Duodenum
Duodenum (dvanáctník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva navazující na žaludek. Délka duodena je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je duodenum srostlé se zadní stěnou břišní a druhotně kryté nástěnným peritoneem.
Průběh duodena je následující:
- pars superior – začíná od pyloru jako ampulla (bulbus) duodeni, ve výši obratle L1, dotýká se zdola jater (často i žlučníku), za ní v. portae
- flexura duodeni superior – ohbí mezi pars superior a pars descendens.
- pars descendens – sestupuje po pravém boku obratlů L2 a L3, před hilem pravé ledviny, za pars descendens je ductus choledochus
- flexura duodeni inferior – ohbí při pravém boku L3, jímž přechází pars descendens v pars horizontalis
- pars horizontalis (inferior) – přechází zprava nalevo před tělem L3.
- pars ascendens – podél levého boku obratle L2 šikmo doleva vzhůru
- flexura duodenojejunalis – duodenum přechází dopředu v jejunum
Do ohbí duodena je vložen pankreas. Přes pars horizontalis duodeni přebíhají a. et v. mesenterica superior. Horizontálně jde přes duodenum mesocolon transversum. Zpředu je duudenum kryto okrajem jater, colon transversum a kličkami jejuna.
Projekce duodena[upravit | editovat zdroj]
Duodenum se projektuje na páteř, kde pomyslně obtáčí tělo obratle L2 a na přední stěnu břišní, kde je vidět v okolí pupku (zpravidla pars horizontalis duodeni).
Zvláštnosti duodena[upravit | editovat zdroj]
Mezi zvláštnosti duodena patří klky, které jsou mírně zploštělé, spíš lístkovitého tvaru, v duodenu bývají nejhustší. Dále to jsou tzv. glandulae duodenales Brunneri (Brünnerovy žlázky), které jsou tuboalveolární, hlavně v tela submucosa, produkují hlen alkalické reakce, kterým chrání sliznici před kyselou žaludeční šťávou a upravuje pH pro působení enzymů pankreatu. Plica longitudinalis duodeni je podélná řasa sliznice, v pars descendens na ní lze nalézt 2 vyvýšené papily: papilla duodeni major (Vateri) – ústí ductus pancreaticus a ductus choledochus. Dutina v papilla duodeni major spojuje oba vývody a nazývá se ampulla hepatopancreatica. Druhá papila je tzv. papilla duodeni minor (Santorini), která se nachází o 2 cm kraniálněji a je ústím ductus pancreaticus accessorius.
Cévy a nervy duodena[upravit | editovat zdroj]
Tepny a žíly[upravit | editovat zdroj]
- truncus coeliacus → a. hepatica comm. → a. gastroduodenalis → a. pancreaticoduodenalis superior
- a. mesenterica superior → a. pancreaticoduodenalis inferior
- aa. retroduodenales
- stejnojmenné žíly → v. portae (v. gastroepiploica dextra)
Mízní cévy[upravit | editovat zdroj]
Mízní cévy z horní ½ duodena vedou do nodi lymphatici pylorici a nodi lymphatici hepatici, zčásti dokonce přímo do nodi lymphatici coeliaci. Z dolní ½ duodena vedou do nodi lymphatici mesenterici superiores
Nervy duodena[upravit | editovat zdroj]
Parasympatická nervová vlákna přicházejí z n. vagus, končí u buněk druhých neuronů – v ganglion coeliacum nebo ve stěně duodena Sympatická nervová vlákna přicházejí jakožto 2. neurony z ganglia coeliaca a z ganglion mesentericum superius, cestou vydávají plexus coeliacus a plexus mesentericus superior do stěny duodena.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
