Obezita

Obezita znamená zmnožení tukové tkáně. V ČR trpí různou mírou obezity až 30 % obyvatel. Podklad vzniku obezity je jednak genetický a jednak behaviorální. Jelikož se ale genetická složka podmiňující sklony k obezitě v populaci nijak nemění, veškerý nárůst počtu obézních můžeme přikládat vlivům životního stylu – nízká fyzická aktivita, vysokoenergetická strava, špatné složení složek potravy, chronický stres atd.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Porucha lipogeneze a lipolýzy

Převaha anabolických dějů nad katabolickými.

lipogeneze – zvýšený přesun TAG z krve do adipocytů aktivací lipoproteinové lipázy (LPL) inzulinem, kortikoidy, pohlavními hormony.
lipolýza – štěpení TAG v adipocytech hormon-sensitivní lipázou (HSL), aktivují ji katecholaminy a STH.

Hormony tukové tkáně

Podle vztahu k inzulinu je můžeme rozdělit na dvě skupiny:

Zvyšující inzulinorezistenci – TNF, resistin.
Snižující inzulinorezistenci – adiponektin, leptin.

Kromě těchto hormonů se také uplatňují jiné, které působí na různá nervová centra (orexin).

Metabolický (Reavenův) syndrom

Je to soubor nemocí, které se často vyskytují společně a jsou nejčastěji komplikací abdominální obezity. Raven mezi ně zařadil tyto složky: Inzulinorezistence s hyperinzulinismem (diabetes mellitus druhého typu), hypertenze, zvýšené TAG, nižší HDL.

Nověji se do klasifikace počítá i obvod pasu jako ukazatel abdominální obezity − nad 94 cm u mužů a nad 80 cm u žen.

Energetický příjem[upravit | editovat zdroj]

míra obvodu pasu ukazující na míru abdominální obezity

**Energetická hodnota potravin**
Potravina	Energetická hodnota [kJ/g]
sacharidy	17
bílkoviny	17
tuky	38

Respirační kvocient

Poměr mezi vytvořeným CO₂ a spotřebovaným O₂ pro spálení 1 g dané živiny – RQ = CO₂/O₂.

**RQ látek**
sacharidy	1,0
tuky	0,7
bílkoviny	0,8

Obezita vzniká při nerovnováze mezi příjmem energie (zvýšen – především příjem tuků) a výdejem (snížen – tělesná inaktivita).

Typy výdeje:

klidový (bazální metabolismus),
postprandiální,
pohybovou aktivitou.

Příčiny obezity[upravit | editovat zdroj]

Sumo zápasník

Chuťová preference tuků a sladkého,
snížená spontánní pohybová aktivita,
aktivita LPL a HSL,
„nastavení“ hypotalamických center hladu a sytosti (Prader-Williho syndrom),
endokrinopatie: Cushingův syndrom, hypothyreóza, insulinom,
iatrogenní – PAD z řady sulfonylurey, thyreostatika, kortikoidy.

Komplikace obezity[upravit | editovat zdroj]

kardiovaskulární choroby – hypertenze, ICHS, arytmie, CMP, TEN;
respirační – hypoventilace u Pickwickova syndromu, SAS;
GIT – jaterní steatóza, cholelitiáza, GER;
artrózy;
kožní – mykózy, ekzémy, celulitis, hirsutismus;
psychosociální poruchy;
hormonální poruchy − častá infertilita;
zvýšený výskyt nádorů- GIT, urogenitální.

Klinický obraz a diagnostika[upravit | editovat zdroj]

BMI – schéma

Body mass index

Stupeň nadváhy dle BMI (Body mass index), tedy poměr hmotnosti (v kg) a druhé mocniny výšky jedince (v metrech).

vývoj BMI u dívky s obezitou

Růst tělesné hmotnosti u obézní dívky s malým efektem režimových opatření.

U populace do 18let je BMI hodnoceno podle grafu. Dítě má nadváhu, je-li podle grafů hmotnosti k tělesné výšce nebo BMI zařazeno do pásma mezi 90. a 97. percentilem, za obézní je považováno dítě zařazené do pásma nad 97. percentilem. Hodnoty pod 10. percentilem znamenají nízkou hmotnost, hodnoty pod 3. percentilem jsou rozhodně alarmující a je nutné zjistit jejich příčinu.

podvýživa	< 18,5
normální hmotnost	18,6–24,9
nadváha	25–29,9
1. st. obezity	30–34,9
2. st. obezity	35–39,9
3. st. obezity	> 40

Kalkulátor

Tento prvek vyžaduje JavaScript.

Další vyšetření a měření

Měření obvodu pasu pro posouzení rizika metabolických a KVS komplikací – vysoké riziko u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm.

Typ obezity (podle obvodu pasu, vyšetření UZ, CT, NMR):

androidní (viscerální, abdominální, centripetální) – vyšší riziko KVS a metabolických komplikací, převážně u mužů,
gynoidní – převažuje u žen.

Antropometrie – měření tloušťky kožních řas kaliperem.
Bioelektrická impedance – stanovení obsahu tukové tkáně, beztukové hmoty a hydratace.

Stanovení energetického příjmu (vyhodnocení jídelníčku) a výdeje (přímá nebo nepřímá kalorimetrie).

Pomocná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Glykémie, sérový insulin,
lipidy (celkový cholesterol, HDL, TAG),
urikémie,
bilirubin, ALT, GMT, ALP,
urea, kreatinin,
vyšetření moči C + S,
EKG,
při podezření na endokrinopatii vyšetření hormonů (thyroidea, nadledviny, gonády).

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Dietoterapie (bílkoviny : tuky : sacharidy = 15 : 30 : 55, snížení tučných jídel, zvýšení příjmu vlákniny), metoda přerušovaného hladovění
zvýšení pohybové aktivity,
behaviorální PT,
farmakoterapie:
1. anorektika (snižují chuť k jídlu) – katecholaminy (Adipex), serotoninergní, kombinovaná (sibutramin)
2. termogenní farmaka (zvyšují energetický výdej) – Elsinorské prášky,
3. látky ovlivňující vstřebávání tuků ve střevě (inhibice lipáz) – orlistat,
chirurgická terapie – bandáž žaludku (snížení rozepětí žaludečních stěn → útlum talamického centra).