Nervus oculomotorius

Z WikiSkript

nervus oculomotorius
okohybný nerv
Průběh nervů v orbitě
Průběh nervů v orbitě
TA A14.2.01.007
Funkce

somatomotorická – inervace okohybných svalů – kromě m. obliquus superior, m. rectus lateralis

visceromotorickáganglion ciliare, m. ciliaris, m. sphincter pupillae
Odstup z jádra, které je na mediální straně mozkového kmene v úrovni colliculi superiores
Větve ramus superior, ramus inferior, větev ke ganglion ciliare
Obraz obrny ptóza; strabismus divergens –> diplopie; iridoplegie; poruchy akomodace do blízka

Nervus oculomotorius (N. III.), okohybný nerv. Stejně jako většina ostatních hlavových nervů (nervi craniales) vystupuje z mozkového kmene.

Anatomie[upravit | editovat zdroj]

Obsahuje 2 druhy eferentních vláken :

somatomotorické
  • jdou z motorického jádra ncl. nervi oculomotorii v tegmentum
visceromotorické parasympatické
  • parasympatická inervující ganglion ciliare a skrze něj m. ciliaris (akomodace) a m. sphincter pupillae (mióza)
  • pocházejí z ncl. accessorius nervi oculomotorii v tegmentu mesencephala
n. opticus, n. oculomotorius, ganglion ciliare

Průběh[upravit | editovat zdroj]

Extracerebrální průběh nervu:

  • výstup z mozku mediálně od crura cerebri po boku fossa interpeduncularis
  • vnnoří se do subarachnoideální cisterny – vytvoří se obal okolo nervu a probíhá tu a. superior cerebelli a a. cerebri posterior
  • subarachnoideální prostor opouští mezi úponem tentorium cerebelli a jeho volným okrajem

Extradurální průběh :

  • nejprve pod vnitřní list dura mater encephali laterálně od processus clinoideus posterior a jde k stropu sinus cavernosus
  • před vstupem do očnice se k němu připojí i sympatická vlákna ze sulcus caroticus internus a přiloží se k n. ophthalmicus
  • do očnice vstupuje při fissura orbitalis superior, ale ještě předtím se rozdělí na 2 větve: ramus superior et inferior

Extrakraniální průběh:

  • ramus sup.: jde po laterálním okraji nervus opticus a směřuje dopředu, kde se dělí na menší větvičky inervující m. rectus superior bulbi a levator palpebrae superioris
  • ramus inf.: rozděluje se na 3 větve, jdou pod n. opticus a inervují m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;

Vystupuje z mozkového kmene na mediální straně pedunkulu v sulcus nervi oculomotorii ve fossa interpeduncularis. Dále probíhá v subarachnoideálním prostoru, laterálně od ramus communicans posterior (Willisův okruh). Proráží dura mater, laterálně od processus clinoideus posterior vstupuje do sinus cavernosus a pokračuje v jeho laterální stěně do fissura orbitalis superior. Do orbity vstupuje skrze anulus tendineus communis (Zinni) a tam se dělí na ramus superior (slabší) a ramus inferior (silnější). Tyto větve dále vedou k okohybným svalům.

V blízkosti ramus inferior leží v očnici nervus opticus a asi 1 cm za očním bulbem parasympatické ganglion ciliare, do kterého N. III. přivádí parasympatická pregangliová vlákna.

Ganglion ciliare :

  • 1–2 mm
  • v orbitě před fissura orbitalis superior
  • v tukovém vazivě mezi n. opticus a m. rectus lateralis bulbi
  • dostává i sympatická vlákna, které ním jen přecházejí

Hlavní větve[upravit | editovat zdroj]

motorické
  • ramus superior – inervuje m. levator palpebrae superioris a m. rectus superior;
Somatická vlákna cestou ramus superior et inferior pro inervaci okohybných svalů

motorické a parasympatické
  • ramus inferiorm. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;
  • ramus ad ganglion ciliare (radix parasympathica ganglii ciliaris) pokračuje z ganglion ciliare jako postgangliová vlákna nn. ciliares breves pro m. sphincter pupillaeam. ciliaris
Parasympatická vlákna cestou ramus inferior pro inervaci m. sphincter pupillae a m. ciliaris

Neurologie[upravit | editovat zdroj]

Inervace zornice[upravit | editovat zdroj]

Parasympatická vlákna n. III. inervují m. sphincter pupillae, který způsobuje miózu. Mydriázu (dilataci) umožňuje sympatikus.

Sympatické dráhy pro inervaci zornice vycházejí z hypotalamu, procházejí mozkovým kmenem a končí v ciliospinálním sympatickém centru v míšních segmentech C8–Th1. Zde vycházejí pregangliová vlákna do krčních ganglií – ggl. stellatum a ggl. cervicale superius. Postgangliová vlákna doprovázejí a. carotis interna do sinus cavernosus a připojují se k n. ophtalmicus a inervují m. dilatator pupillae a m. tarsalis.

Zornicová fotoreakce[upravit | editovat zdroj]

Tr. opticus vysílá nervová vlákna kontralaterálně i ipsilaterálně do obou Edinger-Westphalových jader, každé inervuje svůj ipsilaterální m. sphincter pupillae, takže při osvícení jednoho oka dojde k mióze oka osvíceného (přímá fotoreakce) i neosvíceného (nepřímá fotoreakce).

  • Při postižení N. II. dojde k vyhasnutí přímé fotoreakce postiženého oka i nepřímé fotoreakce oka zdravého.
  • Při postižení N. III. je vyhaslá přímá reakce na postiženém oku, na zdravém je nepřímá fotoreakce zachována.

Postižení nervus oculomotorius[upravit | editovat zdroj]

Důsledkem léze N. III. vzniká soubor příznaků:

  • ptóza – pokles horního víčka,
  • strabismus divergens – rozbíhavé šilhání (převaha nepostižených svalů m. obliquus superior a m. rectus lateralis) a v důsledku toho diplopie (dvojité vidění),
  • iridoplegie (oftalmoplegie) – mydriatická zornice nereagující na osvit,
  • poruchy akomodace do blízka.

Postižení sympatických vláken – Hornerův syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • Hornerův syndrom = ptóza (mírná), mióza, enoftalmus (spíše zdánlivý);
  • centrální léze – přerušení sympatiku mezi hypotalamem a míšním centrem;
  • periferní léze – přerušení krčního sympatiku;


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 473-474. ISBN 80-247-1132-X.
  • AMBLER, Zdeněk. Neurologie pro studenty lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 399 s. s. 45-50. ISBN 80-246-0080-3.
  • FENEIS, Heinz. Anatomický obrazový slovník. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 1996. 455 s. s. 320. ISBN 80-7169-197-6.
  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie, Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže. 1. vydání. Praha : Galén, 2014. 173 s. ISBN 978-80-7492-156-8.