Močovod

Močovody

Močovod (Ureter) je lehce oploštělá trubice, dlouhá 25–30 cm, s průměrem 4–7 mm, která vede moč z ledvinné pánvičky do močového měchýře.

Rozeznáváme na něm tři úseky:

1. Pars abdominalis – od východu z pánvičky až po místo zkřížení s vasa iliaca, linea terminalis.
2. Pars pelvica – od úseku křížení až po vchod do močového měchýře.
3. Pars intramuralis – úsek ve stěně močového měchýře.

Nacházíme na něm zúžení :

• v místě výstupu z ledvinné pánvičky;
• v místě, kde močovod probíhá před vasa iliaca (vasa iliaca pod močovodem);
• v pars intramuralis.

Zúžení (před kterými jsou vždy mírná rozšírení) jsou klinicky důležité jako místa, kde se mohou zachytávat ledvinové kameny.

Syntopie

Ureter sestupuje v retroperitoneálním prostoru dole, po fascii m. psoas major, který kříží (sval je orientovaný laterokaudálně, zatímco ureter probíhá vertikálně). Dále podbíhá vasa testicularis/ovarica, prochází před n. genitofemoralis, dále jde ventrálně od a. iliaca communis (vlevo), napravo je již a. iliaca communis rozdělená, tudíž vede ureter před a. iliaca externa. Dále podbíhá ductus deferens u muže a a. uterina u ženy.

Stavba

Ureter – histologický preparát

1. Sliznice – složená v řasy, krytá přechodním epitelem, pod kterým je řídké vazivo.
2. Tunica muscularis – hladká svalovina, zvenku cirkulární, uvnitř longitudinální (v pánevním úseku další longitudinální vrstva na povrchu). Před vstupem do močového měchýře se nachází zesílená smyčka – ureterová pochva, která zabezpečuje, aby se moč nevracela zpět.
3. Tunica adventitia – na povrchu ureteru, tvořená řídkým kolagenním vazivem, pod kterým probíhají cévy.

Funkce ureteru

Funkcí močovodu je posouvat moč do močového měchýře. To se však neděje kontinuálně, ale pomocí močových vřetének. Je to dávka moči posouvána peristaltickými pohyby močovodu do močového měchýře asi 1–5× za minutu. Ústí ureteru do močového měchýře je štěrbinovité a působením svalů uzavřené, proto se otevírá pouze při příchodu močového vřeténka.

Zásobení

• Tepny – Močovod je zásobovaný rr. ureterici přicházejícími z aa. renales, aa. ductus deferentes a aa. testiculares/a. ovarica a a. uterina.
• Žily – odpovídají arteriím
• Lymfa – z časti mezi renes a a. testicularis/ovarica jdou spolu s cévami ledviny do nodi lymphatici lumbales, ze spodní abdominální části vedou do nn. ll. iliaci communis a z pars pelvis vedou do n. l. iliaci interni.
• Nervy – sympatické, parasympatické a senzitivní, vytvářejí plexus uretericus. Jeho vlákna prřicházejí z plexus renalis, plexus aorticus abdominalis a senzitivní vlákna vedou cestou nn. splanchnici lumbales do míchy, konkrétně do posledních tří hrudních a prvního lumbálního segmentu.

Odkazy

• Ledvina
• Vývodné cesty močové
• Vesica urinaria (histologický preparát)
• Moč
• Atlas histologických preparátů – močový systém

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 2. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 80-247-0143-X.