Syndrom ruka‚ noha‚ ústa
Syndrom ruka, noha, ústa | |
Hand Foot Mouth Disease | |
Vezikulózní vyrážka kolem úst | |
Původce | enteroviry (hlavně Coxsackie A16, Enterovirus 71 a jiné) |
---|---|
Přenos | kapénkově a orofekálně |
Inkubační doba | 3–6 dní.[1] |
Klinický obraz | aftózní stomatitida a exantém na akrálních částech těla, horečka, u dospělých probíhá hůře, |
Diagnostika | sérologie enterovirů |
Infekčnost | vysoká infekčnost |
Léčba | antihistaminika, kortikoidy mast |
Komplikace | serózni meningitída, pruritus |
Klasifikace a odkazy | |
MeSH ID | D006232 |
MedlinePlus | 000965 |
Medscape | 218402 |
Syndrom ruka, noha, ústa (sedmá nemoc) je enterovirové onemocnění, pro které jsou typické aftózní stomatitida a exantém na akrálních částech těla (dlaně rukou a plosky nohou).
Obecná charakteristika[upravit | editovat zdroj]
- Původci: enteroviry (hlavně Coxsackie A16, Enterovirus 71, případně Coxsackie virus B2 a B5).
- Zdroj a přenos: kapénkově a orofekálně.
- Inkubační doba: 3–6 dní.[1]
- Sezónní výskyt: maximum výskytu v letních měsících.
- Vysoká nakažlivost – často jsou nemocní i sourozenci.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Prodromy mohou chybět nebo se mohou objevit nespecifické příznaky: zvýšená teplota, bolesti v krku a břicha. Následně se projeví vlastní onemocnění:
- aftózní stomatitida – afty v oblasti dutiny ústní (výsev je velmi bolestivý a dítě může kvůli bolesti odmítat jíst a pít);
- exantém na distálních částech končetin, na dlaních, ploskách, dorsech rukou a nohou;
- horečka trvající přibližně 2 dny.
Exantémové puchýřky se objevují spíše oblasti extenzorů než nad flexorů končetin. Puchýřky se následně mění v krusty a eroze s rudým lemem mohou svědit.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
U pacienta se syndromem ruka-noha-ústa dále uvažujeme nad těmito nemocemi:
Diagnóza, terapie, prognóza[upravit | editovat zdroj]
Sledujeme klinické příznaky a jako potvrzení se vyšetří sérologie enterovirů. Pacienti se léčí zpravidla 10 dnů, terapie je jen symptomatická. Onemocnění probíhá často bez komplikací[1], teoreticky by mohla nastat serózní meningitida.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2015. 566 s. ISBN 978-80-246-2932-2.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/>. ISSN 1803-5264.