Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Infekční exantémová onemocnění jsou infekční choroby, jejichž typickým příznakem je přítomnost charakteristického exantému. Exantém je náhle vzniklý generalizovaný výsev eflorescencí na kůži. Podle charakteru eflorescencí rozlišujeme exantémy makulopapulózní, vezikulózní a hemoragické. Většina infekčních exantémů dětského věku je virové etiologie, spontánně odezní během několika dní nebo týdnů bez následků a léčba je pouze symptomatická. Speciální pozornost je nutné věnovat některým exantémovým infekcím v těhotenství, které mohou ohrozit vývoj plodu nebo vyvolat infekci u novorozence.[1]
Exantémová onemocnění lze rozdělit dle etiologického agens a charakteru exantému na klasické exantémové nemoci a nespecifická exantémová onemocnění. Klasických exantémových onemocnění ubývá díky očkování. Naopak přibývá nemocí s necharakteristickým a nekonstantním exantémem a exantémových nemocí, v jejichž etiopatogenezi se uplatňují různí infekční původci.[1]
Dříve byla nejčastější dětská exantémová onemocnění pojmenována jako první až šestá dětská nemoc. Toto označení se dodnes zachovalo jen u páté a šesté dětské nemoci.[2]
| Dnešní název onemocnění | Staré označení | Původce[2] | Incidence v ČR (2009)[3] | Očkování |
|---|---|---|---|---|
| Spalničky (slov. osýpky) | první dětská nemoc | Morbillivirus | 5 | povinné (MMR) |
| Spála (slov. šarlach) | druhá dětská nemoc | Streptococcus pyogenes | 3862 | |
| Zarděnky (slov. ružienka) | třetí dětská nemoc | Rubivirus | 6 | povinné (MMR) |
| Pseudoskarlatina (Filatova-Dukeho nemoc) | čtvrtá dětská nemoc | |||
| Erythema infectiosum | pátá dětská nemoc | Lidský parvovirus B19 | ||
| Exanthema subitum | šestá dětská nemoc | Lidské herpesviry 6 a 7 |
Mezi klasická exantémová onemocnění navíc patří:
- plané neštovice (varicela) a pásový opar;
- primoinfekce viry HSV 1,2;
- syndrom ruka – noha – ústa;
Onemocnění provázená exantémem mohou dále vyvolat:
- Viry
- adenoviry – rubeoliformní exantém (na obličeji, trupu a končetinách);
- cytomegalovirus – erytém či papulózní exantém (na trupu, končetinách a dlaních);
- coxsackie, echo – papulózní, vezikuly, petechie (obličej, trup);
- virus Epsteina a Barrové – rubeoli/morbiliformní (trup, končetiny, obličej);
- virus hepatitidy B – papulózní, urtika (boltce, čelo), generalizace: Gianottiho-Crostiho syndrom;
- HIV – rubeoli/morbiliformní (obličej, trup);
- virus parotitidy – erytém, papulózní, vezikuly, urtika (obličej, trup, končetiny);
- poxviry – molluscum contagiosum, erytém (kdekoli);
- původci chřipky A, B, parachřipky, RSV, rhinoviry – erytém, papulózní, rubeoliformní (obličej, trup, končetiny);
- Bakterie
- syndrom toxického šoku, infekce Arcanobacterium hemolyticum, yersiniózy, mykoplazmové a chlamydiové infekce, bakteriální pneumonie, empyém, abscedující pneumonie se septickým exantémem, meningokokcémie, posplenektomická sepse (OPSI syndrom), bakteriální endokarditida, impetigo, lues (II. stadium), leptospiróza, lymeská borelióza, tularémie, rickettsiózy,...[2]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Epidemiologická anamnéza (výskyt infekce v okolí, roční období),
- osobní anamnéza (prodělané exantémové infekce, očkování, alergické projevy),
- nynější onemocnění (prodromální příznaky, místo vzniku exantému, charakter a šíření exantému, přítomnost celkových příznaků, horečky, podání léků před vznikem exantému),
- klinický obraz,
- laboratorní vyšetření, vyšetření protilátek v séru a přímý průkaz původce[1].
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Makulopapulózní exantémy
- skarlatiniformní (morfy do 1 mm, vzorem je spála) – spála a některá enterovirová onemocnění;
- rubeoliformní (morfy 1–3 mm, vzorem jsou zarděnky) – zarděnky a šestá nemoc, infekční mononukleóza, onemocnění vyvolaná adenoviry, enteroviry, respirační cestou přenášenými viry a primární HIV infekce;
- morbilliformní (morfy větší než 3 mm, vzorem jsou spalničky) – spalničky, adenovirová a enterovirová onemocnění, infekční mononukleóza (toxoalergický exantém po podání ampicilinu), primární HIV infekce a postvakcinační spalničkový syndrom;
- velkoskvrnité – pátá nemoc.
- Vezikulózní exantémy
- plané neštovice, infekce HSV-1, HSV-2 a některá enterovirová onemocnění (např. vyvolaná EV 71 nebo Coxsackie), syndrom ruka‚ noha‚ ústa.
- Hemoragický exantém
- život ohrožující bakteriální infekce (např. N. meningitidis sk. B a C, S. pneumoniae a H. influenzae)
- hemoragické horečky (Ebola, Lassa, Marburská nemoc, hemoragická horečka Kongo-Krym, bolivijská, argentinská, a hemoragické horečky s renálním syndromem)[2]
Obrázky[upravit | editovat zdroj]
Spalničky vs. spála.
_cs.jpg)
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Obrázkový atlas kožních chorob
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KELBLEROVÁ, A. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, D a V ŠTRUNCOVÁ. Virové exantémy dětského věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2008, roč. 9, s. 364, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ↑ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
