Corpus luteum
Z WikiSkript
Žluté tělísko vzniká z Graafova folikulu po ovulaci. Má velice podobnou strukturu jako Graafův folikul: zvnějšku theca–luteinní buňky, pod ní Slavjanského (bazální) membrána a granulosa–luteinní buňky. Ve středu žlutého tělíska se nachází fibrinové koagulum vzniklé z krve, která do nitra folikulu natekla ze stěny perforovaného folikulu (a vaječníku). Koagulum je později nahrazeno řídkým vazivem. Tělísko uvolňuje gestageny (zástupcem je progesteron) a estrogeny. Jejich úkolem je diferenciace tkání reprodukčního systému.
Rozlišujeme dva typy tělísek:
- corpus luteum menstruationis – funkční 12-14 dní, poté podléhá tzv. luteolýze a zbývá z něj jen vazivová jizva = corpus albicans;
- corpus luteum graviditatis – takto nazýváme žluté tělísko v těhotenství; v prvních 2 měsících produkuje progesteron, poté přebírá hlavní roli v produkci placenta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.