Nervus opticus
| nervus opticus | |
| zrakový nerv | |
 n. II. | |
| TA | A14.2.01.006 |
|---|---|
| Funkce | přenos zrakové informace |
| Obraz obrny | snížení zrakové ostrosti, amauróza, výpadky zorného pole[1] |
Nervus opticus (II. hlavový nerv, zrakový nerv). Vyvíjí se jako výchlipka diencephala. Vytvářejí ho aferentní vlákna gangliových buněk sítnice, které jsou 3. neuronem zrakové dráhy (ganglion opticum, multipolární buňky).
Průběh nervu[upravit | editovat zdroj]
Axony gangliových buněk se sbíhají do papila n. optici. Zrakový nerv dále probíhá od zadní stěny oční koule do apex orbitae a prochází stěnou očního bulbu (lamina cribrosa sclerae), kde získává myelinovou pochvu. Z oční koule vystupuje mediálně od jejího zadního pólu. Ve vrcholu orbity prochází skrz canalis opticus do lebeční dutiny. Spojením a částečným zkřížením nervů vzniká chiasma opticum, která je uložena před tureckým sedlem (v sulcus chiasmatis). Dále pokračují jako pravý a levý tractus opticus (zraková dráha). Svou cestu zakončuje v metathalamu (corpus geniculatum laterale) a v area 17 mozkové kůry.
V oblasti za oční koulí (cca 1 cm) se k nervu přidává a. centralis retinae (větev a. opthalmica), která plní úlohu výživy sítnice.
Obaly zrakového nervu[upravit | editovat zdroj]
Je obalen deriváty mozkových obalů. Na povrchu je vagina externa n. optici (pokračování dura mater), dále přechází do sclery. Pod ním je vagina intermedia n. optici (derivát arachnoidey). Vnitřní pochva je vagina interna n. optici (pokračování pia mater). Prostor mezi obaly je vyplněný mozkomíšním mokem.
Uspořádáním mozkových obalů se liší od ostatních hlavových nervů. Z toho důvodu není považován za typický hlavový nerv.
Poruchy nervu[upravit | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že n. opticus je výchlipkou centrálního nervstva, mohou se patologické procesy postihující mozek a jeho obaly šířit na zrakový nerv.
- Amaurosis – jednostranná slepota (přerušení zrakového nervu před chiasmatem);
- bitemporální heteronymní hemianopsie – při lézi v oblasti chiasma opticum (nejčastěji při nádorech hypofýzy);
- kontralaterální homonymní hemianopsie – léze v průběhu tractus opticus.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Velký lékařský slovník. nervus opticus [online]. [cit. 2015-12-08]. <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/nervus-opticus>.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografickými a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osveta, 2002. sv. 3. ISBN 80-8063-048-8.
- KLIKA, Eduard, et al. Histologie : celost. učebnice pro lék. fakulty. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. s. 473. ISBN 80-247-1132-X.
- KACHLÍK, David. Hlavové nervy 1. díl : Přednáška [online]. ©2012. [cit. 2012-01-24]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/Hlavovenervy1.zip>.
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie, Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže. 1. vydání. Praha : Galén, 2014. 173 s. ISBN 978-80-7492-156-8.
