Arteria carotis externa
| arteria carotis externa | |
| vnější krkavice | |
 Větve a. carotis externa | |
| TA | A12.2.05.001 |
|---|---|
| Odstupuje z | a. carotis communis |
| Větve | a. thyroidea sup., a. lingualis, a. facialis, a. occipitalis, a. auricularis posterior, a. pharyngea ascendens |
| Konečné větve | a. maxillaris, a. temporalis superficialis |
A. carotis externa je jednou z hlavních tepenných větví těla, která kromě samotného mozku zásobuje hlavu, většinu orgánů a svaly přední strany krku a zčásti také šíjové svalstvo. Vzniká v trigonum caroticum jako ventromediální větev a. carotis communis, která vlevo vychází z oblouku aorty, vpravo z truncus brachiocephalicus. A. carotis externa běží nejprve spolu s a. carotis interna, v. jugularis interna a n. vagus v nervově-cévním svazku krčním, za úhlem mandibuly se však odděluje a přechází do prestyloidního prostoru. Za angulus mandibulae se rozpadá na své konečné větve.
A. carotis externa vydává na rozdíl od a. carotis interna své větve již na krku a je možno je rozlišit na typické ventrální, dorsální, mediální a konečné větve.
Ventrální větve[upravit | editovat zdroj]
V kaudokraniálním pořadí:
- a. thyroidea superior
Je první z větví a. carotis externa a odstupuje ihned po rozestupu a. carotis communis na obě krkavice. Po odstupu sestupuje obloukem k hornímu a přednímu okraji štítné žlázy, kterou spolu se svaly a sliznicí hrtanu zásobuje. Podílí se také na výživě infrahyoidních svalů.
- a. lingualis
Odstupuje kraniálně od velkých rohů jazylky (kde ji lze také vyhledat v tzv. Beclardově úhlu, popř. Pirogowově trojúhelníku) a doprovází m. hyoglossus do jazyka. Podílí se na zásobení jazyka a spodní části dutiny ústní.
Je nejdůležitější tepnou obličeje. Po odstupu směřuje do trigonum submandibulare (podbíhá m. stylohyoideus a zadní bříško m. digastricus), kde probíhá za podčelistní žlázou, popř. do ní zavzata, přebíhá přes okraj mandibuly, ventrálně od úponu m. masseter, zde je její pulsace hmatná, a dále běží nápadně vinutým průběhem obličejem kolem koutku úst, nosu až ke koutku oka. Její a. palatina ascendens zásobuje patro s patrovou mandlí a část hltanu, aa. labiales sup. et inf. horní a dolní ret.
Dorsální větve[upravit | editovat zdroj]
- a. occipitalis
Je kaudálnější z dorsálních větví. Během svého průběhu za zadním bříškem digastriku vydává větve pro m. sternocleidomastoideus, digastricus a šíjové svalstvo. Dále probíhá v sulcus arteriae occipitalis na os petrosum a dále na kalvu. Podílí se na zásobení pokrývek lebních v okcipitální oblasti, ušního boltce a tvrdé pleny v zadní jámě lebeční.
- a. auricularis posterior
Zásobuje ušní boltec, přilehlou část měkkých pokrývek lebních, cellulae mastoideae a část glandula parotis
Mediální větev[upravit | editovat zdroj]
- a. pharyngea ascendens
Je jedinou mediální větví a. carotis externa, odstupuje při jejím začátku a běží kraniálně podél hltanu až k bazi lební. Odtud pokračuje dále k tvrdé pleně mozkové v zadní jámě lebeční a k vnitřnímu uchu.
Konečné větve[upravit | editovat zdroj]
Je největší větví a. carotis externa a podle svého průběhu ji lze členit na pars mandibularis (v oblasti za krčkem mandibuly v oblasti art. temporomandibularis, neboli čelistního kloubu), pars pterygoidea (mezi m. pterygoideus medialis et lateralis ve fossa infratemporalis) a pars pterygopalatina (ve stejnojmenné fosse).
- Větve pars mandibularis se podílí mimo jiné na zásobení středouší a čelistního kloubu. Nejvýznamnějšími větvemi této části je:
- a. meningea media, která po průchodu skrze foramen spinosum probíhá v epidurálním prostoru a zásobuje tvrdou plenu střední jámy lební.
- a. alveolaris inferior probíhá v canalis mandibulae a vydává větve pro zuby dolní čelisti a kůži a svaly v oblasti brady.
- Pars pterygoidea zásobuje žvýkací svaly (aa. temporales profundae, a. masseterica, rr. pterygoidei) a m. buccinator
- Pars pterygopalatina se podílí na zásobení obličejových struktur prostřednictvím:
- a. infraorbitalis pro horní řezáky, špičáky a oblast tváře při foramen infraorbitale (a. infraorbitalis opouští fossa pterygopalatina skrze fissura orbitalis inf.)
- a. alveolaris superior posterior pro horní moláry a premoláry
- a. palatina descendens pro měkké a tvrdé patro, která sestupuje v canalis palatinus maior a dělí se na a. palatina maior et aa. palatinae minores
- a. sphenopalatina pro sliznici dutiny nosní (prochází skrze foramen sphenopalatinum)
- a. temporalis superficialis
Představuje tenčí konečnou větev a. carotis externa, stoupá kraniálním směrem kryta krčkem mandibuly a dále příušní žlázou. Přechází přes arcus zygomaticus před ušní boltec, kde je hmatný její puls, a dále se vějířovitě větví v temporální krajině. Zásobuje příušní žlázu, přední část ušního boltce, m. temporalis a měkké pokrývky lební v temporální krajině a v regio zygomaticoorbitalis.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- HORKÝ, Drahomír a Květoslava NOVÁKOVÁ. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství [online] . 2. vydání. Publikováno online. 2011. Dostupné také z <https://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=58>. ISBN 978-80-244-2702-7.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.
