Nervus trochlearis
(přesměrováno z N. trochlearis)
| nervus trochlearis | |
| kladkový nerv | |
 Čtvrtý hlavový nerv | |
| TA | A14.2.01.011 |
|---|---|
| Funkce | pohyb bulbem směrem dolů |
| Odstup z | tectum mezencephali, dorzální strana kmene |
| Pokračuje z | nucleus nervi trochlearis |
| Pokračuje jako | mimo anulus tendineus communis do očnice |
| Obraz obrny | diplopie, konvergentní strabismus, elevace postiženého oka |
Nervus trochlearis (IV. hlavový nerv, kladkový nerv) je nejtenčí z hlavových nervů. Jako jediný vystupuje z hlavového kmene dorsálně. Jedná se o čistě somatomotorický nerv. Inervuje pouze m. obliquus bulbi superior (okohybný sval).
Anatomie[upravit | editovat zdroj]
Jádra[upravit | editovat zdroj]
Motorické jádro – nucleus nervi trochlearis je uloženo v tegmentu mesencephalon, kaudálně od jádra nervus oculomotorius ventrálně od aquaeductus mesencephali Sylvii.
Axony po výstupu z jádra se obtáčejí okolo aquaeductus mesencephali a dorzálně se kríží – decussatio nervorum trochlearium
Průběh[upravit | editovat zdroj]
Extracerebrální průběh:
- v subarachnoideálním prostoru se začátek nervu nachází nad tectem, potom se vnoří do cisterna ambiens
- obtočí se okolo crura cerebri a dostane se do prostoru mezi a. superior cerebelli a a. cerebri posterior
- fossa cranii posterior opouští při okraji tentoria a jde na bázi lebky
- při hrotu pyramidy vystoupí spod dura mater a jde k přední stěně sinus cavernosus
- probíhá v laterální stěně sinu pod n. oculomotorius a nad n. ophthalmicus
Extrakraniální průběh:
- vstupuje do očnice mimo anulus tendineus communis
- odtud pokračuje k m. obliquus bulbi superior a inervuje ho
SOUHRN:
Vychází z tectum mesencephali (dorzální strana mozkového kmene), vystupuje pod colliculi inferiores. Axony vystupující z jádra míří dorzálně a v mozkovém kmeni se kříží (decussatio nervorum trochlearium). Obtáčí bok mesencephala (přes pedunculi cerebellares superiores) na bázi lební a vede paralelně s n. oculomotorius. Při hrotu pyramidy proráží tvrdou plenu mozkovou a vstupuje dorsálně od III. hlavového nervu do laterální stěny sinus cavernosus. Pokračuje skrze fissura orbitalis superior (mimo anulus tendineus communis) do očnice. V očnici běží nad m. levator palpebrae superioris k okraji bříška m. obliquus superior, který motoricky inervuje.
Neurologie[upravit | editovat zdroj]
Funkce[upravit | editovat zdroj]
M. obliquus bulbi superior stáčí bulbus kaudálně a laterálně.
Poruchy nervu[upravit | editovat zdroj]
- Centrální obrna – kontralaterální postižení funkce m. obliquus superior (křížení nervu);
- periferní obrna – postižení m. obliquus superior, porucha se objeví na straně léze (ipsilaterálně);
- elevace postiženého oka – při přímém pohledu, nejvíce při addukci (zvláště je-li hlava ukloněna na stranu postiženého oka), mizí při úklonu na opačnou stranu – Bieschowskiho test;
- diplopie – při pohledu dolů (dvojité vidění);
- konvergentní strabismus – šilhání dovnitř
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2004. 692 s. s. 475. ISBN 80-247-1132-X.
- AMBLER, Zdeněk. NEUROLOGIE pro studenty lékařské fakulty. 2. vydání. Praha. 2001. 399 s. ISBN 80-246-0080-3.
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie, Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže. 1. vydání. Praha : Galén, 2014. 173 s. ISBN 978-80-7492-156-8.
