Askarióza
(přesměrováno z Škrkavka)
Askarióza | |
Ascariasis | |
Životní cyklus škrkavky dětské | |
Původce | Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská) |
---|---|
Přenos | kontaminovaná zelenina, ovoce a voda, kontaminované ruce[1] |
Inkubační doba | 1–3 týdny[1] |
Klinický obraz | plicní fáze: teplota, suchý kašel; střevní fáze: tupá bolest břicha, nechutenství, meteorismus, zvracení, průjem |
Diagnostika | plicní fáze: larvy ve sputu nebo střevní laváži; střevní fáze: nález vajíček ve stolici při parazitologickém vyšetření (8 týdnů po nákaze), nález dospělé škrkavky ve zvratcích či stolici[1] |
Léčba | mebendazol nebo albendazol[1] |
Komplikace | cholangitida, jaterní absces, vniknutí škrkavky do pankreatického nebo žlučového vývodu: žlučová kolika, akutní pankreatitida, obstrukční ikterus[1] |
Incidence v ČR | v ČR 150–200 případů ročně[1] |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | B77 |
MeSH ID | D001196 |
MedlinePlus | 000628 |
Medscape | 212510 |
Ascaris lumbricoides | |
Secernentea | |
Ascarididae | |
Samička hlístice druhu Ascaris lumbricoides | |
Výskyt | kosmopolitní rozšíření |
---|---|
Onemocnění | askarióza |
Infekční stadium a způsob nákazy | k nákaze dochází pozřením infekčních vajíček |
Diagnostika | mikroskopie, zobrazovací metody |
Terapie | Albendazolum, Mebendazolum, Levamisol |
MeSH ID | D017164 |
Askarióza je parazitární onemocnění, jehož původcem je škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). Jedná se o endemickou nematodózu (onemocnění způsobené hlísticemi). Onemocnění je kosmopolitně rozšířeno a prevence úzce souvisí s dodržováním hygieny. Prevalence v Evropě je nízká, zatím co ve střední a jihovýchodní Asii, Střední a Jižní Americe je vysoká. Mortalita onemocnění je 60–100 000/rok. Onemocnění se šíří orofekálně vajíčky hlístice, působí střevní poruchy a průjmy. Má dvě fáze:
- první – plicní fáze: prochází krví do plic, po vykašlání a spolknutí míří zpět do střeva – převládají zánětlivé a imunitní reakce,
- druhá – intestinální fáze: škrkavky žijí hlavně v jejunu, kde způsobují obtíže gastrointestinálního traktu.
Průběh onemocnění[upravit | editovat zdroj]
Dospělec má kolem 10 cm a nejčastěji se vyskytuje v tenkém střevě, kde odebírá člověku živiny. To se projevuje poruchou trávení a malnutricí, které u dětí mohou způsobit opožděný růst. Škrkavka produkuje toxiny, odpadové látky a látky, kterými si vytváří ideální prostředí pro růst a vývoj. Tyto látky způsobují alergické reakce, horečku a mohou vyvolat i epilepsii.
Navíc škrkavky způsobují mechanické poškození střevní sliznice, což může vyústit v zánětlivé reakce ve stěně střeva. To se projevuje jako zkrácení a rozšíření klků, prodloužení krypt, zhrubnutí sliznice. Dospělci mohou migrovat proti peristaltice a mohou invadovat do žlučovodů, žaludku, pankreatu i dutiny ústní. Tento pohyb může vyústit v zánětlivé změny, obstrukci žlučovodů a zavlečení bakteriální infekce. Během chirurgického zákroku mohou škrkavky migrovat a způsobovat problémy v dalších orgánech.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příznaky:
Shlukování škrkavek při masivních nákazách může vyústit v:
- ischémii,
- obstrukční ikterus,
- apendicitidu,
- obstrukční ileus,
- sekundární infekci bakteriemi.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Extraintestinální forma: Larvy mohou být zachyceny ve sputu, které mikroskopicky vyšetříme. 5.–6. den je sputum krvavé a obsahuje eosinofily. Součástí plicní symptomatiky je tzv. Löfflerův syndrom – tvorba eosinofilních granulomů v plicích.
Intestinální forma: Mikroskopické vyšetření stolice, ve které můžeme najít vajíčka.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Základní lék – mebendazol (Vermox®) – 100 mg 2× denně mezi jídlem po 3 dny,
- Jiné – albendazol, piperazin, levamizol, tiabendazol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- RNDR. MGR. CHANOVÁ, PH.D, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitilogie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015.
Reference[upravit | editovat zdroj]
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.