Shigelóza

Shigelóza
Shigella Infection
Shigellosis
Shigella dysenteriae ve stolici
Původce	Shigella spp.
Přenos	přímý kontakt, kontaminovaná voda a potrava
Inkubační doba	1–4 dny
Klinický obraz	průjem s příměsí krve a hlenu, horečka, zimnice, třesavka
Infekčnost	vysoce infekční
Léčba	rehydratace, ATB: co-trimoxazol, fluorochinolony, rifaximin
Klasifikace a odkazy
MKN	A03
MeSH ID	D004405
MedlinePlus	000295
Medscape	968773

Shigelóza, shigellosis neboli bacilární úplavice (bakteriální dysenterie) je akutní, vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici, často provázené horečkou a křečemi v břiše.

Etiologie a patogeneze

Shigelly jsou gramnegativní nepohyblivé tyčinky. Rod Shigella se rozděluje na:

• Shigella dysenteriae – Shigelóza skupiny A (dysenterie Shiga-Kruse),
• Shigella flexneri – Shigelóza skupiny B,
• Shigella boydii – Shigelóza skupiny C,
• Shigella sonnei – Shigelóza skupiny D.

Jsou citlivé na dezinfekční prostředky, avšak v kyselém prostředí přežívají i několik hodin. Bakterie se rychle pomnožují v tenkém střevě, ale až v tlustém střevě dochází k poškození střevního epitelu, do kterého shigelly pronikají a množí se v nich. Posléze napadají i sousední enterocyty, které podléhají nekróze. Makroskopicky vidíme zánětlivě až nekroticky změněnou sliznici, zejména distálních úseků tlustého střeva. Pro shigelly je typická produkce toxinů, díky kterým se dostávají snáze intracelulárně a navozují apoptózu. Kromě toho Shigella dysenteriae sérotyp I produkuje shiga toxin s vlastnostmi cytotoxinu, neurotoxinu a enterotoxinu, a tak způsobují těžší onemocnění. Shiga toxin se velmi podobá verotoxinu enterohemoragického E. coli.

Epidemiologie

Shigella boydii na krevním agaru

Shigella flexneri v Gramově barvení

Zdrojem infekce je nemocný, rekonvalescent nebo kontaminovaná potrava. Jedná se výlučně o lidské onemocnění, je to typická nemoc „špinavých rukou“, vyskytující se epidemicky v kolektivech, kde se obtížně udržuje hygiena (dětské tábory, sociální ústavy, psychiatrické léčebny apod.). K alimentárnímu přenosu dochází prostřednictvím nakažených potravin, především mléka a vody. Infekční dávka je pouze 10–100 bakterií. Shigelóza je nejnakažlivější bakteriální střevní nákaza. Celosvětový výskyt se odhaduje na 200 miliónů případů za rok. V ČR je onemocnění díky hygienickým opatřením málo časté, za rok 2021 41 případů. Nejčastěji jsou postiženy děti, a to během letních měsíců.

Klinické příznaky

• Náhle vzniklá horečka (u dětí i febrilní křeče a příznaky meningeálního dráždění), zimnice a třesavka,
• křečovité bolesti břicha, lokalizované spíše vlevo,
• průjem – nejprve objemné vodnaté stolice, s poklesem teploty se mění na četné malé stolice s krví a hlenem,
• bolestivé tenezmy,
• zvracení jen vzácně.

Průběh závisí na věku, výživě pacienta a jeho celkovém stavu. Komplikací může být hemolyticko-uremický syndrom u kmenů produkujících shiga toxin nebo střevní absces.

Diagnostika

Pro potvrzení diagnózy použijeme kultivaci stolice. V připadě nejasností lze udělat sérotypizaci.

Terapie

• Rehydratace,
• antibiotika – efekt léčebný i epidemiologický,
  • co-trimoxazol,
  • fluorochinolony,
  • rifaximin,
  • azithromycin,
• probiotika,
• antimotilika nejsou vhodná (riziko vzniku toxického megakolon).

Diferenciální diagnostika

Diferenciálně diagnostiky uvažujeme také o EIEC, EHEC, amébóze, infekci campylobakterem, yersinióze a netyfové salmonelóze.

Odkazy

Související články

• Shigella (mikrobiologie)
• Repetitorium mikrobiologie

Použitá literatura

• KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 513–518. ISBN 978-0-8089-2325-1.

• BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. 2009. ISBN 978-80-7262-644-1.

• WHO. WHO-shigella [online]. [cit. 2011-03-15]. <http://www.who.int/topics/shigella/en/>.