Kampylobakterová enteritida
(přesměrováno z Kampylobakterová gastroenteritida)
| Kampylobakterová enteritida | |
| Campylobacter enteritis | |
| Campylobacteriosis | |
 Kampylobakter | |
| Původce | Campylobacter jejuni |
|---|---|
| Přenos | alimentárně |
| Inkubační doba | 2-11 dnů |
| Klinický obraz | vzestup teploty a bolesti hlavy, bolesti břicha v pravém dolním kvadrantu, krvavé průjmy |
| Diagnostika | klinický obraz, pitevní nález |
| Léčba | hydratace, spasmolytika, antibiotika |
| Komplikace | reaktivní arthritida, Reiterův syndrom nebo erythema nodosum |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A04.5 |
| MeSH ID | D002169 |
| MedlinePlus | 000224 |
| Medscape | 213720 |
Campylobacterová enteritis neboli kampylobakterióza je celosvětově rozšířená zoonóza projevující se jako akutní průjmové onemocnění. Původcem je bakterie Campylobacter jejuni.
Epidemiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o nejčastější bakteriální průjmové onemocnění v ČR.
Patogenní mikrob je na člověka přenášen přímo ze zvířat nebo nepřímo ze zvířecích produktů a vody. Nejčastější cesta šíření infekce je alimentární, tzn. požitím kontaminovaného nepasterizovaného mléka a výrobků z něj, vody a nedostatečně tepelně zpracovaného masa − hlavně drůbežího a hovězího (steaky, tatarské bifteky). Campylobacter proniká sliznicí jejuna, ilea a duodena a vyvolává enterokolitidu. Pokud mikrob pronikne do krevního oběhu, vzniká generalizované onemocnění. Faktory virulence jsou invaze (v membránách kampylobakterů je zakotven proteinový a lipopolysacharidový antigen) a enterotoxiny aktivující adenylátcyklázu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Po uplynutí inkubační doby (2–11 dnů)[1]se objevují typické klinické příznaky – vzestup teploty a bolesti hlavy, po dalších 12–24 hodinách nastupují kolikovité bolesti břicha, často v pravém dolním kvadrantu (syndrom pravé jámy kyčelní) – mohou se jevit jako apendicitida, krvavé průjmy s příměsí leukocytů a hlenu a nausea. Většina nemocných nezvrací. Tyto příznaky obvykle trvají od dvou do šesti dnů. Hlavní komplikací je dehydratace. S odstupem několika dnů až týdnu může na imunopatologickém podkladě vzniknout reaktivní arthritida, Reiterův syndrom nebo erythema nodosum.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Při mírném průběhu není třeba léčba, hlavní význam má hydratace, příp. náhrada ztrát minerálů. Při kolikovitých bolestech břicha lze podat spasmolytika. U imunodeficitních osob nebo při závažnějším průjmu a déletrvajících příznacích nemoci jsou vhodná antibiotika (makrolidy: erytromycin, azitromycin) a při systémovém onemocnění aminoglykosidy nebo ciprofloxacin, meropenem, imipenem… Zejména u dětí může mít velmi těžký průběh.[2][3]
Pro stabilizaci pomáhá dieta bez tuků a jednoduchých cukrů - mrkev, rýže...
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 189. ISBN 8024629321.
- ↑ KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 513-518. ISBN 978-0-8089-2325-1.
- ↑ http://www.szu.cz/tema/prevence/infekcni-nemoci
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1.vydání vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
- Centers for disease control and prevention. Campylobacter [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/nczved/divisions/dfbmd/diseases/campylobacter/
