Pasivní imunizace

Z WikiSkript

Pasivní imunizace:

  • přirozená – IgG přechod přes placentu, protilátky v mateřském mléku;
  • umělá – se používá k rychlému navození imunity podáním hotových protilátek.

Používané druhy protilátek[upravit | editovat zdroj]

  • Zvířecíheterologní, xenogenní globuliny.
  • Lidskéhomologní, alogenní globuliny normální nebo hyperimunní:
    • Monospecifické – určené k pasivnímu zvýšení obranyschopnosti proti určitým infekčním chorobám.
    • Polyspecifické – určené k substituční léčbě protilátkových imunodeficiencí.

Slouží k navození tzv. booster efektu – tzn. rychlému navození imunitního systému po podání již hotových protilátek.

Nevýhody[upravit | editovat zdroj]

Nevýhodou je dočasný účinek (několik dnů, popř. týdnů), především u heterologních globulinů.

Dále možnost komplikací:

Proto se musí podávat frakcionovaně.

Pasivní imunizaci využíváme[upravit | editovat zdroj]

  • Preventivně – když se např. blíží sezónní zvýšení výskytu, a na očkování už může být pozdě. [zdroj?]
  • Profylakticky – k imunizaci osob ohrožených stykem s nemocným a nebo podezřelým z nákazy.
  • K terapii – podáváme mnohem větší dávky.

Pasivní imunizace je nezbytná například při akutních otravách některými toxiny (hadí jedy, bakteriální, atd.). Podané protilátky se váží na toxin a neutralizují ho.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LAW, M a L HANGARTNER. Antibodies against viruses: passive and active immunization. Current Opinion in Immunology. 2008, vol. 20, no. 4, s. 486-492, ISSN 0952-7915. 
  • FRENKEL, LD a K NIELSEN. Immunization issues for the 21st century. Annals of Allergy, Asthma & Immunology. 2003, vol. 90, no. 6, s. 45-52, ISSN 1081-1206. 
  • ŠTERZL, Ivan, et al. Základy imunologie pro zubní a všeobecné lékaře. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2005. 207 s. ISBN 80-246-0972-X.