazolum, Mebendazolum, Levamisol
MeSH ID D017164

Askarióza je parazitární onemocnění, jehož původcem je škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). Jedná se o endemickou nematodózu (onemocnění způsobené hlísticemi). Onemocnění je kosmopolitně rozšířeno a prevence úzce souvisí s dodržováním hygieny. Prevalence v Evropě je nízká, zatím co ve střední a jihovýchodní Asii, Střední a Jižní Americe je vysoká. Mortalita onemocnění je 60–100 000/rok. Onemocnění se šíří orofekálně vajíčky hlístice, působí střevní poruchy a průjmy. Má dvě fáze:

  • první – plicní fáze: prochází krví do plic, po vykašlání a spolknutí míří zpět do střeva – převládají zánětlivé a imunitní reakce,
  • druhá – intestinální fáze: škrkavky žijí hlavně v jejunu, kde způsobují obtíže gastrointestinálního traktu.

Průběh onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Dospělec má kolem 10 cm a nejčastěji se vyskytuje v tenkém střevě, kde odebírá člověku živiny. To se projevuje poruchou trávení a malnutricí, které u dětí mohou způsobit opožděný růst. Škrkavka produkuje toxiny, odpadové látky a látky, kterými si vytváří ideální prostředí pro růst a vývoj. Tyto látky způsobují alergické reakce, horečku a mohou vyvolat i epilepsii. CAVE!!!

Navíc škrkavky způsobují mechanické poškození střevní sliznice, což může vyústit v zánětlivé reakce ve stěně střeva. To se projevuje jako zkrácení a rozšíření klků, prodloužení krypt, zhrubnutí sliznice. Dospělci mohou migrovat proti peristaltice a mohou invadovat do žlučovodů, žaludku, pankreatu i dutiny ústní. Tento pohyb může vyústit v zánětlivé změny, obstrukci žlučovodů a zavlečení bakteriální infekce. Během chirurgického zákroku mohou škrkavky migrovat a způsobovat problémy v dalších orgánech.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější příznaky:

  • bolest v epigastriu,
  • nauzea,
  • nechutenství,
  • průjmy,
  • laktózová intolerance.


Shlukování škrkavek při masivních nákazách může vyústit v:

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Extraintestinální forma: Larvy mohou být zachyceny ve sputu, které mikroskopicky vyšetříme. 5.–6. den je sputum krvavé a obsahuje eosinofily. Součástí plicní symptomatiky je tzv. Löfflerův syndrom – tvorba eosinofilních granulomů v plicích.

Intestinální forma: Mikroskopické vyšetření stolice, ve které můžeme najít vajíčka.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Základní lék – mebendazol (Vermox®) – 100 mg 2× denně mezi jídlem po 3 dny,
  • Jiné – albendazol, piperazin, levamizol, tiabendazol.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • RNDR. MGR. CHANOVÁ, PH.D, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitilogie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 350, 351. ISBN 978-80-7262-644-1.

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.