Nervus facialis
(přesměrováno z N. facialis)
| nervus facialis | |
| lícní nerv | |
 Větve n. facialis | |
| TA | A14.2.01.099 |
|---|---|
| Funkce | mimika, motorická fnc. (viz text), parasympatická vlákna pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum, sensitivní a senzorická vlákna |
| Větve |
n.petrosus major |
| Obraz obrny |
centrální:pokles koutku kontralaterálně |
Nervus facialis (n. intermediofacialis; n. VII, lícní nerv) se skládá ze dvou částí[1]:
- nervus facialis – branchiální somatomotorický nerv, vývojově nerv 2. faryngového oblouku;[2]
- nervus intermedius – tenčí část, visceromotorická, somatosensitivní a viscerosensitivní vlákna.
Jádra[upravit | editovat zdroj]
- nucleus nervi facialis – somatomotorické jádro v pontu;[1] inervuje svaly tváře, mimické, galea aponeurotica, platysma
- nucleus salivatorius superior – visceromotorické, parasympatické jádro v mostu;[1] pre gl. submandibularis, sublingualis, lacrimalis
- ncl. spinalis n. trigemini – somatosenzitivní jádro n. V, cíl senzitivních vláken z oblasti boltce;[1]
- ncl. gustatorius – rostrální část nucleus tractus solitarii, chuťové jádro.[3]
Průběh[upravit | editovat zdroj]
Nervus facialis vychází z jádra nejdříve dorsálně, obtáčí se kolem ncl. n. abducentis a vyzdvihá na dně 4. mozkové komory colliculus facialis.[3]
Z mozkového kmene vychází ventrálně, v angulus pontocerebellaris, do zadní lebeční jámy. Pokračuje přes porus acusticus internus, meatus acusticus internus a fundus acusticus internus, v tomto krátkom intrakraniálnom úseku idú cez cisterna pontocerebellaris.
Dále vede skrze canalis nervi facialis Falloppi.
Probíha ventrálně, pak dorsolaterálně se stáčí a vytvoří ohyb geniculum nervi facialis, kde leží i malé ganglion geniculi a nakonec kaudálně a vystupuje z lebky ve foramen stylomastoideum. Vstupuje zezadu do glandula parotis a vytváří plexus parotideus.[1] Dělí se na horní a dolní větev, pro mimické svaly horní a dolní poloviny obličeje.[4]
V geniculum (přechod ventrání a dorsolaterární části) je uloženo chuťové ganglion (ganglion geniculi).[1]
Větve[upravit | editovat zdroj]
- nervus petrosus major – vede parasympatickou složku pro žlázy slzní, nosní, patrové a nosohltanové. Odstupuje v geniculu, prochází přes canalis n. petrosi majoris. Po spojení se sympatickým n. petrosus profundus prochází jako n. canalis pterygoidei přes canalis pterygoideus Vidii do fossa pterygopalatina a přináší visceromotorickou složku do ganglion pterygopalatinum;[4]
- ramus communicans cum plexu tympanico;[1]
- ramus stapedius – somatomotorický nerv pro m. stapedius;[3]
- chorda tympani – vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy a chuť z předních 2/3 jazyka. Prochází skrze cavitas tympani a fissura petrotympanica do fossa infratemporalis, kde se spojuje s n. lingualis (větev n. mandibularis z n. V). Parasympatická vlákna jsou přepojena v ganglion submandibulare;[1] z n. lingualis sem jdou viscerosenzitívní chuťová vlákna z předních 2/3 jazyka
- nervus auricularis posterior- motorické větve pro rudimentární svaly ucha, senzitivní vlákna pro kůži ucha
- ramus digastricus- pre zadní bříško
- ramus stylohyoideus – somatomotorické větve pro svaly ucha, musculus stylohyoideus a venter posterior m. digastrici;[1]
- rami musculares – somatomotorické větve pro mimické svaly:[3]
- horní větev – rr. temporales ( m. orbicularis oculi) , rr. zygomatici, rr. buccales;
- dolní větev – r. marginalis mandibulae (m. orbicularis oris, mentalis, depressor anguli oris, depressor labii inferioris) , r. colli (platysma)
- mezi platysma a lamina superficialis fasciae coli ramus coli vytváří spojku s ramus superior z n. transversus colli (plexus cervicalis) = ansa cervicalis superficialis
Funkce[upravit | editovat zdroj]
- Motorická vlákna[1]
Nervus facialis motoricky inervuje:
- mimické svaly,
- m. platysma,
- m. stapedius,
- m. epicranius,
- venter posterior m. digastrici,
- m. stylohyoideus.
- Parasympatická vlákna[1]
- ganglion submandibulare,
- podjazyková žláza,
- podčelistní žláza,
- žlázy jazyka,
- ganglion pterygopalatinum,
- žlázky patra,
- zadní polovina dutiny nosní,
- slzná žláza,
- žlázy nosohltanu.
- Sensitivní a senzorická vlákna[1]
Poruchy[upravit | editovat zdroj]
Centrální obrna[upravit | editovat zdroj]
Vlákna z mozkové kůry pro horní část ncl. nervi facialis (odpovídající horní koncově větvi) jsou zkřížená i nezkřížená, zatímco pro dolní část (dolní koncová větev) jsou pouze zkřížená. Proto se centrální obrna n. facialis projeví poklesem koutku kontralaterálně, ale nikoli jako lagoftalmus.[5]
Periferní obrna[upravit | editovat zdroj]
Periferní obrna může vzniknou při porušení na jakémkoli místě průběhu nervus facialis. Nejčastější je tzv. Bellova obrna. Projevuje se postižením horní i dolní větve, postižena je tedy celá jedna polovina obličeje. [5]
Podrobnější informace naleznete na stránce Obrna lícního nervu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. -- Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. 2002. ISBN 80-8063-048-8.
- ↑ MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
- ↑ a b c d KACHLÍK, David. Hlavové nervy II [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 21.12.2010. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/PNS_hlavove_nervy_II.zip>.
- ↑ a b Ústav anatomie 3. LF UK. Nervus facialis [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/pns_hn4.htm>.
- ↑ a b Ústav anatomie 3. LF UK. Poruchy vybraných hlavových nervů [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/obrny_hn.htm>.
