Fabryho choroba

Fabryho choroba
Fabryho choroba − biopsie ledvin
Klinický obraz	multisystémové poškození ledvin, srdce a CNS
Příčina	mutace genu pro α-galaktozidázu A (ukládání depozit globotrialosylceramidu v endotelu a viscerálních tkáních)
Diagnostika	genetické vyšetření, molekulární diagnostika, biopsie
Vyšetření v ČR	seznam pracovišť
Klasifikace a odkazy
MKN-10	E75.2
MeSH ID	D000795
OMIM	301500
orphanet	ORPHA324
Medscape	1952086

Fabryho choroba neboli sfingolipidóza, je charakterizována jako metabolické lyzozomové onemocnění s frekvencí výskytu 1 : 40 000. Jde o genovou mutaci na dlouhém raménku pohlavního chromozomu X kódujícího lysozomální enzym alfa-galaktozidázu (alfa-GAL). Výsledkem toho je snížená nebo chybějící aktivita alfa-GAL, což má za následek ukládání depozitů globotrialosylceramidu (CL-3) v endotelu a viscerálních tkáních. Proces vede k multisystémovému poškození ledvin, srdce a CNS. Poprvé byla popsána roku 1898 W. Andersonom a J. Fabrym jako angiokeratoma corporis diffusum universale, morbus Fabry nebo Andersonova-Fabryho choroba.

Dědičnost

Dnes známe již 200 mutací. Muži (XY) jsou postiženi plně rozvinutou formou onemocnění. Dcery těchto mužů získávají defektní chromozom X. Synové těchto mužů jsou zdraví, protože od otce získávají chromozom Y. Postižené ženy (XX) mohou odevzdat buď zdravý nebo defektní chromozom X, v případě, že žena nemá ve výbavě dva defektní chromozomy X.

Pacient s cornea verticillata

Klinický obraz

Jako první příznaky, objevující se v dětství, jsou akroparestézie – pálivá bolest, brnění, mravenčení končetin.

Trávicí potíže způsobuje ukládání glykosfingolipidů do autonomních ganglií střeva a mezenteriálních cév. Vyskytuje se průjem, bolesti břicha, zejména po jídle, nadýmání, nevolnost a zvracení, což může vést k nechutenství a hubnutí (anorexii). Snížená nebo chybějící schopnost potit se (hypohidróza, anhidróza) vzniká na základě poškození buněk potních žláz a autonomního nervového systému. Kožní projevy − angiokeratomy (kožní útvary podobné bradavici, které vznikají růstem rohovatějící části pokožky a oslabením cévní stěny) − vyskytující se na hýždích, perigenitálně, v oblasti pupku, stehen a v některých případech i na sliznicích (v ústech). Oslabením cévní stěny se na pokožce vytvoří angiektázie − malé, lehce vyvýšené, purpurově červené rozšířené cévy. Počet a velikost těchto lézí se postupně s věkem zvyšuje. Dále se objevují změny na rohovce − typickou změnou, kterou je možné pozorovat vyšetřením pomocí štěrbinové lampy, je cornea verticillata. V rohovce se tvoří bělavé spirálovité pruhy.

K závažnému klinickému průběhu patří: ACMP, progresivní renální insuficience, kardiovaskulární choroby, které jsou nejčastější příčinou smrti pacientů s Fabryho chorobou. U mužů je však průběh Fabryho choroby závažnější.

Diagnostika

V diagnostice je zásadní genetické vyšetření, molekulární diagnostika a biopsie.

Léčba

Standardem je enzymatická substituční léčba. Dostupné jsou dva preparáty a to α-agalzidáza a agalzidáza β.

Symptomatická léčba zahrnuje léčbu bolesti a akroparestézií – fenytoin, karbamazepin, gabapentin, analgetika až opiáty.

Dále nefroprotektivní léčbu − ACE inhibitory a blokátory angiotenzinových receptorů.

Léčba trávicích potíží − pancreolipáza, metoklopramid, H₂ blokátory, loperamid hydrochlorid, změna stravovacích návyků.

Kardiologická léčba − antiarytmika, implantace kardiostimulátoru, léčba anginy pectoris – ACE inhibitory, blokátory angiotenzinových receptorů, diuretika, případně beta-blokátory, anopyrin, warfarin (při fibrilaci síní), implantace kardioverter defibrilátoru (maligní arytmie, trvalá komorová tachykardie), případně transplantace srdce.

Odkazy

Související články

• Lyzosomální onemocnění

Externí odkazy

• Fabryho choroba – popis onemocnění prof. MUDr. Jan Bultas, CSc., II. interní klinika 1.LF UK v Praze

Zdroj

• SOLÍK, P a E GONCALVESOVÁ. Infiltratívne kardiomyopatie. Lekárske listy. 2011, roč. 24, vol. 2, s. 19, ISSN 1335-4477.