Natriuretické peptidy
(přesměrováno z ANP)
| natriuretické peptidy | |
 Vzorec CNP | |
| Žláza | kardiomyocyty (ANP, BNP), endotel (CNP), ledviny (urodilatin) |
|---|---|
| Receptor | NPR-A, NPR-B, NPR-C |
| Účinky | vazodilatace, zvýšení natriurézy a diurézy, inhinice buněčného růstu a snížení aktivity sympatiku |
Srdeční insuficence a srdeční selhání jsou spojeny s patologickou aktivací neurohumorálních mechanismů (především osy renin-angiotenzin-aldosteron – RAAS), které vedou k retenci sodíku a vody, vazokonstrikci, patologickému buněčnému růstu a srdeční fibróze, čímž dochází k potenciaci progrese srdečního selhání. Fyziologickým protimechanismem takovéto patologické aktivace osy renin-angiotenzin-aldosteron je systém natriuretických peptidů. Natriuretické peptidy mají vazodilatační účinek, zvyšují natriurézu a diurézu, inhibují buněčný růst a snižují aktivitu sympatiku.[1] [2]
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
V současnosti rozlišujeme 4 natriuretické peptidy. Jsou to:[2]
- Natriuretický peptid A (ANP, atriální natriuretický peptid). ANP je secernován kardiomyocyty srdečních síní ve formě prohormonu (pro-ANP), který je tvořen 126 aminokyselinami a který je štěpen na 2 fragmenty – vlastní ANP (biologicky aktivní, tvořen 28 aminokyselinami) a N-terminální fragment (N-BNP, biologicky inaktivní). Stimulem pro sekreci ANP je zvýšené napětí ve stěně srdečních síní.
- Natriuretický peptid B (BNP, mozkový natriuretický peptid, brain natriuretic peptide). Poprvé byl popsán v prasečím mozku (odtud jeho název). U člověka je secernován především kardiomycyty srdečních komor, jakožto odpověď na zvýšené napětí ve stěně srdečních komor nebo při dilataci komorového myokardu. Také je secernován ve formě prohormonu (pro-BNP, 108 aminokyselin) a štěpen na 2 fragmenty – vlastní BNP (biologicky aktivní) a N-terminální fragment (NT-proBNP, biologicky inaktivní).
- Natriuretický peptid C (CNP). CNP je secernován endotelem cév jakožto reakce na endoteliální stres.
- Urodilatin.
K sekreci ANP a BNP kardiomyocyty dochází při tlakovém a objemovém přetížení srdce. Peptidy se dostávají do krevního oběhu a váží se na specifické receptory (NPR-A, NPR-B, NPR-C) na povrchu cílových buněk. Označení jednotlivých receptorů nevyjadřuje jejich selektivní afinitu k jednotlivým receptorům.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Stanovení BNP nebo jeho N-terminální frakce (NT-proBNP) se využívá ve 2 hlavních indikacích:[3]
- k vyloučení srdečního selhání u náhle dušného pacienta;
- pro určení prognózy nemocného se srdečním selháním.
Laboratorní hodnoty[upravit | editovat zdroj]
| Chronické srdeční selhávání [4] | Akutní srdeční selhávání [4] | |
|---|---|---|
| BNP | > 100 pg/ml | > 500 pg/ml |
| NT-proBNP | > 125 pg/ml | > 1 800 pg/ml |
| u mladších osob > 450 pg/ml |
Interpretace hodnot BNP dle věku[upravit | editovat zdroj]
Dle : Akutne.cz
| Akutní srdeční selhání vyloučené | Akutní srdeční selhávání vysoce pravděpodobné | |
|---|---|---|
| do 50 let | méně než 300 pg/ml | > 450 pg/ml |
| 50–75 let | méně než 300 pg/ml | > 900 pg/ml |
| nad 75 let | méně než 300 pg/ml | > 1 800 pg/ml |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ JANOTA, Tomáš. Natriuretické peptidy v diagnostice srdečního selhání. Zdravotnické noviny [online]. 2003, roč. -, vol. 19, s. 8, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/natriureticke-peptidy-v-diagnostice-srdecniho-selhani-153800>. ISSN 1214-7664.
- ↑ a b MÁLEK, Filip. Natriuretické peptidy. Remedia [online]. 2002, roč. 2002, vol. 12, no. 2, s. 146-150, dostupné také z <http://www.remedia.cz/Clanky/Aktuality/Natriureticke-peptidy/6-E-fx.magarticle.aspx>. ISSN 0862-8947.
- ↑ MÁLEK, Ivan, et al. Sledování dynamika B-natriuretického peptidu může zásadně ovlivnit volbu léčebného postupu u pacienta se srdečním selháním. Cor et Vasa [online]. 2009, roč. 51, vol. 1, s. 45-48, dostupné také z <https://actavia.e-coretvasa.cz/artkey/cor-200901-0012_monitoring-the-dynamics-of-b-natriuretic-peptide-may-have-a-major-impact-on-the-choice-of-treatment-of-the-pati.php>. ISSN 1803-7712.
- ↑ a b ŠPINAR, J, L ŠPINAROVÁ a J VÍTOVEC. BNP a NT-pro BNP u akutního srdečního selhání. Kardiofórum [online]. 2006, roč. 2006, vol. 14, no. 2, s. 39, dostupné také z <http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_06_02_05.pdf>. ISSN 1214-2255.
