Prs

Z WikiSkript

(přesměrováno z Mamma)

Anatomie prsu. 1) Thorax, 2) mm. pectorales, 3) lobus glandulae mammariae, 4) papilla mammaria, 5) areola mammae, 6) ductus lactiferi, 7) corpus adiposum mammae, 8) cutis

Glandula mammae[upravit | editovat zdroj]

  • největší kožní žláza
  • mamma – prs – je vyklenutí na přední stěně hrudníku ženy, v němž je obsažena glandula mammae – mléčná žláza
  • několik antropologických tvarových typů:
    • mamma disciformis – plochý, nízký, miskovitý
    • mamma sphaeroidea – polokulovitý, klasický, pouze přechodně
    • mamma piriformis – hruškovitý, začíná se pod ním vytvářet sulcus inframammalis
    • mamma pendula – ochablý
  • kůže je světlá a tenká, prosvítají podkožní žíly, bohatě inervovaná
  • areola mammae – prsní dvorec, v graviditě je větší
  • v okolí dvorce jsou drobné hrbolky podmíněné žlázami – glandulae areolares (Montgomeryi)
  • papilla mammae – prsní bradavka – zpravidla mírně vyvýšená, někdy lehce vkleslá
  • ductus lactiferi – ústí na hrotu papily, přicházejí z hloubky ze žlázy
  • area cribriformis papillae – 15–20 otvůrků na vrcholu papily, vyústění ductus lactiformis
  • papila má svoje mazové žlázky, které svým sekretem chrání její kůži před macerací mlékem a slinami kojence
  • v areole je hladká svalovina, probíhá paprsčitě (v papile šroubovitě)
  • na okraji areoly a na hrotu bradavky se upíná do kůže, takže smršťuje areolu a vyzdvihuje papilu; reaguje na dotyk
Nákres prsu

Premammární tuk

  • vyrovnává jamky (fossulae adiposae) mezi žlázovými lalůčky a zaobluje povrch prsu
  • ligg. suspenzoria mammae – vazivové pruhy z podkožního vaziva, fixují žlázu k povrchové pektorální fascii

Retromammární tuk

  • silná vrsta, ve které se u kojících žen může vyskytnout bursa retromammalis

Poloha a velikost[upravit | editovat zdroj]

  • v plném vývoji sahá vertikálně od 3. do 6. žebra, horizontálně od parasternální čáry do přední čáry axilární
  • průměr: horizontální 12 cm, vertikální 11 cm
  • rozměry závisí na podnebí (teplotě) a věku, přičemž velikost prsu není vždy proporční k velikosti žlázy

Cévy a nervy[upravit | editovat zdroj]

Arterie

  • rr. mammarii mediales (a. thoracica interna)
  • rr. mammarii laterales (a. thoracica lateralis, aa. intercostales)
  • (ze 4. interkostální tepny odstupuje u ženy větev pro prsní bradavku: Pietova papilární tepna)

Vény

  • circulus venosus Halleri pod areolou → v. thoracica interna et lateralis (podkožně), vv. intercostales (v hloubce)

Míza

  • subareolární plexus (Sappey) → do uzlin při m. pectoralis major, axilárních uzlin, supraklavikulárních uzlin
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Lymfatická drenáž prsu.

Nervy

  • sensitivní – nn. intercostales, nn. supraclaviculares
  • autonomní – perivaskulárně až k žlázovým buňkám

Corpus mammae, těleso žlázy[upravit | editovat zdroj]

  • tvoří jej vlastní žláza uložená uvnitř prsu
  • bělošedé laločnaté tuhé těleso s nerovným povrchem
  • zevně vybíhá v malý processus axillaris
  • lobi mammae → lobuli mammae → žlázové alveoly
  • ductus lactiferi → ductus lactifer
  • sinus lactiferi – rozšířená místa, kde se hromadí mléko před odchodem z papily; objevují se v době laktace
  • na její funkci mají vliv hormony, hlavně LH, hormony placenty, prolaktin
  • apokrinní žláza
  • colostrum – v prvních dnech po porodu je sekret vodnatý, nažloutlý
  • lac – typické bílé mléko

Histologická struktura prsní žlázy[upravit | editovat zdroj]

  • složena z 15–20 složených tuboalveolárních žláz – každá tato žláza tvoří samostatný lalok (lobus)
  • jednotlivé laloky jsou oddělené hustým kolagenním vazivem a tukovou tkání
  • osu každého laloku tvoří lobární vývod (ductus lactiferus) – jako koncová část se rozšiřuje v sinus lactiferus – ten se v oblasti bradavky zužuje a ústí na povrch jako porus lactiferus (průměr 0,5 mm)
  • ductus lactiferus se větví v interlobulární vývody

Epitelové buňky

  • v ductus lactiferus dvouvrstevný kubický nebo cylindrický epitel, bazální buňky jsou tvořeny buňkami myoepitelovými
  • před vyústěním je ductus lactiferus lemován vícevrstevným dlaždicovým epitelem
  • v interlobulárních vývodech jednovrstevný kubický epitel na dobře vyvinuté bazální lamině, diskontinuální vrstvička myoepitelových buněk

Změny vzhledem k věku a funkčnímu stavu žlázy

  • před pubertou tvoří mléčnou žlázu ductus lactiferi a pár interlobulárních vývodů
  • v průběhu puberty další větvení ductus lactiferi a interlobulárních vývodů → z nich vznikají intralobulární vývody – ty jsou základem lobulů, lobuly jsou typickými strukturami mléčné žlázy dospělé ženy, jsou zavzaty do řídkého kolagenního vaziva, jsou odděleny hustším vazivem s kolagenními vlákny
  • v průběhu těhotenství dochází k proliferaci buněk na konci terminálních intralobulárních vývodů → vznik alveolů, buňky alveolů se stávají sekrečními buňkami (vyvinuté granulární endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex, četné mitochondrie, lipidové kapénky, sekreční vakuoly), každý alveolus je obklopen 4–6 myoepitelovými buňkami (mezi sekrečními buňkami a bazální laminou)
  • v průběhu těhotenství je mléko produkováno buňkami alveolů, shromažďuje se v luminu alveolů a v luminu ductus lactiferi, kolem alveolů přibývají plazmatické buňky – prudukce hl. IgA, v sekrečních buňkách přibývá lipidových kapének – secernovány apokrinně a v sekrečních vakuolách přítomen kasein a alfa-laktalbumin – secernovány ekkrinně
  • po skončení laktace většina alveolů degeneruje, myoepitelové buňky a bazální lamina nedegenerují (pro další těhotenství)
  • po menopauze dochází k involuci žlázy, atrofii sekrečních oddílů i vývodů


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.