Enterobióza
Enterobióza | |
Enterobiasis | |
Roup dětský | |
Původce | Enterobius vermicularis |
---|---|
Přenos | přenos vajíčky alimentární cestou (kontaminované předměty, potrava, ruce)[1] |
Inkubační doba | 2–6 týdnů[1] |
Klinický obraz | asymptomatické, perianální pruritus, v těžších případech nechutenství, bolesti břicha, průjem[1] |
Diagnostika | makroskopický nález parazitů v anální krajině nebo ve stolici, mikroskopický průkaz vajíček v perianálním otisku[1] |
Léčba | mebendazol, albendazol, pyrvinia |
Komplikace | u žen vulvovaginitda, výtok |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | B80 |
MeSH ID | D017229 |
Medscape | 997814 |
Enterobius vermicularis | |
Secernentea | |
Oxyuridae | |
Výskyt | kosmopolitní |
---|---|
Onemocnění | enterobióza |
Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením zralých vajíček (infekční agens) |
Diagnostika | perianální stěr, perianální otisk na lepící pásku |
Terapie | pyrvinium, mebendazol, albendazol |
MeSH ID | D004757 |
Enterobióza (též oxyuriáza[2]) je parazitární onemocnění, jehož původcem je roup dětský (Enterobius vermicularis). V některých oblastech postihuje až 40 % obyvatel. Výskyt je kosmopolitní, není vázán na hygienický standard. V tropech se vyskytuje málo, nejvíce v mírném pásu.
- Životní cyklus
zralé vajíčko → larva → dospívání v caecu → kopulace → migrace do análního otvoru → kladení vajíček
Za dvě až čtyři hodiny je larva v konečníku zralá → možnost autoinfekce během následného svědění a opětovného zanesení larev prsty rukou do ústní dutiny.
- Šíření
Člověk je jediný hostitel. Nákaza probíhá cestou fekálně-orální, přímým kontaktem s infikovanou osobou.
- Komplikace
Doba života 30–45 dní, problémem jsou tedy reinfekce. U dívek hrozí nebezpečí zánětů pohlavních orgánů. U rozsáhlé infekce může dojít k oxyuriáze apendixu, která se může projevit jako appendicitida.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Většinou bez symptomů;
- noční perianální svědění → nespavost → podrážděnost, roztěkanost;
- průběh je mírný nebo asymptomatický;
- častý je perianální pruritus;
- nebezpečí infekcí u dívek→ nesou střevní bakterie → „oxyurové uzlíky“ v děloze.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Perianální stěry před koupáním a mytím;
- Perianální otisk na lepící pásku – k průkazu vajíček (na noc se lepící páska přilepí k okolí anu, roupy pak v noci vylézají ven a kladou vajíčka, která se přichytí k lepící pásce, která se poté prohlídne v mikroskopu).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Výjimečně;
- základní léčivo je Pyrvinium – podává se jednorázově – 5 mg/kg;
- přípravek barví intenzivně červeně stolici a prádlo;
- doporučuje se léčit všechny členy rodiny a kolektivu současně;
- mebendazol, albendazol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 349, 350. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK,. Oxyuriáza [online]. [cit. 2018-03-20]. <http://lekarske.slovniky.cz/pojem/oxyuriaza>.