Gingivostomatitis herpetica
| Herpetická gingivostomatitida | |
| Herpetic stomatitis | |
| Gingivostomatitis herpetica | |
 | |
| Původce | HSV (primoinfekce) |
|---|---|
| Přenos | sliny a sekret nemocných i nosičů viru, autoinokulace, kontaminovanými prsty či předměty[1] |
| Inkubační doba | 4–5 dní |
| Klinický obraz | u malých dětí a batolat vysoká horečka, bolestivé puchýřky a eroze v dutině ústní, hypersalivace, u dospělých tonzilofaryngitida[1] |
| Léčba | symptomatická, v těžších případech celková antivirotika, při bakteriální superinfekci širokospektrá ATB |
| Komplikace | dehydratace |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B00.2 |
| MeSH ID | D013283 |
| MedlinePlus | 001383 |
Gingivostomatitis herpetica je projevem primoinfekce HSV. Postihuje obvykle děti v útlém věku.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Při první nákaze HSV se po inkubační době 4–5 dní rozvíjí první stádium (prodromální). Po několik dní trvajících chřipkových příznacích se vyvíjí druhé stádium (puchýřnaté) s projevy v ústní dutině, typicky na dásních, tvrdém patře, hřbetu jazyka a někdy i tvářových sliznicích. Na zduřelé a zarudlé sliznici se objeví 2–4 mm velké běložlutavé afty s červeným lemem, na patře mají tendenci splývat do větších ploch s nepravidelným okrajem. Bolest způsobuje dysfagii a vytékání slin z úst. Někdy také bolestivě zduří regionální lymfatické uzliny. Eroze se zhojí do dvou týdnů.
Zvláštní formou onemocnění je Pospischillův-Feyerrterův aftoid. Vzniká vzácně u dětí oslabených systémovou infekcí. Kromě ústní sliznice je bolestivými aftózními lézemi postižen také genitál. Na kůži vznikají herpetiformně uspořádané puchýřky.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit stomatitis herpetica a erythema multiforme Hebrae.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Léčba je symptomatická, hlavně dostatek tekutin a kašovitá strava. Doporučují se chladné bylinné čaje kvůli antiseptickému a adstringentnímu účinku. V těžkých případech se podávají celkově antivirotika, při bakteriální superinfekci širokospektrá antibiotika.
Při nedostatečném příjmu tekutin může, zejména u dětí, docházet k dehydrataci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. s. 114. ISBN 978-80-7262-371-6.
- MAZÁNEK, Jiří, et al. Zubní lékařství pro studující nestomatologických oborů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2018. 400 s. ISBN 978-80-247-5807-7.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 178. ISBN 978-80-7262-644-1.
