Zhoubné nádory v gynekologii

Z WikiSkript

Spinocelulární karcinom děložního hrdla

Zhoubné gynekologické nádory[1][2][3] lze anatomicky rozdělit na zhoubné nádory vulvy, pochvy, děložního hrdla, děložního těla (nejčastěji endometria), vejcovodů a vaječníků. Někdy se mezi gynekologické nádory řadí i zhoubné nádory prsu a v některých klasifikacích sem patří i zhoubné nádory konečníku (v rámci neoplastického syndromu dolního genitálního traktu).

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Zhoubné gynekologické nádory jsou v ČR seřazené dle incidence takto[1]:

  • karcinom prsu – nejčastější zhoubný nádor u žen, roční incidence 121/100 000 žen[4];
  • karcinom endometria – typické pro rozvinuté země (rizkové faktory obezita, DM, hypertenze), 4. nejčastější u žen vůbec (po karcinomu prsu, kolorektálním karcinomu a karcinomu plic), roční incidence cca 35/100 000 žen za rok[5];
  • karcinom ovaria, roční incidence cca 21/100 000 žen[6];
  • karcinom děložního hrdla – stále vysoká roční incidence 18,5/100 000 žen[7], informuje o nedostatcích a možnostech zlepšení screeningu prekanceróz děložního hrdla (u zemí s dobrým screeningem 10/100 000[2]);
  • zhoubné nádory vulvy – roční incidence 4/100 000 žen[8];
  • zhoubné nádory pochvy – roční incidence 0,9/100 000 žen[9];
  • zhoubné nádory placenty – roční incidence 0,04/100 000 žen[10].

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Rizikové faktory zhoubných nádorům odpovídají rizikovým faktorům prekanceróz (jsou-li pro daný typ definovány), z nichž se vyvíjejí[11].

Vulva, pochva, děložní hrdlo[upravit | editovat zdroj]

Pro nádory dolního genitálního traktu (vulva, pochva, děložní hrdlo, anus) se jedná zejména o infekce onkogenními typy HPV (zejména HPV-16 a HPV-18), které jsou většinou vlastní příčinou nádoru. S tím souvisí rizikové faktory, které poukazují na rizikový způsob sexuálního života: pohlavně přenosné choroby (zejména chlamydie a HSV-2), promiskuita (více než 6 partnerů za život), časná koitarché. Hormonální antikoncepce statisticky vychází také jako rizikový faktor, ale pouze proto, že ženy používající hormonální antikoncepci mají statisticky vyšší tendenci střídat sexuální partnery. K samotnému uplatnění HPV infekce při vzniku nádoru musí být i postižen imunitní systém, proto mezi rizikové faktory patří také kouření, imunosuprese, imunoinkompetence.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách Zhoubné nádory vulvy a pochvy, Zhoubné nádory děložního hrdla.

Endometrium[upravit | editovat zdroj]

U karcinomu endometria se jedná o shodné rizikové faktory metabolickým syndromem: obezita, diabetes mellitus, hypertenze[1]. To je i důvodem, proč se jedná typicky o karcinom rozvinutých zemí.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Zhoubné nádory děložního těla (patologie).

Vaječníky[upravit | editovat zdroj]

U karcinomu vaječníků příčina úzce souvisí s hyperestrinismem. Ten může být jak absolutní (normální hladina gestagenů, zvýšená estrogenů) či relativní (normální hladina estrogenů, zvýšená gestagenů). Uvádí se hypotéza nepřetržitých ovulací. Mezi protektivní faktory patří hormonální antikoncepce, vysoký počet těhotenství, laktace, st. p. ligaci vejcovodů (není známo proč), st. p. bilaterální ooforoektomii (protektivní faktor, ale přes absenci tkáně vaječníků nevylučuje vznik karcinomu v podobě primárního peritoneálního karcinomu)[1].

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Zhoubné nádory ovarií.


Prs[upravit | editovat zdroj]

Zásadní rizikový faktor karcinomu prsu je příbuzný s karcinomem prsu v první linii (matka, sestra, dcera), který zvyšuje riziko 2–3×. Příbuzný v druhé linii pak 1,5×. Při současném výskytu matky a sestry až 14×. Mezi další rizikové faktory patří věk a dlouhé působení progesteronu na nezralou tkáň prsní žlázy. Prsní žláza dozrává teprve během těhotenství a laktace, proto mezi rizikové faktory dále patří pozdní první těhotenství, nuliparita, časná menarché (či přesněji časná první ovulace), pozdní menopauza (a mnohem méně substituční hormonální terapie). K odhadu rizika vzniku karcinomu prsu slouží v ČR Pecnův matematický model[1].[3]

Zhoubné nádory vejcovodů[upravit | editovat zdroj]

Jsou vzácné a často nelze rozhodnout, zda nejde o prorůstání nebo metastázu primárního karcinomu endometria nebo vaječníku.

Choriokarcinom[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gestační trofoblastická nemoc.

Hereditární syndromy[upravit | editovat zdroj]

Hereditární syndromy zahrnují hereditární karcinom prsu (mutace genu BRCA1 a BRCA2) a Lynchův syndrom[12].

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Probíhá prevence primární (zabránění vzniku nádorů) v podobě očkování proti infekcím HPV a prevence sekundární (časná diagnostika) v podobě pravidelného vyšetření u registrujícího gynekologa s cytologickým a kolposkopickým vyšetřením (a případně ultrazvukovým vyšetřením) a v podobě pravidelné mamografie.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Prevence gynekologických nádorů.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Terapie se odvíjí od typu a stádia nádoru (grading, staging, typing), podle věku ženy a bere se v úvahu i její přání zachovat schopnost otěhotnět (fertilitu zachovávající výkony). Podle typu nádoru se kombinuje chirurgická léčba, radioterapie (brachyradioterapie i teleradioterapie), chemoterapie i hormonální terapie.



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • www.onkogyn.cz (např. aktuální TNM klasifikace, jde o stránky Onkogynekologického centra VFN)

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d FREITAG, Pavel. Management zhoubných gynekologických nádorů [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 14.2.2014. 
  2. ↑ a b ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 179–213. ISBN 978-80-7262-501-7.
  3. ↑ a b ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 251–267. ISBN 978-80-7262-501-7.
  4. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C50 – ZN prsu [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C50>.
  5. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C54 – ZN těla děložního [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C54>.
  6. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C56 – ZN vaječníku [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C56>.
  7. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C53 – ZN hrdla děložního – cervicis uteri [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C53>.
  8. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C51 – ZN vulvy [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C51>.
  9. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C52 – ZN pochvy, vaginy [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C52>.
  10. ↑ Webový portál - Epidemiologie zhoubných nádorů v České Republice. Report diagnózy: C58 – ZN placenty [online]. ©2013 (data za rok 2010). [cit. 2014-02-19]. <http://www.svod.cz/report.php?diag=C58>.
  11. ↑ SLÁMA, Jiří. Prekancerózy rodidel [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014. 
  12. ↑ ZIKÁN, Michal. Hereditární syndromy v gynekologii [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014. 
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Zhoubné_nádory_v_gynekologii&oldid=450265“