Herpes zoster
(přesměrováno z VZV)
| Varicella zoster virus | |
| Herpesviridae | |
_Virus_PHIL_1878_lores.jpg) VZV v elektronovém mikroskopu | |
| Typ NK | dsDNA |
|---|---|
| Zdroj | člověk |
| Přenos | transplacentárně, kapénkový přenos |
| Výskyt | kosmopolitní |
| Onemocnění | plané neštovice (primoinfekce), pásový opar (reaktivace) |
| Diagnostika | klinický obraz, epidemiologická anamnéza, sérologie, PCR |
| Terapie | symptomatická (antihistaminika, antivirotika), aciclovir |
| Očkování | živá očkovací látka (doporučená vnímavým jedincům), pasivní imunizace (hyperimunní globulin) u novorozenců infikovaných matek |
| MeSH ID | D006562 |
| Medscape | 1132465 |
Varicella zoster virus (VZV) způsobuje klinicky 2 různé choroby:
- Plané neštovice (Varicella)
- Pásový opar
VZV působí běžnou encefalitidu, zřídka pak akutní diseminovanou encefalitidu.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Virus v latentní formě přežívá v senzitivních gangliích zadních míšních kořenů: ganglion Gasseri (nervus trigeminus) a ganglion geniculi. Infekce vzplane při oslabení organizmu (operace, celková choroba aj.). Infekce se povětšinou šíří do periferie v příslušném kožním dermatomu.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
V průběhu dermatomu se objeví bolest, které někdy předchází svědění. Za pár dní se objeví serózní (až částečně hemoragický) exantém různého rozsahu, regionální lymfatické uzliny jsou bolestivé a zduřelé. Puchýřky po 2 týdnech zasychají, zanechávají depigmentace či hyperpigmentace, bolest postupně mizí. U části nemocných trvá silná neuralgická bolest v příslušném dermatomu i po odloučení krust. Ve 20 % jsou přítomny parézy,[1], encefalitida vzácná.
- Herpes zoster oticus
Při postižení ganglion geniculi. Puchýřky se objeví ve zvukovodu i kolem ucha. Huntův syndrom – porucha sluchu, závratě, paréza nervus facialis (n. VII).
- Herpes zoster ophthalmicus
Léze ganglion Gasseri. Výsev puchýřků v I. větvi trigeminu (nervus ophthalmicus). Způsobuje konjunktivitidu a nebezpečí keratitidy. 50–70 % nemocných má oční komplikace. Predominantně se vyskytuje ve vyšším věku (v 5.–8. dekádě). [2] V mozkomíšním moku nacházíme zmnožení lymfocytů
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Lékem volby je aciklovir. Sestupná kůra prednisonu. Dále také tekutý pudr k ošetření puchýřů, ATB proti superinfekci a na neuralgii karbamazepin či tricyklická antidepresiva.
Očkování[upravit | editovat zdroj]
Živá vakcína Zostavax, indikovaná pro osoby starší 50 let. Po prodělání pásového oparu je doporučený odstup 6 měsíců. Kontraindikované u těhotných, imunosuprimovaných, u aktivní neléčené TBC, přecitlivělosti na složky vakcíny. Dostupné v ČR od r. 2014, není hrazené ze zdravotního pojištění.[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ Medixa - Herpes zoster
- ↑ TOPINKOVÁ, Eva. Herpes zoster a očkování proti němu [online]. www.ProLékaře.cz, ©2014. [cit. 30. 10. 2014]. <https://www.prolekare.cz/preventabilni-onemocneni-novinky/herpes-zoster-a-ockovani-proti-nemu-4256,>.
