Gestageny
(přesměrováno z Progesteron)
| Progesteron | |
 Chemický vzorec progesteronu | |
| Prekurzor | pregnenolon |
|---|---|
| Žláza | corpus luteum, placenta |
| Cílový orgán/tkáň | mamma, endometrium |
| Účinky | stimulace proliferace prsní žlázy a endometria (více v textu) |
Gestageny (progestiny) tvoří skupinu ženských pohlavních hormonů s antiestrogenním a antigonadotropním účinkem. Nejvýznamnějším je progesteron.
Progesteron[upravit | editovat zdroj]
Tvoří se v corpus luteum ovarií a placentě (po 6–8 týdnech těhotenství; 30–40x více),jako meziprodukt syntézy androgenů a estrogenů taky v kůře nadledvin a v malém množství v testes.
Syntetizuje se z cholesterolu přes meziprodukt pregnenolon, od kterého se liší v uspořádání na A kruhu.
V plazmě se váže na bílkovinný nosič. V játrech je rychle metabolizován – má velmi nízkou biologickou dostupnost a krátký biologický poločas. Kvůli aktivnímu metabolizmu v játrech je progesteron p.o. neúčinný.
Po konjugaci s kyselinou glukuronovou (inaktivaci) v játrech se ve formě pregnandiolu vylučuje močí.
Efekt[upravit | editovat zdroj]
Progestiny vedou k:
- rozvoji sekrečních tkání v prsních žlázách (acinů) – laktace je však blokována a začíná až po porodu (prudký pokles hladiny progesteronu), udržována prolaktinem
- maturaci endometria v druhé polovině menstruačního cyklu – přechod z proliferační do sekreční fáze (zvětšení objemu a velikosti sekrece žlázek a zvýšeni obsahu glykogenu) -> příprava děložní sliznice pro přijetí vajíčka + zúžení hrdla a zhuštění cervikálního hlenu.
- snížení účinků estrogenů na vaginální stěnu
- ovlivnění periferního průtoku krve – snižují tepelné ztráty, tedy vzrůstá tělesná teplota (v průměru o 0,5 °C počas luteální fáze cyklu – indikátor ovulace)
V porovnání s estrogeny mají minimální účinek na skladbu plazmatických proteinů (neovlivňují hladiny fibrinogenu v plazmě). Signifikantně ovlivňují metabolismus cukrů a stimulují ukládání tuků.
Gestageny a estrogeny působí synergicky – estrogeny iniciují tvorbu receptorů pro progesteron.
Klinické použití[upravit | editovat zdroj]
Hlavní indikací je aplikace v rámci antikoncepce. Dlouhodobě aplikovány se rovněž mohou použít k dlouhodobé supresi ovárií např. u endometriózy. Nemají účinek na vyvolání potratu. Toxicita progestinů je nízká, ačkoli mohou podmínit vzestup krevního tlaku a pokles HDL.
Jako perorální kontraceptiva se používají taky syntetické steroidy – deriváty 17alfa-hydroxyprogesteron a 17alfa-alkyl- substituované deriváty 19-nortestosteronu, medroxyprogesteronacetát (Provera) aj. Inhibiční účinek na růst buněk se využívá na léčbu diferencovaného karcinomu endometria.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana ČERMÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Antikoncepce [online]. ©2001. [cit. 2010-07-09]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/hormony/antikoncepce-bak.doc/>.
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
- MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 2. vydání. Jinočany : H&H, 2002. 871 s. ISBN 80-7319-013-3.
- LEDVINA, Miroslav, Alena STOKLASOVÁ a Jaroslav CERMAN. Biochemie pro studující medicíny. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 0 s. ISBN 80-246-0851-0.
