Os palatinum
Z WikiSkript
Os palatinum (kost patrová) je párová kost, kterou tvoří dvě horizontální lamely, které se ve střední čáře k sobě připojují a ventrálně přitom naléhají na processus palatinus maxillae. K lamelám ještě přiléhají vertikální lamely a tvoří dohromady útvar podobný písmenu „L“.
Anatomické struktury[upravit | editovat zdroj]
Lamina horizontalis[upravit | editovat zdroj]
Vodorovná lamela dorsálně nahlížející do nosohltanu, ventrálně připojena k maxille. Obsahuje několik útvarů:
- sutura palatina transversa – patrný šev připojení lamel k maxille;
- crista nasalis – vyvýšenina po spojení obou kostí ve střední čáře, shora zde nasedá dolní část vomeru;
- foramen palatinum majus – vyústění canalis palatinus major ze sulcus palatinus major svislé lamely, za tímto otvorem jsou foramina palatina minora; vedoucí cévy a nervy z fossa pterygopalatina na palatum durum.
Zvláštním útvarem na hranici svislé a horizontální lamely je processus pyramidalis vybíhající laterokaudálně.
Lamina perpendicularis[upravit | editovat zdroj]
Svislá lamela se zevní (maxillární) a vnitřní (nasální) plochou. Taktéž obsahuje několik důležitých útvarů:
- na nosní straně se nacházejí lišty pro připojení střední a dolní skořepy nosní (pokračování připojení z proc. frontalis maxillae);
- proc. orbitalis a sphenoidalis jsou součástí příslušných kostí;
- incisura sphenopalatina s foramen sphenopalatinum jsou útvary mezi oběma výběžky, důležité pro průchod z fossa pterygopalatina do nosní dutiny.
Nejběžnější variace[upravit | editovat zdroj]
Variace jsou málo časté, většinou jde o absenci pyramidálního nebo očnicového výběžku.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. s. 166-168. ISBN 978-80-7169-970-5.