Močovod

Močovody

Močovod (Ureter) je trubice dlouhá 25–30 cm, s průměrem 4–7 mm, která vede moč z ledvinné pánvičky do močového měchýře.

Na močovodu rozeznáváme tři úseky:

1. Pars abdominalis – od východu z pánvičky až po linea terminalis (místo křížení s vasa iliaca).
2. Pars pelvica – od úseku křížení až po vchod do močového měchýře.
3. Pars intramuralis – úsek ve stěně močového měchýře.

Nacházíme na něm zúžení:

• v místě výstupu z ledvinné pánvičky;
• v místě, kde močovod probíhá před vasa iliaca (vasa iliaca jde pod močovodem);
• v pars intramuralis.

Zúžení jsou klinicky důležitá místa, neboť se zde mohou zachytávat konkrementy.

Syntopie

Ureter sestupuje v retroperitoneálním prostoru dole po fascii m. psoas major, který kříží (sval je orientovaný laterokaudálně, zatímco ureter probíhá vertikálně). Dále podbíhá vasa testicularia/ovarica, prochází před n. genitofemoralis, dále jde ventrálně od a. iliaca communis (vlevo), napravo je již a. iliaca communis rozdělená, tudíž vede ureter před a. iliaca externa. Dále podbíhá ductus deferens u muže a a. uterina u ženy.

Stavba

Ureter – histologický preparát

• Sliznice – složená v řasy, krytá přechodním epitelem, pod kterým je řídké vazivo.
• Tunica muscularis – hladká svalovina, zvenku cirkulární, uvnitř longitudinální (v pánevním úseku další longitudinální vrstva na povrchu). Před vstupem do močového měchýře se nachází zesílená smyčka – ureterová pochva (Waldeyerova pochva), která zabezpečuje, aby se moč nevracela zpět.
• Tunica adventitia – na povrchu ureteru, tvořená řídkým kolagenním vazivem, pod kterým probíhají cévy.

Funkce ureteru

Funkcí močovodu je posouvat moč do močového měchýře. To se však neděje kontinuálně, ale pomocí močových vřetének. Je to dávka moči posouvána peristaltickými pohyby močovodu do močového měchýře asi 1–5× za minutu. Ústí ureteru do močového měchýře je štěrbinovité a působením svalů uzavřené, proto se otevírá pouze při příchodu močového vřeténka.

Zásobení

• Tepny – Močovod je zásobovaný pomocí rr. ureterici přicházejícími z aa. renales, aa. ductus deferentes a aa. testiculares/a. ovarica a a. uterina.
• Žíly – odpovídají arteriím.
• Lymfa – z části mezi ledvinami a a. testicularis/ovarica jdou spolu s cévami ledviny do nodi lymphatici lumbales, ze spodní abdominální části vedou do nn. ll. iliaci communis a z pars pelvica vedou do n. l. iliaci interni.
• Nervy – sympatické, parasympatické a senzitivní, vytvářejí plexus uretericus. Jeho vlákna prřicházejí z plexus renalis, plexus aorticus abdominalis a senzitivní vlákna vedou cestou nn. splanchnici lumbales do míchy, konkrétně do posledních tří hrudních a prvního lumbálního segmentu.

Odkazy

• Ledvina
• Vývodné cesty močové
• Vesica urinaria (histologický preparát)
• Moč
• Atlas histologických preparátů – močový systém

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 2. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 80-247-0143-X.