Urolitiáza
(přesměrováno z Močové konkrementy)
Urolitiáza | |
Urolithiasis | |
Močový kámen o velikosti 8 mm | |
Rizikové faktory | rafinované cukry, fruktóza[1] |
---|---|
Klasifikace a odkazy | |
MKN | C60 |
MeSH ID | D052878 |
OMIM | 167030 |
MedlinePlus | 000458 |
Medscape | 437096 |
Urolitiáza je přítomnost konkrementů v močových cestách – v ledvinné pánvičce (nefro-), močovodu (uretero-), močovém měchýři (cysto-) nebo močové trubici (uretrolitiáza) nebo kamenotvorné substance v renálním parenchymu (nefrokalcinóza), u nás je nejčastější kalciumoxalát.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Krystalizace a agregace[upravit | editovat zdroj]
Mezi příčiny řadíme:
- přesycení moči kamenotvornými látkami (Ca2+, uráty, oxalát), podporuje jej snížená diuréza,
- městnání moči (obstrukční uropathie),
- změny pH moči (vč. bakterií rozkládajících ureu – Proteus, Pseudomonas, Klebsiella – struvitová lithiasa),
- nedostatek inhibitorů krystalizace a agregace (citráty, pyrofosfáty, Mg2+, glykoproteiny),
- některé léky (sulfonamidy, antacida).
Cystolithiasa vzniká při chronickém residuu u subvezikální obstrukce nebo u neurogenního měchýře.
Konkrementy dělíme na:
- RTG kontrastní – Ca-oxalát, Ca-fosfát, struvitové (MgNH4PO3), cystinové,
- RTG nekontrastní – urátové, xanthinové.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Urolitiáza může probíhat asymptomaticky (nepohyblivé konkrementy).
Projevující urolitiázy můžeme dělit dle lokalizace na:
- nefrolithiasa – tupá bolest ledviny (palpační, pozitivní tapottement), ev. kolika při zablokování odtoku,
- ureterolithiasa – renální kolika s vegetativním doprovodem, šíření dle lokalizace ( záda, vnitřní strana stehna),
- cystolithiasa – bolesti za sponou, polakisurie, urgence.
Často se projevuje hematurí a jinými komplikacemi – záněty (pyelonefritida, cystitida).
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi komplikace řadíme obstrukce – renální kolika, hydronefróza, infekce až urosepse, krvácení a renální insuficience při bilaterálním postižení.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Moč: sediment, chemicky (vč. cystinu), pH, hustota, kultivace (negativní při kompletní blokádě).
- Biochemie: Ca2+, fosfáty, urikémie, Astrup (vyloučení RTA – renální acidóza).
- Vyšetření konkrementu:
- chemicky,
- mineralografie – polarizační mikroskop, RTG distrakce,
- zobrazovací metody:
- UZ – průkaz kamenů a dilatace močových cest, lze vidět tzv. akustické stíny
- RTG (nativní nefrogram, vylučovací urografie), u cystolithiasy cystografie, cystoskopie,
- spirální CT,
- statická funkční studie ledvin (DMSA).
- Hyperkalcémie, hyperkalciurie, hyperfosfáturie – podezření na hyperparatyreózu.
- Urolithiasa s hypokalemií – podezření na RTA – renální acidóza.
- Hyperkalciurie – typ absorpční (↑ resorpce Ca2+ ze střeva) a renální (↓ zpětná resorpce v tubulech).
- Hyperoxalurie – porucha střevní resorpce tuků (chronická pankreatitida, obstrukční ikterus).
- Hyperurikosurie – myeloproliferativní onemocnění, poruchy metabolismu purinů, chemoterapie.
- Hypercystinurie – vrozená porucha renálního transportu cystinu.
- Hypocitráturie – chronické průjmy, podávání thiazidových diuretik.
Metabolické vyšetření při urolitiáze[upravit | editovat zdroj]
- Sérum: urea, kreatinin, kyselina močová, Na+, K+, Ca2+, Mg2+, Cl−, fosfor, glykemie, celková bílkovina, jaterní testy, cholesterol (LDL, HDL), triglyceridy.
- Moč za 24 h: objem, pH moči. Odpady za 24 h: fosfor, kyselina močová, kreatinin, Na+, K+, Ca2+, Mg2+, Cl−, oxaláty, citráty, sulfáty.
- Výpočty: clearance kreatininu, clearance kyseliny močové, poměry Ca2+/kreatinin, Ca2+/Mg2+.
- Proteinurie.
- Bezkalciová dieta s následným perorálním podáním 1000 mg eferv. kalciových tablet[2].
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Bolesti – náhlá břišní příhoda, biliární kolika, gynekologické onemocnění.
- Hematurie – tumor, infekce močových cest, koagulopatie (warfarinizace).
- Defekt v náplni dutého systému – urotheliální tumor.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Akutní renální kolika:
- analgetika , spasmolytika , nesteroidní antiflogistika (indometacin),
- dostatečná hydratace,
- supravesikální derivace moči při známkách infekce močových cest či urosepse.
- Chronická urolithiasa:
- endoskopické metody,
- instrumentace – nefrostomie, sondáž močovodu s extrakcí nebo drcením konkrementu, cystoskopie s extrakcí nebo drcením konkrementu – extrakorporální litotrypse rázovou vlnou,
- otevřená operatíva (v cca 1 %) – litotomie (pyelo-, uretero-, cysto-), nefrotomie, nefrektomie,
- konservativní léčba – symptomatická léčba koliky, metafylaxe (zabránění recidivám).
- Extrakce konkrementu – kleštičky, Zeissova klička, Dormia košík.
- Drcení konkrementu – mechanicky, UZ, elektrohydraulicky, laserem, obroušením.
- Indikace:
- RTG kontrastní do 2 cm z měkkého materiálu (weddellit), dobré anatomické poměry a odtok,
- kámen nad 2 cm, tvrdý (whewellit, struvit, Ca-oxalát, urát), nepříznivá anatomie a odtok (stenosy),
- RTG nekontrastní (nelze zacílit lithotryptorem), v dolních 2/3 močovodu,
- drobná asymptomatická nefrolithiasa, ureterolithiasa do 4 mm – konservativní léčba.
- Změna pH moče:
- urátové konkrementy – alkalizace moči (citronan sodný, citronan draselný),
- struvitové konkrementy – acidifikace moči.
- Metafylaxe:
- nespecifická – pitný a dietní režim (↑ příjem tekutin, ↓ příjem Ca2+ a soli, masa, …),
- specifická – dle složení konkrementů – nejčastěji citráty, při hyperurikémii a urátové lithiase alopurinol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Urolitiáza (pediatrie)
- Konkrementy
- Infekce močových cest
- Infekce močových cest/kazuistika
- Radiodiagnostické vyšetření vývodných cest močových
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Guidelines on Urolithiasis, European Association of Urology 2010
- Pocket Guidelines on Urolithiasis, European Association of Urology 2010
- [Urolitiáza, uroonkologie, onemocnění retroperitonea, onemocnění dolních cest močových {{{2}}}]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ KNIGHT, J, D G ASSIMOS a L EASTER, et al. Metabolism of fructose to oxalate and glycolate. Horm Metab Res [online]. 2010, vol. 42, no. 12, s. 868-73, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3139422/?tool=pubmed>. ISSN 0018-5043 (print), 1439-4286.
- ↑ BARTONÍČKOVÁ, K. Urolitiáza. Postgraduální medicína [online]. 2006, roč. -, vol. 2, s. -, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/urolitiaza-172263>.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 6.3.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.