Topografické útvary hlavy

Fossa infratemporalis

fossa infratemporalis
podspánková jáma
Ohraničení mediálně	lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis, processus pyramidalis ossis palatini
Ohraničení laterálně	ramus mandibulae
Ohraničení dorzálně	spatium prestyloideum
Ohraničení ventrálně	tuber maxillae
Ohraničení kraniálně	facies infratemporalis ossis sphenoidalis, pars squamosa ossis temporalis
Navazuje na	fossa temporalis
Přechází v	fossa pterygopalatina
Obsah	m. pterygoideus medialis et lateralis, m. temporalis, a. maxillaris a její větve, plexus pterygoideus, n. mandibularis a jeho větve, ganglion oticum, corpus adiposum buccae

Podspánková jáma je kaudálním pokračováním jámy spánkové. Název pochází od vztahu k m. temporalis. Jáma dále pokračuje jako fossa pterygopalatina.

Ohraničení

Kraniálně: facies infratemporalis ossis sphenoidalis, pars squamosa ossis temporalis
Ventrálně: tuber maxillae
Dorzálně: spatium prestyloideum
Mediálně: lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis, processus pyramidalis ossis palatini
Laterálně: ramus mandibulae

Průchody

Foramen ovale

• třetí větev n. trigeminus - nervus mandibularis
• žilní spojky- plexus venosus foraminis ovalis

Foramen spinosum

• větévka ze třetí věteve trojklanného nervu – ramus meningeus
• arteria meningea media, vena meningea media

Foramen mandibulae

• nervus, arteria et vena alveolaris inferior

Fissura pterygomaxillaris

• žilní přítoky do plexus pterygoideus
• arteria maxillaris

Fissura petrotympanica

• arteria et vena tympanica anterior
• chorda tympani

Foramen lacerum

• synchondrosis sphenopetrosa

Foramen petrosum

• nervus petrosus minor

Foramina alveolaria tuberis maxillae

• rami alveolares superiores posteriores

Obsah

• m. pterygoideus medialis et lateralis
• m. temporalis
• a. maxillaris a její větve: a. meningea media, a. alveolaris inferior, a. buccalis, aa. temporales profundae, a. tympanica anterior a svalové větve v pars pterygoidea
• plexus pterygoideus
  
• n. mandibularis a jeho větve: n. auriculotemporalis, n. alveolaris inferior, n. lingualis, n. buccalis a poté chorda tympani, n. petrosus minor
• ganglion oticum
• corpus adiposum buccae – tukové těleso vyplňující tváře

Fossa pterygopalatina

Fossa pterygopalatina
Ohraničení mediálně	lamina perpendicularis ossis palatini
Ohraničení laterálně	spojená s fossa infratemporalis přes incisura pterygomaxillaris
Ohraničení dorzálně	processus pterygoideus
Ohraničení ventrálně	maxilla
Ohraničení kraniálně	tělo kosti klínové při odstupu velkých křídel
Navazuje na	fossa infratemporalis
Obsah	větve a. maxilaris, plexus pterygoideus, ganglion pterygopalatinum

Fossa pterygopalatina je topograficky významné místo mezi horní čelistí (maxilla) a processus pterygoideus. Je mediálním pokračováním infratemporální jámy a komunikuje s ní štěrbinou zvanou fissura pterygomaxillaris. Má tvar štíhlé pyramidy, stojící na špičce.

Schéma fossa pterygopalatina

a – processus pterygoideus; b – facies maxillaris alae majoris o. sphenoidalis; c – lamina perpendicularis o. palatini; d – facies infratemporalis maxillae; e – canalis pterygoideus; f – canalis palatinovaginalis; g – foramen rotundum; h – fissura orbitalis inferior; i – foramen sphenopalatinum; j – foramina alveolaria; k – canalis palatinus major; 1 – n. maxillaris; 2 – ganglion pterygopalatinum; 3 – ramus pharyngeus; 4 – n. petrosus major; 5 – n. petrosus profundus; 6 – n. zygomaticus; 7 – n. infraorbitalis; 8 – nn. alveolares sup. post.; 9 – nn. palatini minores; 10 – n. palatinus major; 11– nn. nasales posteriores; 12– a. maxillaris; 13– a. palatina descendes; 14– vasa infraorbitalia; 15– vasa sphenopalatina; 16– vasa canalis pterygoidei; 17– vasa palatina majora; 18– vasa palatina minora; 19– plexus pterygoideus

Ohraničení

Přední stěnu tvoří maxilla – zadní infratemporální plocha. Zadní stěna je tvořena processus pterygoideus – ventrální okraj. Mediálně se nachází lamina perpendicularis ossis palatini. Laterálně je neuzavřená, je spojena s fossa infratemporalis a stropem je tělo kosti klínové při odstupu velkých křídel.

Průchody

Foramen sphenopalatinum
Pomocí dochází ke komunikaci s nosní dutinou. Prochází tudy a. et v. sphenopalatina spolu s rami nasales.

Fissura orbitalis inferior
Pro komunikaci s očnicí. Najdeme zde n. zygomaticus, n. et a. infraorbitalis, dále pak v. ophtalmica inferior a m. orbitalis.

Canalis palatinus major
Pro komunikaci s patrem. Zde prochází n. palatinus major a a. et v. palatina major.

Foramen rotundum
Slouží ke komunikaci s mozkouvnou. Prochází jím n. maxillaris.

Canalis pterygoideus (Vidii)
Pro komunikaci s patrem. Nalezneme zde n. canalis pterygoidei a a. et v. canalis pterygoidei.

Cannales palatini minores
Také slouží ke komunikaci s patrem. V kanálech najdeme nn. palatini minores, aa. et vv. palatinae minores.

Fissura pterygomaxillaris
Ta je pro komunikace s fossa infratemporalis. Nachází se zde a. maxilaris a přítoky plexus pterygoideus.

Obsah

Obsahem jsou konečné větve a. maxilaris – a. sphenopalatina, a. palatina descendens a a. canalis pterygoidei. Dále hluboká část plexus pterygoideus a ganglion pterygopalatinum. Větví se zde n. maxillaris na n. infraorbitalis, n. zygomaticus a nn. pterygopalatini.

Fossa temporalis

fossa temporalis
jáma spánková
Fossa temporalis
Ohraničení mediálně	squama o. temporalis
Ohraničení laterálně	arcus zygomaticus, fascia temporalis
Ohraničení ventrálně	facies temporalis o.zygomatici
Ohraničení kraniálně	linea temporalis superior
Ohraničení kaudálně	crista infratemporalis o. sphenoidalis
Obsah	M. temporalis, nn. temporales, aa. temporales prof., a. temporalis media, r. zygomaticotemporalis n. zygomatici, lalok tukového tělesa

Fossa temporalis

Fossa temporalis (jáma spánková) je lehké prohloubení lebky a nachází se na její boční straně. Je celé vyplněné musculus temporalis.

Ohraničení

Mediálně: squama o. temporalis
Laterálně: arcus zygomaticus, fascia temporalis
Ventrálně: facies temporalis o.zygomatici
Kraniálně: linea temporalis superior
Kaudálně: crista infratemporalis o. sphenoidalis

Průchody

Foramen zygomaticotemporale

• n. zygomaticus

Obsah

1. M. temporalis
2. Nn. temporales
3. Aa. et vv. temporales prof. ant et post.
4. A. et vv. temporalis media
5. R. zygomaticotemporalis n. zygomatici
6. Lalok tukového tělesa: Zajišťuje spojení temporální a infratemporální jámy a to umožňuje přímé šíření infekce.

Styloidní septum

Schéma septum styloideum

Styloidní septum (septum styloideum) je přepážka ze svalů a jejich fascií. Nachází se v prostoru okolo hrtanu a rozděluje ho na spatium prestyloideum a spatium retrostyloideum. Rozpíná se mezi fascií m. constrictor pharyngis a m. sternocleidomastoideus.

Svaly septa:

• m. stylohyoideus,
• m. styloglossus,
• m. stylopharyngeus,
• m. digastricus - venter posterior,
• m. sternocleidomastoideus.

Svaly jsou zavzaty do lamina praetrachealis fasciae cervicalis. V septu je zavzato i ligamentum stylohyoideum.

Sinus cavernosus

Sinus cavernosus
Ohraničení mediálně	sella turcica ossis sphenoidalis
Ohraničení dorzálně	apex partis petrosi ossis temporalis
Ohraničení ventrálně	fissura orbitalis superior
Obsah	a. carotis interna, n. III., n. IV., n. VI., n. opthalmicus

Sinus cavernosus je žilní splav v dura mater na bazi lební po obou stranách tureckého sedla. Má houbovitý charakter, díky četným trámcům, které jím prostupují. Přes v. opthalmica má spojení i s krví odtékající z oblasti obličeje. Některé hnisavé infekce v obličeji (např. furunkl, cheilitida) se tak mohou rozšířit do této oblasti a vyvolat závažné nitrolební infekce a trombózu tohoto splavu.

Prochází jím:

• a. carotis interna,
• n. abducens,
• v jeho boční stěně: n. III., n. IV., n. opthalmicus.

Ústí do něj:

• v. opthalmica superior,
• sinus sphenoparietalis.

Sinus cavernosus je drénován skrze sinus petrosus inferior et superior a pomocí emissarií do plexus pterygoideus.

Trombóza sinus cavernosus

• Kruté bolesti za okem a v oku, případně v jeho okolí;
• nastříknutí spojivky, která může vyhřezávat před bulbus;
• edém papily, hemorrhagie na očním pozadí;
• porucha vizu až slepota.

^[zdroj?]

Spatium prestyloideum

Spatium prestyloideum
Ohraničení mediálně	Hltan a fascia buccopharyngea
Ohraničení laterálně	Musculus pterygoideus medialis
Ohraničení dorzálně	Septum styloideum
Ohraničení ventrálně	Přechod do fossa infratemporalis
Ohraničení kraniálně	Os sphenoidale (facies infratemporale) a os temporale (pars squamosa)
Ohraničení kaudálně	Přechod do oblasti trigonum submandibulare
Obsah	Arteria carotis externa a její koncové větve (a. temporalis superficialis, a. maxillaris), a. palatina ascendens, v. retromandibularis, n. facialis a glandula parotis

Spatium prestyloideum je úzký prostor mezi horní částí hltanu, musculus pterygoideus medialis a septum styloideum. Nachází se zde část glandula parotis, vena retromandibularis a a. carotis externa. Arteria carotis externa se zde dělí na koncové větve.

Spatium pterygomandibulare

Spatium pterygomandibulare
Ohraničení mediálně	m. pterygoideus medialis
Ohraničení laterálně	Ramus mandibulae
Ohraničení kraniálně	m. pterygoideus lateralis
Obsah	n. lingualis, n. et vasa alveolaria inferiora, n. mylohyoideus

Spatium pterygomandibulare je štěrbinový prostor mezi vnitřní plochou ramus mandibulae a zevní plochou m. pterygoideus medialis. Tato štěrbina se využívá při aplikaci svodné mandibulární anestezie do blízkosti foramen mandibulae.

Ohraničení Spatium pterygomandibulare

Obsah

Nachází se zde n. lingualis, n. alveolaris inferior, vasa alveolaria inferiora a počáteční úsek n. mylohyoideus.

Spatium retropharyngeum

Spatium retropharyngeum
Modře ohraničený spatium retropharyngeum
Ohraničení dorzálně	zadní stěna hltanu
Přechází v	kaudálně pokračuje jako retroviscerální prostor
Obsah	nodi retropharyngeales,

Spatium retropharyngeum je prostor mezi zadní stěnou hltanu a prevertebrálním listem krční fascie a je vyplněný řidkým vazivem. Kaudálně pokračuje jako retroviscerální prostor. Klinicky je tento prostor důležitou přední přístupovou cestou k horní krční páteři. Obsahuje 1 až 3 nodi retropharyngeales.

Spatium retrostyloideum

Spatium prestyloideum
Ohraničení mediálně	Hltan a fascia buccopharyngea
Ohraničení laterálně	Musculus pterygoideus medialis
Ohraničení dorzálně	Septum styloideum
Ohraničení ventrálně	Přechod do fossa infratemporalis
Ohraničení kraniálně	Os sphenoidale (facies infratemporale) a os temporale (pars squamosa)
Ohraničení kaudálně	Přechod do oblasti trigonum submandibulare
Obsah	Arteria carotis externa a její koncové větve (a. temporalis superficialis, a. maxillaris), a. palatina ascendens, v. retromandibularis, n. facialis a glandula parotis

Spatium prestyloideum je úzký prostor mezi horní částí hltanu, musculus pterygoideus medialis a septum styloideum. Nachází se zde část glandula parotis, vena retromandibularis a a. carotis externa. Arteria carotis externa se zde dělí na koncové větve.

Orbita

 Podrobnější informace naleznete na stránce Orbita.

Orbita
Dutina očnicová
Ohraničení mediálně	processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení laterálně	os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis
Ohraničení dorzálně	os sphenoidale
Ohraničení kraniálně	pars orbitalis ossis frontalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení kaudálně	os zygomaticum, corpus maxillae, processus orbitalis ossis palatini
Obsah	bulbus oculi, glandula lacrimalis, ductus lacrimalis, musculi bulbi, cévy a nervy

Orbita neboli dutina očnicová je kostěný prostor vyplněný očním bulbem (bulbus oculi), okolním tukovým vazivem (corpus adiposum orbitae), slznou žlázou (glandula lacrimalis) a slzovodem (ductus lacrimalis), očnicovými svaly (musculi bulbi), cévami a nervy.

Stěny, vztahy k okolí, průchody

Stěny

Prostor orbity má tvar čtyřboké pyramidy, jejíž bazi tvoří vchod očnice aditus orbitae a jejíž stěny se spojují ve vrcholu očnice apex orbitae. Na orbitě tedy rozeznáváme čtyři stěny – mediální, horní, laterální a dolní.

Kosti tvořící orbitu – os sphenoidale (červená), os palatinum (světle modrá), os maxillae (růžovo-fialová), os zygomaticum (modrá), os frontale (žlutá), os lacrimale (zelená), os nasale – není součástí orbity (šedo-zelená), os ethmoidale (hnědá)

Aditus orbitae

Vstup do orbity ohraničuje margo supraorbitalis a margo infraorbitalis. Tvoří je tyto kosti: kraniálně os frontale, laterálně os zygomaticum, kaudálně maxilla, která vybíhá mediálně až k čelní kosti svým processus frontalis.

Mediální stěna

Je vytvořena v sagitální rovině, přičemž pravá a levá stěna jsou rovnoběžné. Zepředu dozadu je tvořena: processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis (pro svou malou tloušťku nazývaná lamina papyracea) a ala minor ossis sphenoidalis. Obsahuje fossa sacci lacrimalis a canalis nasolacrimalis, ve kterém se nachází slzovod - ductus lacrimalis. Dále je tu foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius, otvory mezi lamina orbitalis čichové kosti a os frontale. Probíhají nimi stejnojmenné nervy a cévy.

Horní stěna

Zepředu dozadu je tvořena: pars orbitalis ossis frontalis a ala minor ossis sphenoidalis. Na horní stěně, v její přední části tvořené čelní kostí, je vytvořena v mediolaterálním pořadí fovea trochlearis a fossa glandulae lacrimalis.

Laterální stěna

Je zepředu dozad tvořena: os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis. V této stěně se nachází foramen zygomaticoorbitale pro n. zygomaticus.

Dolní stěna

Tato stěna je zepředu dozadu tvořena: os zygomaticum, corpus maxillae a processus orbitalis ossis palatini. Dolní stěna obsahuje struktury a otvory: sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis superior, fissura orbitalis inferior.

Vztahy k okolí, průchody

Topografické vztahy orbity jsou následovné

Mediálně se nachází dutina nosní a sinus ethmoidales čichové kosti. Nad orbitou se nachází přední lebeční jáma a sinus frontalis jako součást čelní kosti. Laterálně se nachází fossa temporalis. Pod orbitou je uložen sinus maxillaris.

Komunikace a jejich průchozí struktury

Apex orbitae

V canalis opticus prochází n. opticus a a. ophthalmica.

Mediální stěna

V canalis nasolacrimalis se nachází již zmíněný ductus nasolacrimalis. Ve foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius najdeme stejnojmenné cévy a nervy. Tedy n. ethmoidalis anterius a n. ethmoidalis posterius (somatosenzitivní inervace části nosní sliznice) a poté vasa ethmoidalia anteriora a vasa ethmoidalia posteriora.

Laterální stěna

Ve foramen zygomaticoorbitale najdeme n. zygomaticus - ten vychází z orbity a větví se v os zygomaticum na n. zygomaticofacialis pro senzitivní inervaci kůže nad lícní kostí a n. zygomaticotemporalis pro senzitivní inervaci kůže přední spánkové krajiny a části čelní krajiny.

Dolní stěna

Do canalis infraorbitalis vede n. infraorbitalis, který se v průběhu větví. Fissura orbitalis superior komunikuje se střední lebeční dutinou, mediolaterálně tudy procházejí: n. oculomotorius, n. nasociliaris, n. frontalis a n. lacrimalis jako větve n. ophthalmicus, n. abducens, n. trochlearis a v. opthalmica superior. Fissura orbitalis inferior komunikuje s fossa pterygopalatina a fossa infratemporalis. Prochází jí n. zygomaticus (zde vstupuje do orbity, kterou opouští skrze foramen zygomaticoorbitale), n. infraorbitalis, a. infraorbitalis a v. opthalmica inferior.

Anulus tendineus communis

Anulus tendineus communis
Obsah	n. opticus, a. ophthalmica, n. oculomotorius (obě větve), n. abducens, n. nasocilialis

Anulus tendineus communis (Zinni) je kruhovitá společná šlacha okohybných svalů umístěná ve vrcholu orbity a obkružující canalis opticus a částečně fissura orbitalis superior. Začínají zde všechny očnicové okohybné svaly s výjimkou m. obliquus inferior. Nad m. rectus superior od ní začína ještě m. levator palpebrae superioris.

Obsah

Skrze anulus tendineus communis procházejí n. opticus, a. ophthalmica, obě větve n. oculomotorius, n. abducens a n. nasociliaris.

Dutina nosní

 Podrobnější informace naleznete na stránce Dutina nosní.

Anatomická stavba dutiny nosní

Dutina nosní (cavitas nasi) se skládá z dutiny zevního nosu a kostěné dutiny nosní. Je úplně rozdělená přepážkou nosní na pravou a levou část. Rozlišujeme vestibulum nasi (předsíň dutiny nosní) a cavitas nasi propria (vlastní dutina nosní).

Vestibulum nasi – předsíň dutiny nosní

Vestibulum nasi se rozkládá od nozder po cartilago alaris major. Limen nasi je obloukovitě probíhající hrana, která prominuje podél horního okraje cartilago alaris major do nosní dutiny. Je hranicí vestibula proti vlastní dutině nosní. Předsíň je vystlaná vícevrstevným dlaždicovým epitelem rohovějícím s výjimkou limen nasi, kde je epitel nerohovějící. Nachází se zde vibrissae, což jsou tuhé chlupy po obvodu, které brání vnikání částic prachu do nosní dutiny. Recessus apicis nasi je výklenek vestibula dopředu do nosního hrotu.

Cavitas nasi propria – vlastní dutina nosní

Řez dutinou nosní

Vlastní dutina nosní je přepážkou rozdělena na pravou a levou část. Části podle zúčastněné tkáně jsou pars ossea (septi nasi), ta je tvořena vomerem (dorzokaudálně), laminou perpendicularis ossis ethmoidalis (ventrokraniálně). Pars cartilaginea - cartilago septi nasi (a její processus posterior) a pars membranacea, což je vazivový úsek, ve výši cartilago alaris nasi. Ten končí jako kůží pokrytá část mezi nosními dírkami (pars cutanea septi). Obvyklým jevem je deviatio septi nasi, kdy je septum vychýleno k jedné straně.

Strop tvoří (zpředu dozadu):

• cartilago nasi lateralis,
• os nasale,
• os frontale,
• lamina cribrosa ossis ethmoidalis,
• corpus ossis sphenoidalis.

Spodinu tvoří (zpředu dozadu):

• premaxilla,
• processus palatinus maxillae,
• lamina horizontalis ossis palatini.

Laterální stěnu tvoří (zpředu dozadu):

• boční stěna zevního nosu,
• processus frontalis maxillae a facies nasalis těla maxily,
• os lacrimale,
• mediální stěna labyrintu čichové kosti (nad tělem maxily),
• concha nasalis inferior,
• lamina perpendicularis ossis palatini,
• lamina medialis processus pterygoidei,

Od laterální stěny dutiny nosní se proti dutině klenou nad sebou tři conchae nasales (nosní skořepy):

1. concha nasalis superior (horní skořepa nosní) – nejmenší, dorzálně,
2. concha nasalis media (střední skořepa nosní) – součást kosti čichové,
3. concha nasalis inferior (dolní skořepa nosní) – samostatná kost, začíná v úrovni limen nasi, táhne se dozadu k choaně,

Další útvary jsou zbytky po zaniknuvších dalších skořepách. Těmi jsou:

• • bulla ethmoidalis – vyvýšení kryté concha nasalis media, klene se do něj jeden z čichových sklípků os ethmoidale, těsně nad hiatus semilunaris (průchod do dutiny horní čelisti – sinus maxillaris),
  • processus uncinatus conchae mediae – spojuje střední skořepu s dolní,
  • agger nasi – výstupek boční stěny nosní před odstupem střední skořepy.

Laterální stěna dutiny nosní.

Prostory a průchody nosní dutiny

Nares (nozdry), neboli nosní dírky, tvoří vstup do vestibulum nasi. Choanae (choany, vnitřní nozdry) jsou otvory na zadním konci nosní dutiny, kterými je nosní dutina spojená s nosohltanem. Pravou a levou odděluje vomer, který dále ohraničuje nahoře corpus ossis sphenoidalis, po stranách processus pterygoidei (laminae mediales) a dole laminae horizontales patrových kostí. Na zadním okraji laminae horizontales je připojeno měkké patro.
Mezi nosními skořepami jsou nosní průchody:

• meatus nasi superior (horní průchod nosní) – nad střední skořepou, mezi ní a stropem nosní dutiny;
• meatus nasi medius (střední průchod nosní) – mezi střední a dolní skořepou;
• meatus nasi inferior (dolní průchod nosní) – pod dolní skořepou, mezi ní a spodinou nosní dutiny;
• meatus nasi communis – souvislý průchod nosem mediálně od skořep, mezi nimi a septum nasi;
• meatus nasopharyngeus – prostor za skořepami v blízkosti choan, kam ústí všechny nosní průchody;
• recessus sphenoethmoidalis – záhyb horního průchodu před přední stranou těla kosti klínové.