Leukemie

Leukemie je heterogenní skupina zhoubných nádorových chorob krvetvorby, vycházejících z jednotlivých elementů hematopoézy a lymfopoézy. Existují však i typy leukémií, u kterých nejsou známa normální analoga leukemických buněk.

Leukemie (hemoblastosy) jsou nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku (následují nádory CNS, lymfomy a neuroblastomy). Incidence je 13 nových případů na 100 000 obyvatel za rok. Leukemické buňky ztrácejí schopnost diferenciace, ztrácí fenotyp výchozí buňky. Udržují si nebo i zvyšují proliferační potenciál. U nemocného s leukémií pak existují vedle sebe dvě populace buněk:

• vycházející z normálních kmenových buněk,
• vycházející z kmenových buněk maligně transformovaných (defekt maturace a diferenciace) – tyto nezralé buňky (blasty) jsou vyplavovány do periferní krve a nacházejí se jako difusní nebo nodulární infiltráty v různých orgánech. Tvoří histohomologní metastazování do jater, sleziny, uzliny, ale i jiné.

Klinické příznaky

Klinické příznaky leukemie.

Leukemická populace postupně vytlačuje normální buňky. Navíc leukemické buňky bývají funkčně méněcenné, což vysvětluje některé klinické příznaky:

• nedostatek erytrocytů – anémie, bledost, únava,
• nedostatek trombocytů – krvácivost,
• nedostatek granulocytů a lymfocytů – náchylnost k infekcím.
• bolesti kostí,
• nechutenství,
• retikulo-endoteliální infiltrace: hepatosplenomegalie, lymfadenopatie.

Dělení

Hematopoéza.

Podle toho, postihuje-li maligní transformace buňky myeloidní (konečnými stadii jsou granulocyty, monocyty, erytrocyty a trombocyty) nebo lymfoidní (konečnými stadii jsou T a B-lymfocyty, plasmocyty a NK buňky) řady dělíme leukemie na dvě skupiny:

• myeloidní (myelosy) – nejčastěji vycházejí z elementů granulocytopoesy,
• lymfoidní (lymfoblastické, lymfadenosy) – nejčastěji vycházejí z prekurzorů B-lymfocytů.

Může však dojít k maligní transformaci pluripotentní kmenové buňky, z níž vycházejí prekurzory myeloidní i lymfoidní řady. Tato transformace je příčinou CML.

Podle klinického průběhu dělíme myelosy i lymfadenosy na akutní (neléčené končí smrtí během několika měsíců) a chronické (nemocní mohou přežívat i několik let):

• ALL – nejčastější u dětí (tvoří 80 % akutních leukemií u dětí).
• AML – může se vyskytnout v kterémkoli věku, více u starších lidí.
• CLL – nejčastější leukemie dospělého věku, vyskytuje se u starších dospělých (nad 40 let), přežití až 20 let.
• CML – postihuje především dospělý věk, vrchol výskytu ve 30 a v 60 letech, přežití je asi 4 roky.

U dětí je nejčastější ALL, u dospělých CLL.

Příčiny vzniku

Jako příčiny leukemií se mohou uplatňovat:

• ionizující záření,
• chemické látky – benzen a další aromatické uhlovodíky, cytostatika, alkylační činidla a další karcinogeny,
• některé genetické choroby – syndromy: Downův, Klinefelterův, Wiskottův-Aldrichův, Fanconiho anémie,
• viry – HTLV-1 působí vznik leukemie z T-buněk u dospělých.

Obrázky

• 

  ALL − lymfoblasty.

• 

  AML.

• 

  CLL − vyzrálé lymfocyty.

• 

  CML.

Odkazy

Související články

• Akutní myeloidní leukemie
• Akutní lymfatická leukemie
• Chronická myeloidní leukemie
• Chronická lymfatická leukemie
• Leukemie z vláskových buněk
• Choroby bílé krevní složky

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2006. [cit. 26.9.2010]. <http://langenbeck.webs.com/pathologie.htm>.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.