Endometrióza
| Endometrióza | |
| Endometriosis | |
 Endometrióza na lig. sacrouterinum l. dx. (v pravém horním rohu) a v Douglasově prostoru (uprostřed) | |
| Rizikové faktory | genetické predispozice[1] |
|---|---|
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | N80 |
| MeSH ID | D004715 |
| OMIM | 131200 |
| MedlinePlus | 000915 |
| Medscape | 271899 |
Endometrióza[2][3] je patologická lokalizace endometria nebo endometriu podobné tkáně (endometrium-like tissue) mimo dutinu děložní, kde způsobuje rozvoj chronického zánětu. Může být postižen kterýkoliv orgán, nejčastější je ale postížení peritonea a pánevních orgánů[2]. Jedná se o cysty vyplněné tmavohnědou tekutinou („čokoládové cysty“), necystická endometriální tkáň a srůsty.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Endometriózou trpí pětina pacientek, které navštíví gynekologickou ambulanci[2]. Nález endometriózy má asi polovina pacientek se sterilitou. V pitevním materiálu (enukleované myomy, hysterektomie atd.) se ektopicky uložená tkáň endometria najde v 90 %[2].
Rizikovými faktory jsou:
- obstrukční a kongenitální abnormity genitálního traktu – souvisí s refluxem menstruační krve do vejcovodů a peritoneální dutiny; při správné funkci imunitního systému menší reflux nedělá problémy, avšak patologicky může dojít k uchycení endometriální tkáně ektopicky,
- krátký menstruační cyklus (27 dní a méně),
- pozdní gravidita a nízká parita (souvisí s rostoucí incidencí vzhledem k trendu vyššího socioekonomického statutu).
Anatomické rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější lokalizace endometriózy je obecně pánevní, konkrétněji pak na sakrouterinních vazech (60 %), na druhém místě pak jsou vaječníky. Může se však vyskytovat kdekoliv po těle (jsou popsány případy výskytu ve spojivkovém vaku, mozku, atd.).
Rozlišujeme:
- endometriosis genitalis, tj.:
- endometriosis genitalis interna uteri et tubae – endometrióza postihující myometrium nebo vejcovody,
- endometriosis genitalis externa – postižení sakrouterinních vazů nebo vaječníků,
- endometriosis extragenitalis – všechny ostatní lokalizace (DIE).
Symptomatologie[upravit | editovat zdroj]
Symptomatologie endometriózy se diametrálně liší podle lokalizace. Postižený orgán do značné míry určuje charakter příznaků. Intenzita symptomatologie vůbec nekoreluje se stupněm postižení endometriózou. Malý nález může způsobit velké obtíže a velmi pokročilý nález může být asymptomatický[2]. Do obrazu příznaků patří:
- sterilita – při postižení vaječníků,
bolest – při postižení sakrouterinních vazů, rektovaginálního septa nebo myometria.
Ektopická tkáň endometria probíhá stejnými cyklickými změnami jako normálně lokalizovaná tkáň: proliferace, sekrece a krvácení. Při krvácení vzniká lokálně zánět, který bolí v souvislosti s menstruačním cyklem – centrální cyklická pánevní bolest. Následně se mohou vytvářet srůsty, které bolí trvale, charakter bolesti pak závisí na postiženém orgánu:
- dysmenorea – synonymum pro centrální cyklickou pánevní bolest,
- dyspareunia – bolesti při pohlavím styku,
- dyschesia – bolest při defekaci (srůsty se střevem),
- pelipathia (někdy i tvar „pelvipathia“či „pelvialgia“) – necyklická pánevní bolest (zprvu cyklický zánět se rozvine v trvalé srůsty s trvalou bolestí).
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Zásadní údaj v anamnéze je cyklická bolest. Při fyzikálním vyšetření se nachází nespecifický nález.
Velmi přínosné je transvaginální ultrazvukové vyšetření. Protokol IDEK (International Deep Endometriosis Analysis) ustanovený v roce 2016 popisuje čtyři kroky UZ vyšetření:
- Hodnocení dělohy a adnex – stanovení a popis endometroidních změn na děloze a na ovariích.
- Soft markery – vyšetření ovariální mobility a bolestivosti.
- Sliding sign – dynamické vyšetření přední a zadní exkavace, při kterém se zkoumá pohyblivost orgánů vůči sobě navzájem. Snížená pohyblivost může svědčit o obliteraci v důsledku adheze, což může být výsledkem hluboké infiltrující endometriózy.
- Hard markery – vyšetření následujících struktur na přítomnost ložisek endometriózy: rektovaginální septum, zadní a přední poševní klenba, sakrouterinní vazy a parametria, střevo a peritoneum, ureter, močový měchýř a ledviny.
Na konci vyšetřovacího algoritmu v diagnostice endometriózy poskytující konfirmaci diagnózy je laparoskopie.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Do ambulance často přicházejí pacientky s diagnózou chronické adnexitidy na léčbě ATB v anamnéze. Jsou případy, kdy se nejedná o chronickou adnexitidu, nýbrž právě endometriózy, přičemž subjektivní zlepšení nesouvisí s léčbou deoxymykoinem, ale s průběhem menstruačního cyklu. Je nutné anamnesticky zjišťovat epizodu akutního pánevního zánětu, z něhož by se „skutečná“ chronická adnexitida mohla vyvinout, případně zvážit, zda se nejedná právě o endometriózu.[2]
V diferenciální diagnostice endometriózy je:
- chronický pánevní zánět,
- ovariální cysta (a jiné solidní adnexální patologie),
- myomatóza dělohy.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Existuje tři základní terapeutické modality při řešení endometriózy: chirurgická léčba, farmakoterapie (cílem je zastavit cyklické přeměny endometriální tkáně) a metody asistované reprodukce. Výběr vhodné strategie léčby závisí na spoustě faktorů jako např. rozsah onemocnění, věk, habitus, komorbidity atd., v první řadě jsou důležité preference pacientky, která má mít při rozhodování závěrečné slovo. Základními faktory ovlivňujícími indikační schéma jsou však dva hlavní příznaky – sterilita a bolest, podle kterých se dá rozdělit pacientky s endometriózou do čtyř skupin:[4]
| Bolest +++ | Bolest 0 | |
|---|---|---|
| Sterilita +++ | Radikální chirurgický výkon, následně snaha o koncepci. V případě nemožnosti nebo neúspěšnosti koncepce – IVF. | Při hluboké infiltrativní endometrióze (DIE) – IVF; bez těžké DIE – snaha o koncepci/IVF po radikálním výkonu. |
| Sterilita 0 | Dlouhodobá hormonální terapie – HAK nebo gestageny. V případně špatné tolerance, kontraindikací nebo nízké efektivity předchozí terapie – radikální výkon s následnou hormonální léčbou (pokud je zachována děloha a nejsou KI). | Léčba není nutná pokud nejsou jiné indikace (hydronefróza na podkladě DIE, symptomatická stenóza střeva, BRCA pozitivita). |
Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. s. 330-332. ISBN 978-80-271-2005-5.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ , B C J M FAUSER a K DIEDRICH, et al. Contemporary genetic technologies and female reproduction. Hum Reprod Update [online]. 2011 Nov-Dec, vol. 17, no. 6, s. 829-47, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3191938/?tool=pubmed>. ISSN 1355-4786 (print), 1460-2369.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f KUŽEL, David. Gynekologická endoskopie, endometrióza [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 20.2.2014. Dostupné také z <https://el.lf1.cuni.cz/gpkuzel1a>.
- ↑ ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 143–147. ISBN 978-80-7262-501-7.
- ↑ ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. s. 332-335. ISBN 978-80-271-2005-5.
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Endometriosis (článek na anglické wikipedii)
Endometrióza
