Topografické útvary břicha
Bursa omentalis
Bursa omentalis je slepá kapsa za omentum minus a za žaludkem v zadní části supramesokolické části peritoneální dutiny. Vstup do bursa omentalis se nazývá foramen omentale.
Ohraničení bursa omentalis:
- ventrálně: žaludek a jeho závěsy, tj. omentum minus (vzniklé z mesogastrium ventrale) a lig. gastrocolicum (část omentum majus vzniklého z mesogastrium dorsale);
- dorsálně: parietální peritoneum, za kterým jsou duodenum, pankreas, bránice, levá ledvina a nadledvina;
- kraniálně: viscerální plocha jater, vlevo levá brániční klenba;
- kaudálně: colon transversum a jeho závěs – mesocolon transversum;
- vlevo: slezina a její závěsy, tj. lig. gastrophrenicum, lig. gastrolienale, ve kterém probíhají aa. gastricae breves, lig. phrenicolienale a lig. phrenicocolicum;
- vpravo: vstup do bursa omentalis zvaný foramen omentale (epiploicum) Winslowi (komunikace mezi bursou a spatium subhepaticum dextrum – tzv. Morrisonův prostor).
Ohraničení foramen omentale:
- ventrálně: lig. hepatoduodenale, kterým probíhá v. portae (vzadu), a. hepatica propria (vpředu vlevo) a ductus choledochus (vpředu vpravo);
- dorsálně: v. cava inferior a lig. hepatorenale;
- kraniálně: lobus caudatus hepatis;
- kaudálně: horní okraj pars superior duodeni a nekonstantní peritoneální řasa – lig. duodenorenale.
Části bursa omentalis:
- vestibulum – mezi omentum minus a hlavou pankreatu, nahoru z něj za játra, mezi jícen a v. cava inferior vybíhá recessus superior;
- isthmus – je podmíněn vyklenutím pankreatu a jater v tubera omentalia, směrem od tuber omentale vychází peritoneální řasy s cévami (plica hepatopancreatica – obsahuje a. hepatica communis, plica gastropancreatica – obsahuje a. gastrica sinistra);
- vlastní bursa omentalis – vybíhá v recessus superior (kraniálně mezi játry a jícnem), recessus inferior (mezi žaludkem a mesocolon transversum) a v recessus lienalis (vlevo k hilu sleziny a po horní straně pankreatu tudy probíhá a. lienalis v peritoneální řase – plica pancreaticolienalis).
Canalis inguinalis
Tříselný kanál neboli canalis inguinalis je štěrbina délky 4–5 cm v dolní části břišní stěny. Leží nad lig. inguinale v místech, kam již nedosahují snopce m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis. Stěna břišní je zde tvořena jen aponeurosou m. obliqui externi abdominis, transversální fascií a parietálním peritoneem.
Obsah tříselného kanálu
U muže prochází skrze canalis inguinalis funiculus spermaticus (v průběhu nitroděložního vývoje sestupují kanálem varlata do skrota spolu s peritoneální výchlipkou – proc. vaginalis peritonaei), u ženy lig. teres uteri. U obou pohlaví zde prochází ještě n. ilioinguinalis (ventrálně od funiculu nebo ligamenta – často proráží aponeurózu šikmého svalu mimo anulus inguinalis superficialis) a r. genitalis n. genitofemoralis (dorsomediálně od funiculu nebo ligamenta).
Tříselný kanál začíná v hloubce v anulus inguinalis profundus, probíhá pak nad lig. inguinale Pouparti šikmo mediokaudálně a do podkoží se otevírá v anulus inguinalis superficialis.
Anulus inguinalis superficialis (subcutaneus)
Je to otvor v aponeurosis musculi obliqui externi abdominis (na vnitřní povrch břišní stěny se promítá do fossa inguinalis medialis).
Ohraničení
- Kraniomediálně: crus mediale – upíná se na tuberculum pubicum (pokračuje i na druhou stranu jako lig. inguinale reflexum Collesi);
- kaudolaterálně: crus laterale – splývá s lig. inguinale;
- laterálně: fibrae intercrurales – probíhají obloukovitě od lig. inguinale kolmo na obě crura;
- mediálně: lig. inguinale reflexum – upíná se do linea alba, resp. je pokračováním druhostranného crus mediale.
Anulus inguinalis profundus (praeperitonaealis)
Není skutečným otvorem – jde o místo, kde je fascia transversalis nálevkovitě vtažena do inguinálního kanálu a dále pokračuje jako fascia spermatica interna.
Ohraničení
- Kraniálně: dolní okraj m. transversus abdominis;
- kaudálně: lig. inguinale;
- mediálně: lig. interfoveolare (zesílení transversální fascie dané tahem ductus deferens, který se kolem lig. interfoveolare obtáčí), za ním probíhají vasa epigastrica inferiora (větve a. iliaca externa);
- laterálně: úhel, kde snopce m. transversus abdominis začínají od lig. inguinale.
Stěny canalis inguinalis
- Ventrálně: aponeurosis musculi obliqui externi abdominis;
- dorsálně: fascia transversalis (překlenující mezeru mezi dolním okrajem m. obliquus internus + transversus abdominis a lig. inguinale), je zesílena v lig. interfoveolare a ve falx inguinalis;
- kraniálně: kaudální okraje m. obliquus internus a transversus abdominis a jejich srostlé šlachy pokračující v tendo conjunctivus, která běží podél zevního okraje úponu m. recti abdominis k pecten ossis pubis;
- kaudálně: lig. inguinale Pouparti.
Úsek stěny nad lig. inguinale
Je tvořený pouze transversální fascií.
Rozdělení průběhem lig. interfoveolare na:
- laterální – anulus inguinalis profundus (ve fossa inguinalis lateralis, je vnitřní brankou nepřímé tříselné kýly – hernia inguinalis indirecta);
- mediální – trig. inguinale Hesselbachi (ve fossa inguinalis medialis, je vnitřní brankou přímé tříselné kýly – hernia inguinalis directa).
Trigonum inguinale Hesselbachi je tedy slabé místo břišní stěny ohraničené zesílenými pruhy transversální fascie (lig. interfoveolare, falx inguinalis) a ligamentum inguinale.
Ligamentum hepatuodenale
Ligamentum hepatoduodenale tvoří pravý okraj omentum minus. Jde od porta hepatis k pars superior duodeni.
Ohraničuje přední stěnu foramen omentale (epiploicum), což je vstup do bursy omentalis.
Obsahuje:
- a. hepatica propria (ventromediálně),
- ductus choledochus (ventrolaterálně),
- v. portae (dorzálně),
- lymfatické cévy a větvičky z n. X.
Calotův trojúhelník
| Calotův trojúhelník | |
 A. cystica je větví a. hepatica dextra | |
| Ohraničení mediálně | ductus hepaticus communis |
|---|---|
| Ohraničení laterálně | ductus cysticus |
| Ohraničení kraniálně | lobus quadratus hepatis |
| Obsah | vasa cystica |
Calotův trojúhelník (neboli trigonum cystohepaticum) je topografický útvar v břišní dutině.
Ohraničení:
- kraniálně: lobus quadratus hepatis;
- mediálně: ductus hepaticus communis;
- laterálně: ductus cysticus.
Calotův trojúhelník obsahuje vasa cystica.
Jeho klinický význam spočívá v tom, že se zde při cholecystektomii podvazuje a následně přerušuje a. cystica.
Trigonum inguinale
| trigonum inguinale | |
| trigonum Hesselbachi | |
 | |
| Ohraničení mediálně | falx inguinalis |
|---|---|
| Ohraničení laterálně | ligamentum interfoveolare |
| Ohraničení kaudálně | ligamentum inguinale |
| Obsah | přímá tříselná kýla |
Trigonum inguinale (trigonum Hesselbachi) je topografické místo nacházející se v regio inguinalis. Promítá se ve fossa (fovea) inguinalis medialis. V tomto místě je fascia transversalis, která pokrývá svaly, tenká – jde tedy o zeslabené místo břišní stěny a to je predispozicí pro vznik tříselné kýly. V tomto místě je to konkrétně tříselná kýla přímá – hernia inguinalis directa.
Ohraničení
Ohraničení tvoří zesílené pruhy transverzální fascie.
- Kaudálně – ligamentum inguinale;
- laterálně – ligamentum interfoveolare;
- mediálně – falx inguinalis.
Trigonum lumbocostale
| Trigonum lumbocostale | |
| Bochdaleki | |
 Vrstvy stěny břišní v zádové oblasti | |
| Ohraničení mediálně | pars lumbalis diaphragmatis |
|---|---|
| Ohraničení laterálně | pars costalis diaphragmatis |
| Ohraničení dorzálně | costa duodecima (XII.) |
| Navazuje na | břišní dutinu |
| Obsah | místo prostupu bráničních hernií |
Trigonum lumbocostale je zeslabení stěny břišní, kde může docházet k prostupu bráničních kýl.
Mediálně je tento prostor ohraničen pars lumbalis diaphragmatis, laterálně je ohraničen pars costalis diaphragmatis a dorzální ohraničení tvoří costa duodecima (XII.). Fyziologicky se v této krajině nenachází žádná struktura.
Trigonum sternocostale
| Trigonum sternocostale | |
| Morgagni | |
 Bránice | |
| Ohraničení mediálně | pars sternalis diaphragmatis |
|---|---|
| Ohraničení laterálně | pars costalis diaphragmatis |
| Navazuje na | břišní dutinu |
| Obsah | místo prostupu bráničních hernií, ventrálně vasa epigastrica superiora |
Trigonum sternocostale (Larreyova štěrbina/fissura) je štěrbina mezi pars costalis diaphragmatis a pars sternalis diaphragmatis. Ventrálně probíhá vasa epigastrica superiora.
V této oblasti může docházet k prostupu bráničních kýl. V takovém případě se jedná o tzv. Morgagniho hernii.
