Kalcitonin
| Kalcitonin | |
 Kalcitonin | |
| Prekurzor | prepropeptid |
|---|---|
| Žláza | parafolikulární buňky štítne žlázy |
| Struktura | polypeptid o 32 AMK |
| Cílový orgán/tkáň | osteoklasty, ledviny |
| Receptor | kalcitoninové receptory spražené s G-proteinem |
| Účinky | snižuje kalcémii |
| OMIM | 114130 |
Kalcitonin, (tyreokalcitonin, CT), je peptidový hormon tvořený (parafolikulárními) C-buňkami štítné žlázy. Jeho koncentrace stoupá při hyperkalcemii. Snižuje hladinu vápenatých iontů v krvi a představuje tak antagonistu k parathormonu produkovanému hlavními buňkami příštítných tělísek. Parathormon i kalcitonin stimulují zpětnou resorpci ve vzestupné části Henleovy kličky, kde se vápník opět resorbuje transcelulárně i paracelulárně. [1] Parathormon snižuje výslednou koncentraci vápníku v moči, kalcitonin ji zvyšuje. V distální části nefronu se na zpětné resorpci vápníku podílí vedle parathormonu a kalcitoninu i kalcitriol.
- Kost: zadržuje Ca + P;
- ledvina: snižuje zpětnou resorbci Ca + P;
- střevo – žádný přímý efekt (kalcitonin nejspíše snižuje tvorbu kalcitriolu v ledvinách).[2]
Referenční hodnoty[upravit | editovat zdroj]
muži, normální laboratorní hodnota: 3–26 ng/l
ženy, normální laboratorní hodnota: 2–17 ng/l
| Parathormon | Kalcitonin | Vitamin D [3] | |
|---|---|---|---|
| kost | aktivace osteoklastů, kalcemie a fosfatemie stoupá |
inhibice osteoklastů, ukládání Ca2+ do kostí |
mineralizace skeletu; vysoké hladiny naopak odvápňují |
| ledviny | stimuluje resorpci Ca2+, tlumí resorpci fosfátů, stimuluje syntézu vitaminu D |
zvyšuje vylučování Ca2+, zvyšuje vylučování fosfátů |
zvyšuje reabsorpci Ca2+ a fosfátů |
| střevo | stimuluje resorpci Ca2+ a fosfátů | – | stimuluje resorpci Ca2+ a fosfátů |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ WILHELM, Z. Co je dobré vědět o vápník. Praktické lékárenství [online]. 2007, roč. -, vol. 4, s. 184-189, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/lek/2007/04/09.pdf>.
- ↑ GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. s. 396. ISBN 80-7262-311-7.
- ↑ SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka : 6. vydání, zcela přepracované a rozšířené. 3. vydání. Praha : Grada, 2004. s. 290-293. ISBN 80-247-0630-X.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Kalcitonin - YouTube video
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 9. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1159 s. ISBN 978-80-7345-202-5.
